Zatímco česká vláda chce snad napravit svůj omyl a usilovat o revizi zavádění nových emisních povolenek od roku 2027 na vytápění bydlení a pohonné hmoty, vývoj v Německu odhaluje zničující dopad nových emisních daní na ceny bydlení a dopravy.

Německo jako unijně příkladná laboratoř boje proti údajnému pachateli globálního oteplování, tedy oxidu uhličitému (CO₂), ukazuje, jak prudce stoupnou náklady v důsledku zelené tranzice EU mj. na vytápění a dopravu po zavedení nového typu emisních povolenek ETS2 v roce 2027. Němci si totiž například na používání benzínu a nafty zavedli emisní poplatky už od roku 2021, které jim postupně zdražují pohonné hmoty s tím, že je tak nutí si kupovat buď úspornější automobily se spalovacími motory, nebo nejraději elektromobily.

Následuje tabulka, která ukazuje, jak rostoucí emisní daně zatěžují každý litr benzínu a nafty v Německu od roku 2021 (přepočteno autorem z EUR na Kč v současném kursu):

Zdroj: Odkaz

Jenom v důsledku čistě německé emisní daně se od 1. ledna 2025 současné německé ceny benzínu, respektive nafty zvýší v přepočtu o bezmála 4 Kč, respektive o 4,80 Kč na litr. Podle Spolkového statistického úřadu byla počátkem letošního prosince průměrná cena benzínu SuperE10 v Německu 1,655 eura, tedy 41,70 Kč za litr, nafty 1,593 eura, v přepočtu 40,10 korun.

V České republice se Natural 95 aktuálně 5. prosince u čerpacích stanic prodával v průměru za 35,75 koruny, nafta za 34,99 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.

Jak dokládá německý autoklub ADAC, Němci mají ještě od roku 2021 další rostoucí daň přímo na auta podle míry jejich emisí CO₂. Čím vyšší jsou emise CO₂ uvedené v technické specifikaci každého auta, tím vyšší je sazba daně: rozmezí sahá od 2 eur za gram CO₂/km pro emise nad 95 g/km do 115 g/km do 4 eur za gram CO₂/km pro emise nad 195 g/km. Zejména vozy SUV a sportovní vozy, které spotřebovávají velké množství benzinu a nafty, jsou zatíženy vyšší daní z motorových vozidel. Když v Německu provozujete český model Škoda Kodiaq s dieselem 2,0 litru 4 x 4, vaše emise činí asi 150 gramů CO₂ na kilometr. Německému státu odvedete za toto auto na emisní dani ročně v přepočtu přes 11 000 korun. Pro automobily s nízkými emisemi do prahové hodnoty 95 g CO₂/km však platí až do 31. prosince 2025 daňová úleva ve výši 30 eur ročně. V ČR se taková emisní daň neplatí paušálně, ale jen z provozu aut emisní třídy nižší než Euro 2.

Je otázkou, jak bude německá emisní daň na paliva korelovat s novým systémem emisních povolenek ETS 2, které Evropská unie uvaluje na náklady na bydlení a na klasické pohonné hmoty. Stejně jako v případě zcela oddělených emisních povolenek ETS 1 pro energetiku a těžký průmysl, má prý výslednou cenu povolenky určovat trh. Původně začaly emisní povolenky na ceně kolem 5 eur za tunu CO₂, pak se ovšem doslova utrhly ze řetězu a kromě příjmu EK, která je podle politických kritérií přerozděluje výhradně na dekarbonizační programy členských zemí, se staly předmětem obohacování spekulanty celého světa. Na trhu pak cena v minulých letech vystoupila i přes 100 eur za tunu CO₂. Aktuálně na burze stojí přes 67 eur. Kurs emisních povolenek Evropská komise může zásadně ovlivňovat tím, že v zájmu vyšší ceny bude snižovat objem obchodovaných povolenek. A protože Evropské komisi budou mizet miliardy eur z výnosů z prvního typu emisních povolenek, jak budou likvidovány zejména uhelné zdroje a průmysl odchází z Německa a dalších členských zemí Unie, bude mít nepochybně zájem na co „motivačně“ nejvyšší ceně povolenek ETS 2.

