28.1.2020 | Svátek má Otýlie


RAKOUSKO: Záblesk realismu v otázce Temelína?

25.3.2008

Dolní komora rakouského parlamentu (Národní rada) schválila na svém plenárním zasedání ve čtvrtek 13. března 2008 mezivládní protokol o změnách v „Dohodě mezi vládou Rakouské republiky a vládou České republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením“. Tento protokol byl podepsán vládami České republiky a Rakouska již počátkem roku 2006 a ještě v tomtéž roce byl českou stranou schválen. Ve zmiňované dohodě se česká strana mimo jiné zavázala informovat rakouské partnery o plánovaných resp. budovaných jaderných zařízeních a důležitých skutečnostech ohledně stávajících jaderných zařízení (tímto je míněno např. zvyšování výkonu, prodloužení nebo rozšíření povolení k provozu, odstavení nebo likvidace).

Čtenářům Neviditelného psa asi není nutné připomínat, že otázky související s jadernou energetikou jsou v rakouském parlamentu vždy diskutovány velice široce a mnohdy i velice bouřlivě. Samozřejmě tomu tak bylo i v tomto případě, avšak na rozdíl od hysterického pokřiku o nezodpovědných Češích, který zazníval v rakouském parlamentu v minulých letech, bylo možné zaznamenat u vládních stran určitý názorový posun, chcete-li záblesk realismu. Novela takzvané informační dohody mezi vládami České republiky a Rakouska byla totiž schválena na základě politického klíče. Jednoznačně pro schválení se vyjádřili poslanci vládní koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). Souhlasně se vyjádřil i rakouský ministr životního prostředí Josef Pröll (ÖVP) s dovětkem, že Rakousko bude nyní informováno o nových jaderných zařízeních již ve stadiu plánování, což představuje výrazný posun oproti stávajícímu stavu. Následně koalice přehlasovala opozici a dokument protlačila schvalovacím procesem. Koalice sice částečně vyslyšela hlasy opozice, především z FPÖ, a schválila usnesení vyzývající vládu, aby stále trvala na mezinárodně-právní závaznosti dohody resp. protokolu z Melku a dalších ujednáních o elektrárně Temelín, avšak zároveň zamítla všechny „ostřejší“ formulace směřované vůči České republice.

Rakouské opozici však tento vstřícný krok ze strany koalice ani zdaleka nestačil. Některé z emotivně laděných komentářů rozladěných opozičních poslanců byly citovány v Oberösterreichsche Nachrichten z 13. března. Poslankyně Dr. Ruperta Lichtenecker (Zelení) nazvala koaliční strany „hrobníky“ dohody z Melku a poslankyně Ursula Haubner (BZÖ) hovořila o „příznaku bezmocnosti a parlamentární slabosti“. Poslanec svobodných demokratů (FPÖ) Werner Neubauer nazval koalicí navržené usnesení „kapitulací“ podle hesla „no jo, když se něco stane, tak vás tedy informujeme, a nic víc“. Vrcholem protitemelínských vyjádření bylo zřejmě vystoupení poslance Norberta Hofera (FPÖ, jak jinak). V tiskové zprávě z příslušného plenárního zasedání publikované na serveru rakouského parlamentu se můžeme dočíst, že pan poslanec v rozpravě informoval plénum Národní rady o tom, že na Temelíně bylo v minulém roce zaznamenáno 120 nehod (v originálu „Störfälle“).

K tomuto pokusu o šíření poplašné zprávy si neodpustím drobnou technickou poznámku. Podle německého překladu mezinárodní stupnice pro hodnocení závažnosti jaderných událostí (tzv. INES – The International Nuclear Event Scale), publikovaného na internetových stránkách německého Spolkového úřadu na ochranu před zářením (BfS), je německým výrazem „Störfall“ označována provozní událost závažnosti INES 2, což je nehoda se selháním bezpečnostních opatření. Provozní událost INES 1 je anomálie od schváleného režimu a událost INES 0 je odchylka, při které nedochází k porušení limitů a podmínek provozu, tj. například rychlé odstavení reaktoru, neúmyslná aktivace bezpečnostních systémů bez významných následků apod. Český překlad stupnice INES a výklad jednotlivých pojmů lze nalézt na internetových stránkách Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Skutečností je, že za celou dosavadní historii provozu jaderné elektrárny Temelín nebyla zaznamenána žádná událost klasifikovaná jako INES 2 nebo vyšší! Lze pouze spekulovat, zda má pan poslanec potíže s odbornou terminologií zcela úmyslně nebo tak činí naprosto neúmyslně, nicméně jeho vyjádření o nehodách je naprosto zavádějící, zvláště pro běžnou populaci, která se o technické záležitosti nezajímá.

Nyní se však zase vraťme k politice. Rozdělení rakouské politické scény v otázce přístupu k jaderné energetice obecně, a po pádu železné opony specielně k české jaderné elektrárně Temelín, dle mého názoru jednoznačně dokumentuje poněkud znepokojující skutečnost, že otázka jaderné energetiky byla v Rakousku vždy prostředkem nebo katalyzátorem vnitrostátního politického zápasu. A to již od roku 1978, kdy se rakouská vláda po rozsáhlé mediální masáži rozhodla vyhlásit referendum o zprovoznění dokončené jaderné elektrárny Zwentendorf, přičemž tehdejší kancléř Bruno Kreisky (SPÖ) neprozřetelně spojil výsledek tohoto referenda se svým setrváním ve funkci. Rakouské opozici se v následující kampani ve sdělovacích prostředcích podařilo vyrobit jednoduchou „mediální rovnici“: kdo je (z jakýchkoliv důvodů) proti politice SPÖ, musí být proti spuštění elektrárny Zwentendorf, čímž se z původně spíše technické záležitosti stala záležitost navýsost politická. Odpůrci zprovoznění tehdy zvítězili poměrem hlasů 50,47 : 49,53 %, což dle dostupných údajů odpovídalo rozdílu necelých 20 000 hlasů. Nejvíce komické na tom je, že Bruno Kreisky neodstoupil a zůstal ve funkci až do roku 1983.

To, že část rakouské politické reprezentace má nyní zájem na zmírnění vypjaté rétoriky vůči České republice v oblasti jaderné energetiky, je nevyhnutelným důsledkem tíhy vládní politické zodpovědnosti za zahraniční politiku státu, která spočívá na jejích bedrech, a snad i počátek vítězství realismu nad populismem. Po více než patnácti letech kobercového mediálního bombardování v rakouských sdělovacích prostředcích můžeme pouze s ulehčením konstatovat: „Díky Bohu za to.“

Jak by řekl klasik, čas oponou trhnul. Navíc, v poslední době se otázka jaderné energetiky začala opakovaně a velice intenzivně diskutovat i na půdě Evropské unie, která již vyslala několik zřetelně projaderných signálů.

Doufejme tedy, že se pomalu ale jistě blíží doba, kdy už nebude možné na základě přihlouplé proti-temelínské propagandy o „šrotovém reaktoru“ udělat v Rakousku (a nejenom tam) politickou kariéru. A doufejme rovněž, že si Rakušané brzo najdou jiné vnitropolitické téma, pokud možno na svém výsostném území.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.