Předsedkyně úřadu neříká v kauze solárních elektráren pravdu, tvrdí policie. Je to spiknutí, brání se chráněnka Petra Nečase

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nejspíše není ráda, že v minulosti navázala kontakt s magnátem Zdeňkem Zemkem.

Spolupracovala s ním v rámci svého privátního Klubu plynárenských podnikatelů a jejich cesty se později protnuly i kvůli dvěma solárním elektrárnám v Chomutově, které patří Zemkovým synům Alexandrovi a Zdeňkovi. Protikorupční policie nyní Vitáskovou podezřívá, že zhatila přezkum vydání podezřelých licencí, čímž mohla jako spolupachatelka závažného zločinu státu způsobit škodu 1,9 miliardy korun.

Vitásková považuje stíhání za spiknutí. Jeho aktéry jsou podle ní bývalý místopředseda ERÚ Antonín Panák, žalobce olomouckého vrchního státního zastupitelství Radek Mezlík a podplukovník Pavel Pinka z královéhradecké expozitury protikorupční policie, který případ vyšetřuje.

Neohebné vodiče

Případ se točí okolo dvou solárních zdrojů nacházejících se v areálu chomutovských železáren – Saša Sun a Zdeněk Sun. Policie tvrdí, že úředníci ERÚ vydali poslední den roku 2010 licenci ještě za lukrativní výkupní ceny, přestože fotovoltaické elektrárny nebyly řádně zkolaudovány. "Zjištěný stav obou elektráren je v rozporu s předloženými revizními zprávami... Dále oba správní spisy obsahují protokol o ústním jednání mezi Luďkem Pražákem, Zdeňkem Zemkem, Alexandrem Zemkem a Zdeňkem Zemkem mladším, ve kterém zástupci společností uvedli, že dokončení prací v termínu nebylo možné pro mrazivé počasí, což bylo z důvodu ohebnosti vodičů na závadu při konečné fázi montáže kabelových propojení," konstatuje v protokolu detektiv Pavel Pinka.

Postup při vydávání licence později napadl místopředseda ERÚ Antonín Panák. "V době svého působení na ERÚ jsem podával trestní oznámení, zpravidla na neznámého pachatele, týkající se několika projektů fotovoltaických elektráren realizovaných v letech 2010 a 2011. Mnou podávaná trestní oznámení ze začátku roku 2011 se týkala osmi subjektů, některé měly více projektů fotovoltaických elektráren," sdělil týdeníku Euro Panák s tím, že jména dalších konkrétních subjektů nyní nepovažuje za vhodné zveřejňovat.

Policie při vyšetřování případu Saša Sun a Zdeněk Sun podrobně zmapovala kroky ředitelky odboru licencí Michaely Schneiderové i samotné Aleny Vitáskové. Schneiderová v minulosti pracovala pro Klub plynárenských podnikatelů, který patřil Vitáskové, a mezi Schneiderovou a Zemkem došlo v průběhu roku 2011 k řadě kontaktů. Zemek zřejmě také klub finančně podpořil. "Opakovaně se spolu setkávali na osobních schůzkách. Zemek měl zájem stát se členem klubu a byl osobně pozván na základě pokynu Aleny Vitáskové na setkání klubu, které se uskutečnilo ve Zlaté Huse v Praze... Všechny své kroky Schneiderová konzultovala s Vitáskovou a řídila se jejími pokyny," vyplynulo z policejního vyšetřování. Obě ženy ale kontakty se Zemkem popřely. "Schneiderová při výslechu tvrdila, že se nikdy se Zemkem nesetkala, a taktéž Vitásková uváděla, že nevěděla o tom, že by se Schneiderová znala se Zemkem," uvádí Pinka.

Rušný Silvestr

Klíčovým okamžikem bylo schválení licencí na obě elektrárny 31. prosince 2010. V tom podle policie sehráli zásadní role ředitel odboru licencí Energetického regulačního úřadu v Jihlavě Luděk Pražák a jeho podřízená Ilona Floriánová. Pražák, který byl v té době na dovolené, Floriánovou e-mailem zaúkoloval, aby nehotovým elektrárnám vydala licence. "Na přímý požadavek Ilony Floriánové, která žádala o pokyn, zda má licence vydat či nevydat, 31. prosince ve 20.43 zaslal e-mail, ve kterém jí výslovně doporučil vydat licence. Floriánová pak vydala obě licence a předala je Karlu Hadašovi, zastupujícímu obě elektrárny, který se na místě vzdal práva rozkladu proti těmto rozhodnutím," popisuje podezřelé aktivity policista Pinka.

