Existují vzácné návrhy, které může člověk od začátku sledovat s pobavením, a k takovým návrhům patří plán na novou vládní čtvrť v Praze.
Praha je městem, kde desítky let nevznikla žádná nová reprezentativní stavba, pokud se tím nemyslí kancelářské komplexy na okraji města.
Ostatně je takovou lokalitou celá Česká republika, kde je největší investicí zbytečně nákladná rekonstrukce dálnice D1. Kdo jiný než stát by v této chvíli měl nějakou novou výstavní budovu, nejlépe celý komplex postavit.
Zní to dobře, jenom někdo může pochybovat, zda tím nejdůležitějším, co hlavní město potřebuje, je nová kancelářská čtvrť. Přesto se premiér Andrej Babiš obrátil na primátora Zdeňka Hřiba, ať mu prodá pozemky v Letňanech, že na nich takový úřednický komplex postaví.
Důvodem má být okolnost, že jednotlivá ministerstva jsou rozptýlena po celém městě, mají k sobě daleko, a teď na jednom místě za Prahou se jim bude pracovat lépe.
Ve světě samozřejmě existují vládní čtvrti, ovšem zpravidla jsou k nalezení v centrech příslušných měst. Bývá v nich více úřadů na jednom místě, ovšem neomezují se pouze na ministerstva, jak to má být v Praze, ale společně s nimi tam bývá parlament, případně soudy.
Naposled vznikla vládní čtvrť v Berlíně, ovšem opět v centru v někdejší zemi nikoho mezi východní a západní zónou. Jejím těžištěm je historická opravená budova Bundestagu a vedle ní moderní parlament.
Součástí této čtvrti je rozlehlý park navazující na největší zelenou plochu v centru, tedy Tiergarten. Proti tomu se má v Praze postavit něco jako větší byznyscentrum, město, kde budou celý den jenom samí úředníci.
Námitek proti tomu je celá řada. Taková stavba protiřečí modernímu městskému plánování, které dává přednost smíšeným zónám. Uzavřené monotematické bloky, kde v noci nikdo není, spíše kazí urbanistickou hodnotu.
Proto také nikoho nenapadne stěhovat velké nemocnice z měst na okraj. V centru jsou lépe dostupné, a navíc doplňují funkce města jako prostoru pro bydlení, obchod a kulturu.
Také není jisté, co by se po přestěhování ministerstev stalo s jejich starými, často historickými budovami. Z většiny z nich to není daleko do skutečné vládní čtvrti, kterou je se svým parlamentem, úřadem vlády, několika ministerstvy a s blízkostí sídla prezidenta Malá Strana.
Takřka to vypadá, že se tyto historické budovy mají vybydlet a pak prodat jako hotely, aby se pražské centrum dál přiblížilo ideálu Disneylandu. Nevýhodou těchto starých budov je ovšem skutečnost, že se už nedají rozšiřovat pro další ministerská oddělení.
Není pochyb, že premiér bude s energií hodnou lepší věci svůj program prosazovat, a nutno připustit, že za tu zábavu to stojí. Nové kanceláře budou stát deset miliard, rozpočet se jistě bude upravovat, na něco přijde jejich vybavení, a vznikne stavba, kterou nemají nikde na světě.
Do dějin se tak Češi opět zapíší jako mistři slepých uliček a tuto jejich schopnost bude možné obdivovat na jedné z konečných stanic metra ještě desítky let. Jediným problémem je v tomto ohledu již zmíněný primátor Hřib. Pokud odmítne, zůstane jen u krásného, byť premiérského snu.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus