Neuhradit důchody s denní přesností by nebylo takovým problémem pro stát jako nezaplatit včas závazky vůči investorům, říká náměstek ministra financí Eduard Janota
EURO: Co je pro správce státního dluhu hlavní prioritou?
JANOTA: Absolutní prioritou je dostát závazkům vůči investorům. Důvěra a její udržení jsou to hlavní. Pro mě má splátka úroků a jistiny dluhu stejnou váhu jako výdaje na důchody, to je naprosto ve stejné rovině, což si možná málokdo uvědomuje. Možná, že to teď přeženu, ale neuhradit důchody s denní přesností by nebylo pro stát takovým problémem, jako kdyby nezaplatil závazky vůči investorům do našich emisí.
EURO: Jaké by zdržení výplat závazků investorům mělo dopady do budoucna?
JANOTA: Jsou to spojené nádoby. Na jedné straně je důvěra investorů a na druhé straně jí přesně odpovídají náklady na financování dluhu. Pokud bychom svým závazkům nedostáli, každý další pokus financovat dluh by pro nás byl extrémně nákladný. Riziková přirážka se jen vlivem krize pro země kategorie A1, jako jsme z hlediska ratingu my, oproti dříve standardním podmínkám zvýšila během krize desetinásobně. Co by s ní udělalo narušení důvěry investorů, to raději nedomýšlet, taková situace nesmí nastat ani teoreticky. Je také třeba říci, že po celou dobu existence České republiky nenastala.
EURO: Při pohledu na celkovou výši splátek úroků lze jednoduchou matematikou spočítat, že RPSN státního dluhu převyšuje dvacet procent. Proč je náš dluh tak drahý?
JANOTA: Musíme si uvědomit, že i v oblasti financování státních deficitů existuje silná konkurence. Kromě zemí, jako jsme my, tedy s ratingem A1, existují i země AA nebo AAA ratingu, které oproti nám mají konkurenční výhodu, mimo jiné v současnosti danou i širokými speciálními vládními garancemi. Tyto země nyní také žijí na dluh, z celé Evropské unie snad jen Lucembursko a Finsko skončily s vyrovnaným rozpočtem. Nárůst deficitu u některých evropských zemí je velký, jmenujme třeba Maďarsko, Španělsko, Portugalsko či Polsko. Tyto země jsou také účastníky byznysu s emisemi, a tím pádem našimi konkurenty. To nás staví do komplikované situace, kdy o náklady na financování dluhu musíme tvrdě bojovat.
EURO: Máte určitou svobodu volby, komu naše emise prodáte? Můžeme hovořit například ve smyslu strategické bezpečnosti, geopolitického rozložení a podobně?
JANOTA: Dříve jsme mohli v rámci nějakého rozložení emisí oželet setinu procenta výnosu a říci, že tuto nebo tamtu část emisí prodáme například do Španělska. V současné krizové době je však striktně určující cena a výše výnosů, nikoliv geografické či geopolitické rozložení dluhu. Jednoduše sestavíme seznam dle výhodnosti a co je nad čáru celkové hodnoty emise, to berme, co je pod ní, necháme být.
Tabulka 1
Naši dlužníci
(vybrané země)
země; výše pohledávky
Irák; 2 391 300 000
Jugoslávie (bývalá); 1 942 338 084
Kuba; 6 187 410 898
Rusko; 1 550 047 784
Súdán; 1 692 698 210
Vojenské dluhy; 5 335 638 161
Celkový stav pohledávek ČR; 23 028 945 705
Pramen: Ministerstvo financí ČR
Tabulka 2
Struktura státního dluhu dle instrumentů
(stav k 30. září 2008, v milionech korun)
Státní pokladniční poukázky; 45 341
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy; 700 704
Krátkodobé půjčky; 0
Zahraniční emise dluhopisů; 133 073
Půjčky od EIB; 45 838
Směnky pro úhradu účasti u IBRD a EBRD; 542
Státní dluh celkem; 925 498
Pramen: Ministerstvo financí ČR
Tabulka 3
Věřitelé České republiky
Věřitel; Dluh; Podíl v procentech
Nefinanční podniky; 11 575 600 000; 1,22
Finanční instituce; 677 514 845 350; 71,15
Vládní instituce; 21 731 460 000; 2,28
Domácnosti; 10 226 990 000; 1,07
Neziskové instituce sloužící domácnostem; 688 060 000; 0,07
Nerezidenti; 230 433 661 150; 24,20
Dluhopisy celkem; 952 170 616 500; 100,00
Pramen: Ministerstvo financí ČR
Euro 8/2009
