ROZHOVOR: Copak je stát moudrý?

Poté, co bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení repo sazby o půl procentního bodu na pět procent, řekl guvernér Jiří Rusnok, že debata před hlasováním byla hodně složitá, že pro zvýšení hlasovalo pět členů, zatímco dva byli pro ponechání sazby na dosavadní úrovni. A uvedl také, že analytické oddělení ČNB, které pro centrální bankéře vytváří doporučení, jak hlasovat, přišlo s „lehkou preferencí“ pro zvýšení o 0,75 procentního bodu. Pro kterou z těch tří možností byste vy našla nejpádnější argumenty?

Já bych hlasovala pro zvýšení o 0,5procentního bodu. Tady už to je hodně o tom, mít „nacítěný“ finanční trh. Když uděláte nějaké netradiční rozhodnutí, třeba zvýšíte sazby o velký kus, dejme tomu o 0,75 procentního bodu, už to může vysílat psychologicky signál jakési hysterie a bezradnosti centrální banky a může to být pro chování finančního trhu horší než lepší. Když zase zareagujete málo, zavání to takovým šudláním, jaké předvádí ECB… Od jistého bodu v reakcích centrální banky a v jejich účinnosti hraje svou roli i prostá psychologie, a v tom bodě už jsme. Podle mě tedy ČNB rozhodla správně. Na druhou stranu musím k tomu ale taky dodat, že dobře podle mě nerozhodovala v řadě případů v uplynulých letech a svou enormně rozvolněnou politikou, a to už od dob intervenčního režimu, právě ona pod inflačním kotlem ještě víc přitápěla.

Centrální banka už ne formou doporučení, ale ze zákona zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Z nich asi nejvíce zaujme podmínka, že žadatelé musí mít předem naspořenu alespoň pětinu ceny nemovitosti, zatímco dosud stačilo deset procent. Jaké dopady to zpřísnění, spolu se zmíněným zvýšením základní sazby, může mít? Bude se méně stavět? Zvýší se význam nájemního bydlení na úkor bydlení ve svém? Nebo k žádnému významnějšímu výkyvu oproti dosavadnímu trendu nedojde?

K výkyvu ve smyslu nějakého prudkého obratu nedojde. Ale samozřejmě, postupně se šrouby utahují a získat hypotéku bude zejména pro ty, kdo jedou na doraz, stále dražší. Nakonec to ale nejvíc postihne domácnosti a chudší lidi, pro které je získání bydlení stále těžší. Větší firmy a bohatší spekulanti se k nemovitostem stejně bezproblémově dostanou. Jednak pro ně nebude problém naspořit oněch 20 procent z ceny nemovitosti, za druhé si klidně mohou vzít jiný typ úvěru než hypotéku třeba v eurech v zahraničí a tak dál. Co tím chci říci: Aktuálně táhnou ceny nemovitostí nahoru zejména lidi, kteří už mají obstojný majetek a nyní ho chtějí ochránit před inflací. A dobře dělají, je to správná úvaha. Stejní lidé ceny nemovitostí potáhnou výš i dál. Jenom ten růst patrně nebude tak prudký, ale rozhodně nečekám, že by ceny nemovitostí třeba mohly poklesnout.

Ve středu schválila vláda zvýšení životního a existenčního minima o 10 procent s platností od pátku 1. dubna. Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019, a tak by podle pravidel mělo zvýšení zohlednit cenový vývoj od října 2019. Od té doby do letošního února však spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Vzhledem k tomu, že státní rozpočet vyjde podle ministra práce Jurečky tento krok zhruba na 1,8 až dvě miliardy korun, byl by velký problém zohlednit ten cenový vývoj v plné výši, což by znamenalo cca 1,5 miliardu navíc? Nebo se nejlépe šetří na těch nejchudších?

To zní jako dost návodná a emotivní otázka, že? „Šetřit na chudých“ je docela silné heslo. Jenomže ona ta kauzalita je úplně jinak. Problémem je, jak říkáte, že tak prudce rostou ceny. A proč tak rychle rostou ceny? Ty důvody bychom mohli rozdělit na – dejme tomu – pět hlavních škatulek. Za prvé předešlé zadlužování české vlády. Za druhé předešlá uvolněná politika centrální banky. Za třetí nedostatkové zboží kvůli celosvětovým lockdownům. Za čtvrté zelená politika kvůli progresivistické levicové ideologii. Za páté „dovoz“ inflace ze zahraničí, což se do značné míry kryje s předešlými čtyřmi důvody.

No a teď se na to podívejme jinou optikou. Proč se vláda zadlužovala? Protože chtěla „pomáhat chudým“. Proč měla centrální banka uvolněnou politiku? Protože chtěla „zachraňovat hospodářský růst“ samozřejmě – byť nevysloveně – opět ve jménu chudých. Proč byly lockdowny? Protože jsme chtěli zachraňovat zejména staré a covidem víc ohrožené lidi, tedy vlastně ty spíš chudší. Koho vždy upřednostňuje progresivistická levicová politika? Samozřejmě ty chudé, kterým dává, zatímco bohatým bere. Už to začínáte vidět?

