Zamyšlení první, právní. Pro jistotu si si dovolím ocitovat „Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření“ Modré pyramidy stavební spořitelna, což je, jak známo, dcera Komerční banky. Tedy:

III. Státní podpora
Čl. 8 Státní podpora
1) Státní podporu může získat účastník za podmínek stanovených zákonem.
2) Státní podpora je poskytována na účet zákazníka formou ročních záloh. Zálohy státní podpory jsou na účtu zákazníka pouze evidovány, a to až do doby jejich vyplacení účastníkovi a jsou úročeny shodně s úročením vkladů na jejím účtu.

Další body 3-6 nejsou pro naše další potřeby důležité. Pověstným selským rozumem vzato, změní-li se zákon dejme tomu od 1.1.2011 a sníží se státní podpora stavebního spoření z 3000 na 2000 Kč, tak se nic neděje, neboť o konkrétní částce jsem ve smlouvě nic nenašel. Nic na tom nemění ani fakt, že jsem podepisoval smlouvu o stavebním spoření ve víře, že po celou dobu budu dostávat státní podporu ve výši 3000 Kč. Úrokové sazby na běžných či termínovaných účtech se po dobu jejich trvání také mění, a to dost často, a nikdo neargumentuje tím, že smlouvu o účtu jsem podepisoval za jiných podmínek. O retroaktivitě zákona lze hovořit pouze v případě, kdyby se vracela část státní podpory za dobu, za kterou stavební spoření trvá, tedy zpětně, ale o tom, pokud vím, nikdo neuvažuje.

Zamyšlení druhé, ekonomické. Za 6 let doby trvání stavebního spoření při úročení 2% p.a. a výši státní odpory 3000 Kč se celkem naspoří zhruba 135 tis. korun. Při snížení státní podpory z 3 na 2 tisíce korun by se naspořená částka snížila na cca 128 tis. Kč . Zde je třeba tyto částky snížit o dalších 3400 Kč (1600 za uzavření smlouvy a 6x 300 za vedení účtu). Dostaneme konečné částky 132 resp. 125 tisíc. Kč. Podíváme-li se na termínované účty velkých bank, pak tyto jsou úročeny 2,5-3,0%. Najdeme i vyšší úročení u nebankovních institucí. Ze známých důvodů je nechme stranou. Dost často se za zřízení dalšího účtu nic neplatí, máme-li u banky již zřízený třeba účet běžný. Zde je povinnost zaplatit daň z úroků ve výši 15%. Naspoříme tedy cca 117 tis Kč za 6 let, počítám-li pro jistotu úrok 2,5% p.a. Rozdíl by po snížení státní podpory byl maximálně 8 tisíc Kč za celou dobu trvání spoření. Myslím, že je potřeba si položit otázk: Nebylo by lepší stavební spoření ve stávající podobě úplně zrušit? Nebo ho zcela změnit do úplně jiného spořícího produktu?