Žaluji stát za zločiny, které spáchal na svých občanech, na investorech

Když zákonodárci schvalovali zákon 180/2005 Sb., o podporovaných a obnovitelných zdrojích, pravděpodobně mnozí netušili, jak se budou v následujícím období vyvíjet jeho novely, cenová rozhodnutí a příslušné vyhlášky vydávané Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Nebo mnozí tušili či věděli?

Stanovení výkupních cen především pro fotovoltaické elektrárny – fotovoltaické parky zcela zničilo tržní energetické prostředí. Jen pro srovnání, dnešní cena silové elektřiny činí necelou 1 Kč/kWh a výkupní cena energie z fotovoltaických elektráren činí cca 15 Kč/kWh a ještě se ročně „musí“ tzv. indexovat, navyšovat o minimálně dvě procenta. V níže uvedeném grafu je předložen celkový přehled cen energií z obnovitelných zdrojů a cena silové elektřiny. Jen toto srovnání přináší „hrůzný“ pohled na zcela špatnou koncepci energetiky, kterou se země EU vydaly, a Česká republika v některých krocích dokonce trumfovala všechny.

Zvěrstvo

Dopady zločinu v oblasti fotovoltaik, které si musí mnozí nechat líbit, přestože nejsou jeho původci, jsou oprávněnou kritikou poměrů v České republice. Tunel na veřejné finance zcela vadnou politikou v oblasti podpory u FVE lze rozdělit do několika částí.

Chybně nastavená výkupní cena byla v závěru roku 2010 snížena pro rok 2011, a to o cca 50 procent. Nebudu hodnotit, co to muselo udělat s investory, bankami, které poskytly úvěry na tyto investice, mnozí z nich se tuto „sladkou novinku“ dozvěděli až z cenového výměru, který ERÚ vydává v listopadu předcházejícího roku tj. tento prudký pokles pro rok 2011 se mnozí skutečně dozvěděli až v listopadu 2010. Je zcela zjevné, že s poklesem ceny museli počítat, investiční náklady dlouhodobě klesaly, ale je nutné se zeptat: Zajistil stát rovné podmínky pro investory, nebo mu bylo jedno, zda investory poškodí? Ano, dodatečnou solární daní se snažil napravit tento „tunel do veřejných financí“. Je to rovný přístup ke všem? V žádném případě není.

Zvěrstvo ovšem není zakončeno. Celá řada investorů a financujících bank se dostává v závěru roku 2010 do kleští. Investiční záměr, stejně tak financování projektů a dohled bank nad jejich realizací není možné změnit během jednoho měsíce. Byli tito investoři skutečně upozorněni, co se chystá? Investice v miliardách korun, to není záležitost, kterou připravíte za týden nebo měsíc, stejně tak zajištění financování a podmínky splácení úvěru. To vše je nastaveno v úvěrových smlouvách. Každá změna má fatální dopad do celé koncepce. Zákonodárcům stejně jako dalším pracovníkům státních institucí by neuškodilo, kdyby se alespoň chvíli pohybovali v reálném byznysu. Asi by nenapáchali tolik škod, jak se jim to povedlo v podpoře fotovoltaik a v následných krocích. Není přece možné dokončit takovouto investici bez nedodělků. Selektivně později stát přistupuje k jednotlivým investorům. Někde tomu rozumí, jinde z nedodělků udělá zločin.

Chaos v závěru roku 2010 dosáhl takového rozměru, že si jej nezúčastněný nedovede asi představit. Část investorů má licence již několik měsíců a nejsou připojeni do sítě, nemohou vyrábět a v listopadu se dozvědí cenu, která jim asi způsobí problémy se závazky vůči financujícím bankám. Část investorů se snaží dokončit investici, získat licenci, zahájit výrobu do konce roku, úvěrující banky nad těmito investory mají dohled, vše se mění v šílenství pravděpodobně spojené s korupcí, kterou důmyslně vyvolal stát svými zcela netransparentními kroky, s tím, aby pak mohl znovu z peněz daňových poplatníků zaměstnat policii, státní zástupce a soudy, vést arbitráže a tvářit se státotvorně.

A skutečně, výsledek se dostavil, akce se povedla. Někteří z podnikatelů stojí nyní před soudem jako zločinci, ti druzí, přestože měli stejné nedostatky, se tomuto dehonestujicímu ukončení podnikání v solárním byznysu vyhnuli, měli štěstí, nebo mají dobré známé, nebo jejich skuteční majitelé se nebudou sami vyšetřovat. Jiným zůstaly oči pro pláč a červená čísla z jejich tzv. solárního byznysu. Stát svými kroky zcela zničil důvěru v investiční prostředí. Stát zcela zničil důvěru v obnovitelné zdroje, které mohly při správném nastavení skutečně vytvořit část energetického mixu, snížit náklady na energetickou spotřebu rodin a být ekonomickým přínosem pro občany. Stát ztratil důvěru téměř všech a to je velmi vážné.

Strach politiků

Skutečnost, že elektrárny, které dostaly licenci na Silvestra 2010, kdy pracovníci ERÚ prováděli nadšeně tzv. kontroly do večerních hodin, vyvolává otázku, jak byl tento úřad vlastně řízen? Nebo to bylo součástí nějakého podivného systému? Aby pak mohl nešťastníky stíhat, zavírat a ničit jim životy?

Stát zcela zavinil totální chaos v podpoře obnovitelných zdrojů, postavil do katastrofální situace celou řadu nevinných lidí, revizní techniky, úředníky, investory, stavební firmy, financující banky, podnikatele a rodiny všech. A já se ptám, jak dlouho si to necháme ještě líbit? U odebraných licencí či zrušených licencí byly čerpány veřejné finance, je nutno se zeptat: kdo je vymáhá za stát zpět? Kolik jich bylo již vráceno? Nikdo, nic... nezájem.

Nikdo, nic... strach politiků, že se objeví jejich jména spojená s některou elektrárnou, strach politických stran, že investigativní novinář vyšťárá jejich financování z těchto zdrojů. Co jinak by vedlo stát k tomu, že za tento chaos jsou trestáni nevinní, mnozí z nich již nežijí, protože zdravotně nezvládli tlak, který byl na ně činěn – ti, většinou obyčejní lidé, neunesli, že za svoji mnohdy celoživotní práci končí jako „zločinci“.

Jsme opravdu národem zločinců, máme nejvíce vězňů na počet obyvatel, jsme zločinci my, obyčejní občané? Nebo je zde zaveden zločinný systém s nefungující justicí, která postupuje v rozporu s Ústavou ČR a Listina práv a svobod jí nic neříká.

Žaluji, žaluji stát za zločin, který spáchal na svých občanech, na investorech.

Autorka je předsedkyně ERÚ

LN, 26.5.2016