V každém případě to beru jako velice zajímavý pohled. Takže chudší vrstvy Fialova vláda tedy na hůl nebere?

Všechny ty politické kecy o tom, jak musíme dělat to a ono pro chudé, se vždy nakonec obrátí proti nim a chudí zchudnou ještě víc. Tak funguje každý kolektivismus. Je to jeho princip. A vždy v pozadí stojí snaha „nešetřit na chudých“. Rozklíčujme si to: Přidáme chudým, tím se víc zadlužíme, tím vyvoláme větší inflaci, tím chudí víc zchudnou, tím vše, co jsme jim přidali, přišlo vniveč, jenom jsme chudší vespolek.

Počítám, že teď už se leckdo nadechuje a chce namítnout: Ta Šichtařová je zase chytrá jak rádio, ale co teda navrhuje lepšího? Jenomže na to se jenom musím usmívat. Vždyť jsem to přeci právě řekla, jenom jinými slovy. Do ekonomiky nezasahovat. Stát minimalizovat. Životní minimum už valorizovat musíme, když jsme už natolik vychýleni z rovnováhy, ale podle mantinelů daných zákonem. A hlavně už nezvyšovat státní dluh. Vždyť státní dluh z makroekonomického hlediska není ničím jiným než jiným názvem pro přerozdělování.

Polsko přestane do konce letošního roku používat ruskou ropu a nejpozději do května ukončí dovoz ruského uhlí. Polský premiér Mateusz Morawiecki také vyzval Evropskou komisi, aby uvalila daň na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí, aby situace byla spravedlivá z hlediska zásad tržní soutěže. Připomněl, že některé země, včetně Německa, se nechtějí vzdát dovozu ruských surovin kvůli relativně nízké ceně. Daň by tak vyrovnala ceny energií v EU. Je to oprávněný požadavek z pohledu tržní soutěže?

Polsko si jede svou vlastní soukromou válku s Ruskem, má na to plné právo. Polské rozhodnutí jet válku s Ruskem ovšem je polským a čistě polským rozhodnutím. Bez ohledu na to, jak je to morální či líbivé rozhodnutí, je to prostě polské rozhodnutí. A Polsku není vůbec nic do toho, zda si jejich válku s Ruskem pojedou i jiné země. My si můžeme rozhodnout s Ruskem už nezobchodovat ani „ň“, ale musí to být naše rozhodnutí, a nemůže nás do toho nikdo nutit. Německo si může rozhodnout nebrat od Ruska plyn, ale musí to být německé rozhodnutí a nesmí k tomu být nuceno Polskem. V opačném případě by spravedlivé rozhořčení Polska dostávalo poněkud diktátorský nádech – a proti diktátorovi se přeci Polsko rozhořčilo, že?

Také Česko se podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové snaží najít cestu, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu, a proto už žádný z programů, které jsou určeny pro pořizování ekologičtějšího vytápění, nebude proplácet nákup plynových kotlů. Nabízí se podpora u kotlů a kachlových kamen na pelety a dřevo nebo u solárních kolektorů; přesto stát v tuto chvíli jasně řekl, že přidá peníze jen na tepelná čerpadla a zvýšit podporu u jiných typů vytápění podle Hubáčkové neplánuje. Ví tedy moudrý stát lépe i to, čím si má každý jeho občan topit?

Je-li stát tak moudrý, proč nařizoval přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, aby se pak zjistilo, že to byl nesmysl par excellence? Je-li stát moudrý, proč nejprve plynové kotle podporoval, aby najednou z toho vycouval s tím, že všechno je jinak? Stát nemá podporovat nic; nechť to nechá na lidech.

Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu schválil povinnou registraci vlastníků kryptoměn. Pokud návrh projde i dalším schvalováním, budou se vlastníci kryptoměn muset registrovat podobně jako v bance. Navíc by musela být ověřována jejich totožnost. Zůstaly by s takovou regulací a ztrátou soukromí kryptoměny i nadále perspektivním finančním nástrojem?

Totožnost vlastníků kryptoměn je na kryptoměnových burzách ověřována, a to docela festovně, už dnes. A pokud jde o povinnou registraci, je to vážně legrační. Je to podobné jako povinnost platit daň z kapitálových výnosů z kryptoměn. Znáte někoho, kdo by ji kdy zaplatil? Pár lidí, kteří kryptoměnám moc nerozumí a hrají si s nimi jen proto, že vidí prudký pohyb a chtějí se na něm svézt, se samozřejmě zaregistruje. Ale skuteční nadšenci, kteří žijí ve svém kryptoměnovém paralelním světě, si své krypto stáhnou z oficiálně registrovaných burz do svých kryptoměnových trezorů a peněženek a na nějakou registraci se vybodnou.

Ptal se Jiří Hroník, 3.4.2022

**********************

JAK NEPŘIJÍT O PENÍZE

aneb Průvodce v dobách bouřlivých

„Kam nejlépe uložit peníze, aby byly v bezpečí?“

Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE