Neviditelný pes

PROBLÉM: Pár poznámek k penzím po 11 letech – dodatek

28.2.2023

Pár poznámek k penzím po 11 letech – doplnění

Právě „promítané“ epizodě nekonečného seriálu Penzijní reforma bylo věnováno Pár poznámek k penzím po 11 letech, které byly krátkým shrnutím podrobného článku Penzijní systém (vyšel na Neviditelném psu v červnu 2011).1 Zjevně existuje prostor pro doplnění, protože můj dlouholetý čtenář požádal o vysvětlení smyslu změn navrhovaných úřadující vládou.

Upozornění: zanechat čtení by nyní měli všichni čtenáři, kteří očekávají nadávání komukoli, chtějí diskutovat jiná témata než průběžný penzijní systém nebo vidí za nerovnováhou průběžného penzijního systému temný stín Putinův nebo inflaci. Dále by neměly číst osoby, které považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text.

Ve stávající situaci klesá počet plátců a roste počet příjemců, takže jediné uskutečnitelné opatření, které může teď a tady změnit uvedený stav je (chvilka napětí, virbl bouří, činel cinkne) prodloužení doby odchodu do penze. Bude zachován počet (nebude se snižovat) plátců a bude zachován počet (nebude se zvyšovat) příjemců. Stručně řečeno, prodloužení doby odchodu do důchodu je náhradou klesajícího počtu narozených dětí. Takhle jednoduchá je situace. Bez ohledu na sny pana Epsilona (a dalších sociálních inženýrů) o řízení počtu populace si lidé pořizují potomky podle vlastních životních plánů bez ohledu na rovnováhu nebo nerovnováhu průběžného penzijního systému. Tím není vyloučeno, že pan Epsilon láká manželku k milostným hrátkám slovy: „mámo, průběžný systém je v nerovnováze, musíme dodat poplatníka“. Zkrátka a dobře, prodloužení věku odchodu do penze je jediné uskutečnitelné opatření v situaci klesajícího počtu plátců a rostoucího počtu důchodců. Jeho případné zavedení nebude nikdy zrušeno, protože každá následující vláda bude spokojena, že má o starost méně. Obyvatelstvo si zvykne. Je třeba doplnění?

Zbývá ještě probrat část průběžného systému spojenou s objemem placených daní a objemem vyplácených důchodů. V této oblasti se nabízí zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Jedná se o početně zajímavou skupinu (cca 600 000 osob).2 Navíc je většinovým obyvatelstvem vnímána jako „banda parazitů“. Zvýšením důchodové daně dopadne na OSVČ „spravedlivá pěst pracujícího lidu“.

Pokud jde o objem důchodových daní placených zaměstnanci, tak neexistuje prostor pro jejich zvyšování. Důvod je banální: největším zaměstnavatelem v zemi je stát. Celkový počet zaměstnanců veřejného sektoru přesahuje 900 000 osob, tudíž tvoří cca 20 % všech zaměstnanců v České republice.3 Ať jsou financováni přímo ze státního rozpočtu (464 000 zaměstnanců) nebo nepřímo příspěvkovými organizacemi (265 000 zaměstnanců) a v ostatních státních organizacích (198 000 zaměstnanců). Zvýšení objemu důchodové daně by nejvíce postihlo právě stát, který by za svoje zaměstnance musel do penzijního systému odvádět vyšší částku.

V oblasti vyplácených důchodů je zjevně skryto největší nedorozumění, což platí obecně pro oblast daní. Zdrcující většina obyvatelstva (včetně „expertů“ a jiných šiřitelů nepravd) je přesvědčena, že má nárok na plnění ze zaplacených daní. Jsou přesvědčeni, že dnešní placení důchodové daně je aktem, který zakládá nárok na zítřejší výplatu důchodu. Nezakládá. Dnešní příjem je totiž použit na úhradu včerejšího závazku, dnešní závazek bude uhrazen zítřejší platbou. Závazky státu vznikají zákonem. Dnes zákonem závazek vznikl, zítra zákonem závazek zanikne. Zákon dal, zákon vzal.

Dnešní situace s budoucí sníženou úhradou penzí je ukázkovým důkazem, že zákonem se prosazují skupinové zájmy. Zákon není nástrojem konání dobra. Vláda zákonem včera přiznala důchodcům platbu v určité výši. Vláda zákonem dnes důchodcům platbu sníží. Paní Gama (a další zábavní jedinci) vládu chválí za statečný a odpovědný přístup k rozpočtu. Stejná vláda ve stejné chvíli prosazuje v PSP ČR zákon, který garantuje platy pedagogickým pracovníkům v regionálním školství v průměru minimálně 130 procent průměrné mzdy v ČR. Vláda někdy hájí zájmy svých voličů. Penzisté evidentně nejsou považováni vládou za zajímavou voličskou skupinu. Stejně se chovají všechny vlády ve všech zemích, které mají parlamentní demokracii.

Demokracie není „správná nebo dobrá“ nebo nějaké další adjektivum, přestože je termín „demokratický“ v tomto smyslu často používán. Demokracie je mírový způsob výměny vlády. Jak bylo uvedeno výše – vlády občas hájí zájmy svých voličů. Očekávat cokoli jiného je bláhovost.

Modrý pták

1 Odkazy na články jsou uvedeny výhradně z metodologických důvodů. Je obecnou znalostí, že údaje a informace zajímají několik výstředních jedinců. Zbytek čtenářů považuje fakta za kulisy pro publikování svých krkolomných konstrukcí, které nemají souvislost nebo souvztažnost k tématu.

2 ČSSZ: Počet OSVČ v ČR 2023, otevřená data, [cit. 21. února 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

3 BaRTUŠEK, Daniel, BOUCHAL, Petr, Janský, Petr: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik, IDEA CERGE EI, 2022, strana 3, [cit. 6. února 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz



zpět na článek