Letiště: význam tohoto slova se postupem času mění. Před padesáti léty byl let letadlem byl luxusním. Tomu odpovídal i design odbavovacích hal. Pamatuji si newyorské letiště La Guardia, které vzniklo jako letiště pro hydroplány. Hala byla obložena mramorem, samý chrom a nerez. Opravdový luxus. Ještě po válce to bylo luxusní letiště, k přistávací molům pro hydroplány přibyla plocha a dráha pro odbavování letadel. Po dobudování letiště J.F. Kennedyho, dříve letiště Idlewild, pomalu začala původní odbavovací hala letiště La Guardia chátrat. Provoz se jednak přesunul na J.F.K. a potom do nové odbavovací haly tohoto letiště. Pamatuji si, jaká to byla v roce 1983 budova - krásná, ale opuštěná a zdevastovaná. Koncem osmdesátých let ji zachránila společnost PanAm, která ji opravila a vypravovala z ní svůj servis nazvaný PanAm Shuttle a PanAm Express. Budova opět vypadala luxusně, i když lety z ní vypravované byly předzvěstí dnešních „low cost airliners“. V hale se objevilo několik stánků s rychlým občerstvením. Tam si člověk mohl zkrátit čekání hamburgerem a kávou z papírového kelímku. Luxusní vyhlídková restaurace zela prázdnotou. Podobným procesem prošla i většina letišť v Evropě. Jak se začala snižovat cena letenek a létání přestalo být luxusem pro vyvolené, i restaurace na letištích šly s cenami dolů. Začaly se tam objevovat řetězce, jako je KFC nebo McDonalds. Věc dříve nevídaná.

A tak se dneska člověk na většině evropských letišť může najíst za ceny, jaké jsou běžné v normální restauraci ve městě. Na Heathrow musel Burger King pouze zrušit grilování svých hamburgerů na skutečném ohni, jak to zavedl ve všech svých provozovnách, aby se chuťově odlišil od jiných (což se mu povedlo). Proč? Protože se jim podařilo zapálit Terminal 2. Ale i ceny v pubech či tratoriích jsou normální.

Praha je bohužel stále výjimkou. Ceny restaurací na pražském letišti by zruinovaly každou běžnou českou rodinu. Poté, co na skutečnost, že Praha je nejdražší letiště v Evropě, upozornily noviny MF Dnes, vystoupila mluvčí Letiště Praha s tím, že to není pravda. Dokonce upozornila na informační tabuli, na které je napsáno, kde a za kolik se můžete najíst na letišti. Ano, má pravdu, tabuli jsme po dlouhém hledání našli: je umístěna ve spojovacím traktu mezi terminály. Vtipné místo, tudy projde minimum lidí. Buď letí ze schengenského terminálu, nebo z terminálu pro ostatní lety, ale tímto prostorem projde málokdo.

První vlaštovkou měl být Giga Bar se systémem „all you can eat“, čili naložte si, co sníte, a pak zaplatíte paušál. Zaváděcí cena byla 98 Kč, což byla cena na letiště nevídaná. Později to zvedli tuším na 120 Kč. Ale i tak to byla v porovnání s okolními restauracemi cena velmi nízká. Ze začátku měli nabito. Přes poledne si nebylo kam sednout. Pak ale začali hosté houfně ubývat, kvalita jídel povážlivě klesla a dát si takové karbanátky, to byl skutečně risk! Zapáchaly na sto honů. Na to měl otrávený obsluhující personál jedinou odpověď: „Stěžujte si!“ Ale komu? Tak tam přišel hygienik. Prý se to teď zlepšilo, nevím, nemohu posoudit. Po tom, co v neděli po jedné hodině měli na výběr páchnoucí karbanátky nebo knedlo vepřo zélo, jsem už neměl na další test odvahu.

Nedávno jsem opět musel použít služeb Letiště Praha. Bylo to po tom, co mluvčí letiště přísahala, že se ceny změnily. Přikládám účtenku: 0,33 dcl mattonky za 95 Kč silně připomíná drahotu, když 1,5 l této minerálky stojí v krámě 17 Kč. Káva grand espreso za 110 Kč také není nejlevnější. A to všechno ve stánku, nikoliv v restauraci! Obsluhující mi kulantně nabídl, že mně to může dát do papírového kelímku. Mám dojem, že to mělo být za ty peníze ve značkovém porcelánu a obsluhující mě měl zavézt až do letadla!

Letíte-li do zemí schengenského prostoru, musíte před odbavením odevzdat veškeré tekutiny, abyste si je za kontrolou mohli koupit za tyto zlodějské ceny! Úžasné, že? A tak, letíte-li z Prahy, musíte být napití a najedení, nebo s sebou mít nějakého bohatého sponsora!