Jestliže startovní cena ETS 2 by měla podle předpokladů Evropské komise činit 45 eur za tunu CO₂, promítlo by se to do ceny benzínu a nafty zdražením asi o 3 koruny na litr. Ovšem německý Postupimský institut pro výzkum dopadů změny klimatu předpovídá, že cena CO₂ by mohla do roku 2030 vzrůst na přibližně 120 eur za tunu a do roku 2050 až na 400 eur. Litr benzínu a nafty by tak stál kolem 3 eur, tedy přes 75 korun za litr. Natankovat padesátilitrovou plnou nádrž běžného auta by pak znamenalo zaplatit emisní daň navíc asi 2000 Kč, tedy celkem 3750 korun.

Poté, co zásadně zpřísněné emisní limity na auta ve prospěch elektromobility, spojené se zničujícími pokutami pro automobilky od ledna 2025 a také nové emisní daně EU ETS, vláda premiéra Petra Fialy před dvěma lety v rámci legislativního prováděcího balíčku greendealové ideologie pod názvem Fit for 55 podepsala, letos v létě asi na faktech a v obavách z politického dopadu zdražení prozřela. Lekla se a chce dosáhnout v obou bodech revize. Pokud ne, spadne to na hlavu další vládě. Asi jsme „něco přehlédli“, konstatoval k tématu předseda poslanecké skupiny ODS ve sněmovně Marek Benda. Zavdává to legitimní důvod k otázkám, jak vlastně probíhá schvalovací proces vládní politiky v kontextu tak závažných unijních legislativních aktů, aniž by předem byla vůbec vyslechnuta a zohledněna odborná oponentura?

Změnit stávající schválené politiky EU bude ale nesmírně obtížné, vyžaduje to souhlas kvalifikované většiny členských zemí Unie. Ovšem ekonomická krize se vinou cen zeleně transformované energie prohlubuje, Německo i Rakousko letos budou v recesi, Němci ani Francouzi nemají legitimní vládu a roste tlak na další zadlužování. Výsledkem je nastupující útěk průmyslových firem z Německa, posléze zřejmě i z Česka a dalších zemí EU, což vše jsou tak závažné důkazy ztráty konkurenceschopnosti zemí EU, že před nimi nemůže zavřít oči ani zelenou ideologií posedlá nová Evropské komise. Přitom žádné další dotace formou přijímání bilionových dluhů to nespraví.

Němci budou své motoristy finančně od ledna 2025 trestat i jinak. Pro mnohé se zdraží pojištění automobilů, protože budou nově definovány typové třídy. Více než 70 % automobilů, tj. přibližně 7,1 milionu vozidel, bude zařazeno do vyšší typové třídy. Dražší budou zejména vozy SUV: podle ADAC se například Audi SQ5 3,0 TFSI Quattro posune o tři třídy výše a Peugeot 3008 HDI o dvě typové třídy níže. To pochopitelně citelně zasáhne všechny druhy pojištění. Kromě přibližně 140 eur (asi 3500 Kč), které si TÜV, DEKRA a podobné instituce účtují za technickou kontrolu a emisní test, budou muset od roku 2025 přibližně 2 miliony motoristů zaplatit nejméně 50 eur navíc (1250 korun), to je o 36 procent. Všechna vozidla se systémem LPG budou muset kvůli novému zákonnému nařízení projít dodatečnou kontrolou u TÜV. Tato dodatečná zkouška bude stát 50 až 100 eur.

Automobilový průmysl EU se tak ocitne v začarovaném kruhu: na jedné straně zákazníci kvůli známým nedostatkům s nabíjením, dojezdem, životností a celkově s nízkou přidanou hodnotou aut na baterie většinově elektromobily odmítají. Na straně druhé se chystá EU brutálně penalizovat používání benzínu a nafty. Jako kdyby všichni v zemích EU jezdili autem jen tak z plezíru, nikoli do práce, k lékaři, na nákupy, ano, představte si, i na dovolenou, prostě ze životní nutnosti. Už 20 km za hranicemi každého velkého města jsou služby veřejné dopravy nedostatečné, navíc vždy ekonomicky ztrátové a financované z dotací. Soukromou osobní dopravu si občané financují sami, navíc platí vysoké daně, jednak formou DPH za auta, jednak spotřební daně a DPH za pohonné hmoty, které tvoří většinu ceny benzínu a nafty. Český stát z nich každoročně pro pokrytí nákladů státního rozpočtu kasíruje kolem 100 miliard korun. Tyto všechny příjmy elektromobilita omezuje.