Jednáním úředníků měla vzniknout zhruba dvoumiliardová škoda. V případě Saša Sun přesáhla 868 milionů korun, v případě Zdeněk Sun se vyšplhala na 1,013 miliardy. ERÚ následně zahájil řízení o odebrání licencí a jeho místopředseda Antonín Panák na nekalosti upozornil policii. Michaela Schneiderová však z neznámých důvodů řízení zastavila. "Obě rozhodnutí si 13. února 2012 převzal právní zástupce Saša Sun a Zdeněk Sun kolem 14. hodiny na regulačním úřadě," popisuje sledované události policie.

"Na základě příkazu soudce byla zajištěna e-mailová korespondence ze služební schránky Michaely Schneiderové a ze soukromých schránek Schneiderové a Aleny Vitáskové... Od 4. února do 12. února Schneiderová čerpala dovolenou a v jejím průběhu nejprve elektronickou poštou 4. února v 8.41 zaslala Vitáskové do její soukromé e-mailové schránky zprávu, ve které v příloze zaslala rozhodnutí ERÚ o zastavení řízení. Dále Vitáskové napsala, že je třeba zastavit Antonína Panáka, který chystá další rozhodnutí příští týden. A že pokud by souhlasila s návrhem rozhodnutí, mohla by je podepsat 13. února, hned v pondělí po návratu z dovolené... Alena Vitásková při výslechu opět nepravdivě uvedla, že před vydáním rozhodnutí nebyla s jeho zněním seznámena," tvrdí detektiv Pinka.

Jak stojí v protokolu, tak se i stalo. Na poradě užšího vedení ERÚ 13. února Michaela Schneiderová vydala rozhodnutí o zastavení odebrání licencí. Když došlo následně ke slovní roztržce mezi Panákem, Schneiderovou a Vitáskovou, šéfka ERÚ její rozhodnutí omlouvala, podle dostupných zjištění ji však nepotrestala. Následně byl navíc odbor licencí vyjmut z Panákových pravomocí a Antonín Panák a jeho podřízený Roman Marek se museli z ERÚ poroučet.

Proč bylo řízení o odejmutí licencí zastaveno a za jakých okolností se tak stalo? Jedna z možných motivací se nabízí. O úplatku se však v policejních protokolech přímo nehovoří.

Spiknutí absolventů

I přes závažná konstatování policie má Alena Vitásková důvěru premiéra Petra Nečase. "Pan premiér o odvolání předsedkyně ERÚ neuvažuje. Zároveň nebude komentovat průběh vyšetřování této kauzy na základě šetření trestního oznámení, které podal člen bývalého vedení ERÚ Antonín Panák. Z dosavadních informací není předsedovi vlády známo pochybení ředitelky Energetického regulačního úřadu, která jakákoli obvinění odmítá," vzkázal Nečas ústy svého mluvčího Jana Hrubeše.

Alena Vitásková podala proti obvinění stížnost, se kterou neuspěla. Kroky policie zatím komentovala jen tím, že nechce být nařčena z ovlivňování vyšetřování. Z jejího okolí nicméně zaznívají argumenty týkající se podjatosti tří hlavních aktérů. Bývalý místopředseda ERÚ Antonín Panák, dozorující žalobce Radek Mezlík i podplukovník hradecké expozitury protikorupční policie Pavel Pinka spolu studovali na brněnské právnické fakultě. Pinka s Mezlíkem absolvovali program v roce 2000 a Panák o rok později.

"Svoji možnou podjatost jsem v dané věci posuzoval v usnesení vydaném k námitce vyslovené obhajobou. Ke studiu Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně bylo v době mého studia zařazeno přibližně dva tisíce studentů a s policejním radou Pavlem Pinkou ani svědkem Antonínem Panákem jsem se do doby vykonávání dozoru nad zachováváním zákonnosti daného řízení neznal," upozorňuje dozorový žalobce Mezlík. Podobně reagoval Antonín Panák. "Zmiňovaná podjatost kvůli známosti se státním zástupcem a vyšetřovatelem věci je mediálně šířená lež. Podle mého názoru se jedná o jeden z účelových prostředků, jak zpochybnit dosavadní postup orgánů činných v trestním řízení. Nebyl jsem spolužákem ani s vyšetřovatelem, ani s dozorujícím státním zástupcem, nijak jsem se s nimi dříve nesetkal ani jsem je neznal," tvrdí Panák.

