V zimních měsících, kdy méně svítí slunce, představuje výroba elektřiny z fotovoltaiky v Česku asi 20 procent instalovaného výkonu, ba i méně. Větrné elektrárny dodávají v průměru 25 procent instalovaného výkonu. O vyhlídkách české energetiky jsme mluvili s Karlem Vinklerem, ředitelem sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.

Zatím nevyřešenou a přitom zcela nezbytnou podmínkou pro energetiku s dominantním podílem energie ze slunce a větru je skladování vyrobené elektřiny. Dalo by se zhruba odhadnout, jakou plochu by potřebovalo bateriové úložiště, které by pokrylo potřeby České republiky, řekněme na týden?

Otázkou je, zda by mělo mít jen odpovídající kapacitu dodat potřebnou energii, nebo také potřebný výkon – to jsou dvě různé věci. Zjednodušeně můžeme říci, že v létě Česko denně potřebuje zhruba 6 tisíc megawatt, v zimě se jedná asi o 10 tisíc megawatt. I ty největší současné projekty úložišť tedy představují jen malé procento naší denní spotřeby. Ale zpět k otázce. Baterie na čtyři až pět megawatt je velká přibližně jako kamion s přívěsem. Takže když změříte plochu, na kterou nastavíte vedle sebe tisíc takových kamionů, získáte rámcovou představu. Úložiště by se stavělo samozřejmě hospodárněji, než jsou vedle sebe zaparkované kamiony, proto odhaduji, že by stačila menší plocha, než by vyšlo z prostého násobení. Navíc je potřeba počítat i s technologickým rozvojem a zkušenostmi z provozování velkých bateriových úložišť, kde hraje velkou roli například chlazení a proměnlivé nároky na využití v průběhu roku.

Jak je na tom Česko v současnosti s výrobou elektřiny a jak to bude vypadat do budoucna?

Aktuálně máme přebytkovou bilanci, vývoz se pohybuje do 20 procent vyrobené energie. Silně však kolísá v průběhu roku. Náš dvacetiprocentní přebytek není nic extrémního, protože elektrárny se staví s dlouhodobou perspektivou a při jejich stavbě a plánování se musí počítat s růstem průmyslu a nároku na celkovou spotřebu. Ale už v roce 2025 bude česká bilance neutrální.

To znamená, že budeme pořád soběstační, nebo už budeme muset elektřinu dovážet?

Od nutnosti dovážet nejsme příliš daleko ani v současnosti. Vždyť v zimě vyvážíme jen pod 10 procent výroby, v létě samozřejmě víc. Je to dané kolísáním výroby i spotřeby. Stačila by jedna „dlouhá mrazivá vlna“, které už v minulosti přišly, a budeme muset elektřinu importovat. V každém případě, v roce 2025 se už bez dovozu v zimě neobejdeme.

Příznivci čisté energetiky přísahají na obnovitelné zdroje, energetici upozorňují na kolísání jejich výroby. Například v zimních měsících. O kolik procent průměrně poklesne výroba z OZE v podzimních a zimních měsících, když nesvítí slunce a nefouká vítr?

V létě se maximální výroba z fotovoltaiky pohybuje na úrovni 60 – 70 procent instalovaného výkonu. V zimě je to na úrovni 20 procent a méně. V zimě je navíc odpolední špička spotřeby již za tmy, což přínos fotovoltaiky v tomto období dál snižuje.

U větrných elektráren je to obráceně. Ty dodávají méně elektřiny v létě. V průměru je to 25 procent jejich instalovaného výkonu, což je dáno členitostí naší krajiny.

Pro úplnost dodávám, že údaj o 13procentním podílu OZE v Česku je již očištěný od klimatických vlivů a vychází z ročních průměrů.

Jaký je kritický nejnižší objem výroby elektřiny, který je potřeba pro pokrytí tuzemské spotřeby?

Pro provoz přenosové soustavy je určující minimální objem, který je schopna přenést tak, aby nemusela být přijata zvláštní opatření. Pokud nezvažujeme odstávky či havárie, tak minimum výroby je v létě zhruba 4000 MW, v zimě je toto číslo vyšší. Nezbytné doplňky se dají dovézt.

Odstavování uhelných elektráren je zřejmě hotová věc. Jak se bude vyvíjet objem tuzemské výroby?

Po roce 2030 dojde k odstavování uhelných zdrojů, bude „dožívat“ jádro v Dukovanech a počítá se s nárůstem výroby z OZE. Obnovitelné zdroje však chybějící výrobní kapacitu vykompenzují jen částečně. Při zpracování naších statistik a analýz vycházíme z ověřených údajů od provozovatelů zdrojů.

Říkal jste, že vývoz elektřiny z tuzemska skonči do pěti let. Jak to bude vypadat s nárůstem dovozu?

Po roce 2025, ba i dříve, bude vývoz úplně minimální. Značný import budeme potřebovat již v zimě roku 2025. Po roce 2030 už počítáme s nutností dovézt 10 terawatthodin, po roce 2040 už to bude více než dvojnásobek. Na dovoz 30 terawatthodin, což je situace, která by také mohla nastat, už ale nemáme technicky dimenzovanou přenosovou soustavu. Uvedená čísla jsou zatím přibližná.

Kdy by k tomu mohlo dojít?

Taková situace by mohla nastat, kdyby elektřinu vyráběly jen uhelná elektrárna v Ledvicích a teplárny a skončil by provoz jaderné elektrárny Dukovany. Popisujeme to ve zprávě o zdrojové přiměřenosti České republiky do roku 2040, která je k dispozici na našem webu (zde).

Mimochodem, elektřinu české firmy dovážejí i v současnosti?

Samozřejmě, je volný trh. Ale to nejsou objemy, o jakých se spolu bavíme.

Jestliže to vypadá, že budeme po roce 2040 závislí na importu, nabízí se otázka, zda bude odkud dovážet. Sousední Německo asi velkým vývozcem nebude… Bude mít EU jako celek dostatek elektřiny?

Německo bude v roce 2040 soběstačné, ale vývozcem nebude. Jinak nebude ve středoevropském regionu elektřinu kde brát. Muselo by se sáhnout do Skandinávie, nebo do Francie, ale pak se zase objevuje otázka, jak zaručit bezpečnost a stabilitu dodávek. Ostatně toto je jeden z důvodů, proč EU klade důraz na zvyšování přenosových kapacit.

Všechny ty změny energetiky, které souvisí s ukončením používání uhlí a zaváděním OZE, stojí a hlavně budou stát obrovské peníze. Dá se odhadovat, co to udělá s cenou elektřiny?

Lze předpokládat, že cena elektřiny půjde v čase směrem vzhůru. Záleží však na řadě skutečností, vývoji technologií i politických rozhodnutích.

Převzato z webu iUhli.cz