Většího písma se na obalech potravin koncem roku nedočkáme

Naděje tuzemských spotřebitelů, podle nichž by si od konce letošního roku mohli přečíst na obalech potravin povinné nápisy větším písmem a na barevně kontrastním podkladu, se nenaplní. Nejen starší lidé tak budou muset dál nakupovat potraviny v případě, že se zajímají například o jejich složení, za pomoci lupy.

Je tomu tak mimo jiné proto, že spolu s mnohými rozjednanými zákony, které nestihnou projít kvůli změně vlád a předpokládanému rozpuštění parlamentu legislativním procesem, je i novela zákona o potravinách. Ta měla do našich zákonů zakomponovat nová nařízení EU týkající se označování potravin, přičemž jedním z kroků na ochranu spotřebitele měla být právě povinnost minimální velikosti písma 1,2 milimetru. Další ambicí novely zákona o potravinách bylo rozšíření působnosti veterinárních kontrol na oblast zvěřiny v restauračních zařízeních. V této souvislosti již také zazněly veskrze mylné informace v tuzemských médiích, konkrétně v měsíčníku Dtest, že za nepřijetí evropské potravinářské legislativy hrozí ČR finanční sankce.

Není to pravda. Příslušná potravinářské legislativa EU, která skutečně vstupuje v platnost 13. prosince letošního roku, obsahuje totiž také celou řadu přechodných období a jako celek začne být vymahatelná až na konci roku 2016. To, že nějaký zákon, zejména takový, který vyžaduje od dotčených podnikatelů nějaké období přípravy, začíná platit, totiž ještě neznamená, že jej od stejného data musí nutně všichni dodržovat. To platí až po uplynutí stanovených přechodných období. Tento princip pak v praxi pro označování potravin znamená, že většího písma na obalech potravin se spotřebitelé v ČR nemusí dočkat i při přijetí zákona o potravinách další politickou reprezentací ani v roce příštím. Nikdo sice nebude výrobcům potravin v používání většího písma bránit, ale pro výrobce to není nijak praktické – musí mimo jiné změnit obaly a zároveň musí dodržet poněkud protichůdné další legislativní opatření: totiž nepřekročit maximální rozměr obalů v souvislosti s legislativou o odpadech. Suma sumárum by bylo poměrně vhodné, aby se v zájmu objektivního informování spotřebitele přestalo operovat se změnou velikosti písma a s termíny spojenými s koncem letošního roku, neboť takové teze vzbuzují u občanů falešné naděje.

Samotný odklad naší novely zákona o potravinách lze přitom možná překvapivě vnímat spíše pozitivně. Navrhovaný text, který právě končí v propadlišti dějin, měl celou řadu sporných pasáží, včetně nepříliš praktického kompromisního ustanovení o změně kompetencí dozorových orgánů, které "pouštělo" veterináře do otevřených stravovacích zařízení. Bylo a je totiž věcným nesmyslem, aby se dozor veterinářů v těchto podnicích za situace, kdy mají v celém "zbytku" výroby potravin plně v gesci kontrolu surovin a potravin živočišného původu, omezili v restauracích jen na zvěřinu. Logickým řešením by tak bylo buď umožnit veterinářům kontrolovat v restauracích veškeré živočišné produkty, nebo je tam vůbec nepouštět.

Skutečně systémovým a cílovým řešením by ale bylo sjednotit dozor nad potravinami v gesci jednoho ministerstva, a vzhledem k tomu, že například potravinářská legislativa spadá pod ministerstvo zemědělství, bylo by logické, kdyby koordinaci nad výrobou a kvalitou potravin plně převzalo toto ministerstvo.
To by se mohlo povést při dalším návrhu novely zákona o potravinách, zvláště, nebudou-li spolu svádět úředníci různých ministerstev řízení vedením různých politických stran nesmyslné kompetenční souboje. Možná v prospěch svých postů, ale ne ve prospěch spotřebitele.