PROBLÉM: Odpovědnost v softwarovém průmyslu
V posledních letech vedly selhání softwarových systémů ke katastrofálním následkům, což zdůrazňuje naléhavou potřebu odpovědnosti mezi výrobci softwaru. Tragické havárie Boeing 737 Max, které byly spojeny s problémy se softwarem, jsou ponurou připomínkou toho, jak mohou selhání softwaru vést ke ztrátám na životech. Zatímco letecký průmysl čelí intenzivní kontrole a odpovědnosti, totéž nelze vždy říci o softwarovém průmyslu.
Rizika aktualizací softwaru v kritických systémech
Představme si automobilový průmysl. Kdyby výrobci automobilů vzdáleně aktualizovali software kontrolující brzdy nebo stabilizační systémy a došlo by k selhání, mohlo by to vést k nefunkčnosti brzd nebo jejich aktivaci ve špatném okamžiku, což by mohlo mít za následek stovky nebo dokonce tisíce úmrtí. V takových případech by výrobci automobilů nepochybně byli zodpovědní za následky svých softwarových selhání a popohnáni před soudy.
Podobně by měly nést zodpovědnost i softwarové společnosti jako Microsoft a CrowdStrike, které účtují značné poplatky za předplatné, za problémy, které jejich produkty způsobují. Nedávný výpadek IT spojený s CrowdStrike je jasnou ukázkou toho, co mohou tato selhání způsobit, potenciálně stojící miliardy dolarů a nepřímo ovlivňující důležité lékařské zákroky v nemocnicích zachraňujících životy.
Odpovědnost v softwarovém průmyslu
- Zneužívání dominantní pozice: V průmyslu tlačí výrobci vemi časté aktualizace, aby generovali neustálý příjem. Tato praxe musí být zkoumána a „regulována“ (další orgán?), aby se zabránilo zneužívání této dominantní pozice.
- Selhání softwaru v kritických systémech: Stejně jako jsou výrobci automobilů odpovědní za selhání softwaru, musí být softwarové společnosti zodpovědné za narušení a škody způsobené jejich produkty.
- Vysoké poplatky za předplatné vyžadují odpovědnost: Společnosti, které účtují významné poplatky za své softwarové služby, musí zajistit, že jejich produkty jsou spolehlivé a nezpůsobují škody. Pokud to neudělají, měli by být odpovědní za následky.
Výzva k změně
Softwaroví výrobci musí upřednostňovat stabilitu a spolehlivost svých produktů, zejména když jsou integrovány do kritických systémů. Stejně jako letecký a automobilový průmysl čelí odpovědnosti za svá selhání, tak by měli čelit i softwarové společnosti. Tato odpovědnost není jen otázkou finanční odpovědnosti, ale také morální povinností předcházet škodám a chránit životy.
Věřím, že bychom měli zvážit dodatky k ústavě reflektující realitu 21 století. Například právo k zachování aktuální a plně funkční verze software místo přechodu na model výpalného ve formě SaaS. Neb software ovlivňuje naše fyzické životy a čím dál více zasahuje to rozhodnutí kdo bude a nebude žít tak bychom měli zvážit jak s těmito fakty naložit.
Závěr
Je čas popohnát softwarové výrobce k odpovědnosti za selhání jejich produktů. Ať už jde o brzdový systém automobilu nebo kritické operace v nemocnici, důsledky selhání softwaru mohou být devastující. Tím, že budeme požadovat odpovědnost a zajistíme robustní a spolehlivý software, můžeme předcházet budoucím tragédiím a chránit integritu našich kritických systémů.
EU a politika nesmyslů
Evropská unie má spoustu nesmyslných politik, na což poukazuje například politika cookies. Když se objeví okno s cookies, většina z nás jednoduše klikne na „Souhlasím se vším“, aniž bychom věděli, s čím vlastně souhlasíme – takto většinout dopadne jakákoliv nesmyslná regulace a implementace nesmyslů z dílny EU způsobující ve výsledku více škod než užitku. A když Microsoft a CrowdStrike čelí výpadkům tak bobviňují EU, je to jen další příklad „já nic, já muzikant“ přístupu.
CrowdStrike nedávno čelil rozsáhlému výpadku a Microsoft obvinil evropské předpisy za tuto situaci. Přitom je nutné, aby tyto společnosti nesly odpovědnost za své chyby a selhání, místo aby se skrývaly za regulačními orgány.
Microsoft se zbavuje odpovědnosti a viní Evropskou unii: https://www.forbes.com/sites/davidphelan/2024/07/22/crowdstrike-outage-microsoft-blames-eu-while-macs-remain-immune/
