Ve světle zásadních diskusí o řešení ústavních krizí a podzimních voleb bohužel poněkud zapadlo klíčové rozhodnutí odvolacího soudu v Plzni, který dal v dosud precedentní kauze žaloby obce Němčovice na zemědělskou společnost Kladrubská o náhradu škody způsobené nesprávným zemědělským hospodařením alespoň částečně za pravdu žalující straně. Proces samozřejmě ještě není zdaleka u konce, nicméně skutečnost, že plzeňský soud vrátil případ soudu prvního stupně, který loni rozhodl ve prospěch zemědělců, je důležitým a navýsost správným signálem.

Vrácení případu k dalšímu šetření totiž nepřímo říká, že původní výhry zemědělců bylo dosaženo především tím, že prvoinstanční soud prakticky nevzal v úvahu argumenty žalující strany, tedy obce. Té přitom vznikla škoda ve výši téměř čtvrt milionu korun splavením půdy ze svažitých pozemků obhospodařovaných společností Kladrubská, která na dotčených pozemcích pěstovala širokořádkovou plodinu kukuřici. Obdobná škoda mimochodem obci vznikla také o pár let později, a to ze stejného důvodu, to ale zatím předmětem soudního sporu není.

Spor Němčovice versus Kladrubská, a.s. by přitom měla především laická veřejnost bedlivě sledovat. Nejde v něm totiž o nic méně než o možnost vymáhat po zemědělcích náhradu škod za rizika, která způsobí nesprávným hospodařením v krajině, prostřednictvím soudů. Doposud je to tak, že se sankce za ničení přírody, zvyšování rizik erozí a tím i rizik povodní a škody na obecním i soukromém majetku sestávaly pouze z krácení zemědělských dotací, a to ještě velmi formálním. Kdo nešel do soudního sporu, neměl naději na náhradu, a do soudních sporů zatím téměř nikdo nešel. Důvodem je dosavadní nevůle soudů trestat podnikatele, kteří evidentně poškozují majetek společnosti, mimo jiné i na základě různých odborných posudků, které dávaly za pravdu zemědělcům, neboť si je nechtěli jejich autoři rozhněvat (například i z České zemědělské univerzity v Praze).

Zájmem společnosti ale je, aby se praktiky poškozující přírodu a majetek lidí nejen formálně trestaly. V dnešní pragmatické společnosti je bohužel jedině dostatečně vysoká finanční sankce reálnou možností, jak změnit chování těch, kteří je jinak měnit nechtějí. Od kontrolních orgánů ministerstva zemědělství přitom, alespoň podle dosavadních zkušeností, dostatečně razantní přístup čekat nelze. Nastoupit proto musí jiná neutrální autorita, byť ta soudní zatím příliš neutrální také nebyla.

To není nic proti zodpovědně hospodařícím zemědělcům, naopak, alespoň se ti korektní od nekorektních lépe odliší. Je samozřejmě také nutné dbát na to, aby se proces žalob a sankcí vůči zemědělcům nezvrhl v různé vyřizování si účtů nebo v nástroj pro zbytečnou buzeraci odpovědných podnikatelů. V uvedeném případě je ale vše jasné – existuje příslušná dokumentace a stanoviska expertů, která jasně dokladují, že zemědělci nejsou v právu ani náhodou. Snad to konečně pochopí i soud prvního stupně v Rokycanech.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.