Chtějí mě zdiskreditovat

"Vaše dotazy bohužel nemohu zodpovědět, protože celá kauza není v tuto chvíli uzavřena," odtušila Alena Vitásková na dotazy týdeníku Euro. Jak bylo výše uvedeno, její obhájce podal proti obvinění neúspěšnou stížnost. Obhájci pracují především s tím, že detektiv Pavel Pinka nedisponuje důkazy o tom, že by Vitásková skutečně nařídila své podřízené Schneiderové, aby řízení o odebrání licencí zastavila. Podle advokátů naopak Vitásková činila kroky k obnovení řízení o odebrání licencí elektrárnám Zemkových synů.

Vitásková ve své stížnosti poukazuje na možnou podjatost policisty Pinky i žalobce Mezlíka. Podle informací obhajoby se 15. července 2011 bývalý místopředseda ERÚ Panák jako oznamovatel trestného činu byl takzvaně podívat do spisu. Podle právníků ovšem nebyl v postavení poškozeného, tudíž na nahlížení do nashromážděných indicií neměl podle nich právní nárok. "Vše ukazuje na podezření zneužití pravomoci úřední osoby ze strany policejního rady, když svévolně, bez právního důvodu zpřístupnil osobní údaje podezřelých osob, svědků a další podrobnosti osobě, která nebyla oprávněna se s těmito údaji seznamovat... Veškeré tyto skutečnosti nás vedou k závěru, že jednání (začerněno) od nástupu obviněné do funkce předsedkyně ERÚ bylo ryze účelové s cílem ji v této funkci diskreditovat," stojí ve stížnosti. "Z logiky věci vyplývá, že na této kauze může mít zájem pouze skupina těch, kteří se dostali k významným finančním zdrojům plynoucím z veřejných rozpočtů právě v oblasti, kterou dozoruje a začal rozkrývat ERÚ," cílí směrem k utajeným solárním magnátům Vitásková.

Manipulaci brání kontroly

Radek Mezlík prohlášení předsedkyně Energetického regulačního úřadu upravuje. "Na základě trestního oznámení ERÚ bylo prověřováno původní podvodné jednání šesti osob směřující k vylákání licencí na obě elektrárny a zneužití pravomoci dvou úředníků ERÚ dne 31. 12. 2010. K jednání Aleny Vitáskové mělo dojít v únoru 2012, kdy již bylo v běhu prověřování policie týkající se daných elektráren. K zahájení trestního stíhání Aleny Vitáskové došlo na základě postupně shromážděných důkazů z úřední povinnosti policie a další trestní oznámení v tomto ohledu nebylo podáno. A to ani svědkem Panákem," tvrdí Mezlík.

Mezlík kromě tohoto případu, v němž dosud bylo obviněno deset lidí, podal počátkem roku u Krajského soudu v Brně obžalobu na čtyři obviněné v kauze podvodného vylákání licencí na jinou fotovoltaickou elektrárnu. Hlavní líčení zatím ale nebylo nařízeno. Dva další případy týkající se fotovoltaických elektráren policie prověřuje a Mezlík nad nimi provádí dozor.

"Je zapotřebí si uvědomit, že závažným kauzám je věnována pozornost v rámci systému vnitřního dohledu státního zastupitelství. S podstatnými skutečnostmi jsou seznámeni nadřízení státní zástupci téhož státního zastupitelství," vysvětluje Mezlík. Vyšetřování podléhá podle něj také vnějšímu dohledu. Všechna podstatná rozhodnutí a opatření jsou zasílána na vědomí dohledovému žalobci z nadřízeného stupně zastupitelství a seznamují se s nimi případně i jeho nadřízení. "Analogický systém kontrol je zaveden u policie. Z tohoto důvodu je možnost zmanipulování závažných kauz prakticky vyloučena. Navíc v řízení u soudu za účasti veřejnosti by nepodloženost stíhání vyšla také najevo a v úvahu by připadala kárná či trestní odpovědnost státního zástupce," dodává Mezlík.

Policista i žalobce chtějí případ Vitásková dostat před soud. A to přestože má předsedkyně ERÚ silné politické krytí, které jí mimo jiné poskytuje premiér Petr Nečas. Uvidíme, zda se jim to podaří.

Týdeník EURO 21/2013, 20.5.2013