Podstatný je také fakt, že zdražení pohonných hmot těžce zasáhne veřejnou i komerční dopravu a míra zdražení zejména nafty se možná až identicky promítne do opětovného skokového růstu inflace. Ta samozřejmě zdevastuje i další oblasti ekonomiky Česka a dalších zemí EU. Nemluvě o faktu, že evropský automobilový průmysl je pod tlakem čínské a další asijské konkurence a hrozí mu doslova zánik se ztrátou 13 milionů pracovních míst. To v doprovodu likvidace jeho vědecko-výzkumného a hospodářského přínosu pro dané ekonomiky. Pro ČR by taková likvidace v ekonomice dominantního autoprůmyslu s 10% podílem na HDP byla i ve střednědobém meřítku nenahraditelná.

Přesto se ideologicky nejzaťatější stoupenci boje za záchranu planety určitě radují. Když zmizí 300 milionů spalovacích aut z EU, podle výpočtů dánského statistika Bjorna Lomborga se tím do konce století sníží růst teploty o několik tisícin stupně Celsia. Za to přece stojí zničit podstatnou část ekonomiky, ne? V každém případě se za pár týdnů opět mohou majitelé čerpacích stanic při německém pohraničí těšit na růst zisků od německých zákazníků. Na výhodné koupě v Česku se specializuje řada německých webů s tím, že celkové životní náklady pro Němce v Česku jsou nižší o 37 procent.

Ani další změny platné za tři týdny od 1. ledna 2025 německé občany nepotěší. Kdo staví dům, musí ho mít energeticky vysoce úsporný (což je samozřejmě investičně drahé) a už je v něm zakázáno topení plynem nebo topným olejem. Místo toho bude možné instalovat pouze topné systémy, které využívají nejméně 65 % obnovitelné energie. To znamená třeba tepelné čerpadlo v kombinaci se solárními panely. Stávající topení plynem a topnou naftou se zdražuje o další emisní daň. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu je zvýšení poplatků za rozvodnou síť plynu. Ty se v roce 2025 zvýší až o 56 %, což dodavatelé plynu pravděpodobně přenesou přímo na koncové zákazníky. Od příštího roku domácnosti s roční spotřebou elektřiny vyšší než 6 MWh musí přejít na inteligentní elektroměry. Ty mohou odesílat a přijímat data dálkově pomocí internetu. Používání takového digitálního elektroměru přijde na 20 až 50 eur. Domácnosti s roční spotřebou nižší než 6 MWh obdrží digitální elektroměr bez datového připojení s nutností fyzického odpočtu. Pokud musí být skříň elektroměru kvůli povinné instalaci rozšířena nebo vyměněna, například z důvodu nedostatku místa, může být majiteli účtováno až 2000 eur (přes 50 000 korun).

Zvyšují se citelně daně z nemovitostí, o 20 % až 25 % poroste cena vodného a stočného. V různých částech Německa se zvyšuje cena za odvoz odpadů od 5 % do 35 procent. Průměrná sazba příspěvku na připojištění v zákonném zdravotním pojištění (ZP) se zvýší o 0,8 procentního bodu na 2,5 % a sazba příspěvku na pojištění dlouhodobé péče se v budoucnu zvýší o 0,2 % na 3,6 % z příjmu podléhajícího odvodům. Zvýšení odvodů na zdravotní pojištění se projeví zejména u soukromě pojištěných osob. Soukromé zdravotní pojišťovny zvýší od 1. ledna příspěvky svým klientům v průměru o 18 procent.

Také v Německu se vede politická debata o zvýšení koncesionářských poplatků pro financování veřejnoprávního rozhlasu. Pro léta 2025 až 2028 navrhla příslušná komise zvýšení licenčních poplatků o 0,58 eura měsíčně (o 14,60 koruny) na 18,94 eur měsíčně (cca 478 korun). V Čechách politici ohnivě debatují o zvýšení od ledna 2025 (dosavadní sazba je z ledna 2008) ze 45 na 55 korun. Tak zatím aspoň v Česku máme poslech veřejnoprávního rozhlasu levnější než Němci.

POskytl server Svět hospodářství