Nedávný článek Markéty Šichtařové Češi milují masochismus k takové domněnce svádí. A je také na stole mnohem závažnější námitka – existuje ještě vůbec ekonomika?

Ekonomické školy vypouštějí každoročně stovky absolventů, kteří jsou plni pouček o tom, co je to tržní ekonomika a o jejích pravidlech. Obávám se, že poučky a teorie už delší dobu opět neplatí. Jsme totiž v systému, který se nechová tak, jak by se podle učebnic chovat měl.

Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB, sklidil od zastánců čistoty tržní ekonomiky tvrdou kritiku za umělé oslabení koruny vůči euru a dolaru. On sám oslabení české měny mnohokrát obhajoval, naposledy zde.

Naproti tomu Šichtařová s Pikorou jsou tvrdými kritiky udržování trvalého kurzu české koruny vůči euru na úrovni 27 Kč/€ a tvrdí, že žijeme „jakoby s eurem“: ČNB už tři roky s námi hraje takovou hru. Simuluje, jak by to vypadalo, kdybychom měli euro. Neboli kdyby byl kurz koruny k euru fixní, neměnný. Tento slabý kurz koruny podle Šichtařové konzervuje postavení Česka jako montovny, nemotivuje exportéry k inovacím. Logicky nás proto podle Šichtařové čeká „tvrdé přistání“: Jak z toho ven? Teď už dobré řešení neexistuje. Intervence nikdy neměly začít. A když už začaly, měly aspoň skončit co možná nejdřív. A když už trvají tři roky... je každá rada drahá. Asi nejlepší by bylo začít korunu pomalu, řízeně uvolňovat hned. Třeba o 50 haléřů za dva měsíce. Ne, nebylo by to pro podniky ani trochu příjemné. Ale garantuji vám, že by to pro ně bylo nesrovnatelně příjemnější, než jim za rok, v době krize, připravit šok a nechat kurz hupnout za pár dnů o 15 procent.

Nicméně pokud Šichtařová argumentuje tím, že za rok přijde krize, do níž se promítne skokově změna měnové politiky ČNB, je na stejné lodi jako Singer, který věští české ekonomice jenom světlé zítřky. Strašit krizí na podporu svých argumentů je stejný prohřešek jako vidět budoucnost v růžových barvách.

Domnívám se, že ve světě dnes nad „čistou ekonomikou“ vítězí politická ekonomie. Kdo čekal, že šejkové dovolí ceně ropy spadnout na třetinu a ještě zvýší produkci? Kdo čekal, že se v USA bude „kvantitativně uvolňovat“, aniž by to mělo dopady na prudké zvýšení inflace? Kdo čekal, že budou centrální banky půjčovat se zápornými úrokovými sazbami? Evidentně žijeme v přeregulované ekonomice, v níž politická rozhodnutí mění tradiční „volnou hru tržních sil“.

V Československu také před rokem 1989 neplatila „normální“ ekonomie a ani se nevyučovala. Místo toho se z Marxovy „nadhodnoty“ stala v socialismu „nadpráce“ a bylo vymalováno. Ceny určoval úřad a pamatuji si živě, že banány (pokud byly!) stály 17 Kčs za kilo celá léta.

Jestliže nyní opět žijeme v době, v níž politika válcuje ekonomii, je to zřejmě špatně. Navíc, pokud hodnotíme uplynulé roky po zavedení intervencí ČNB proti koruně, nemáme vůbec žádný „etalon“ v tom smyslu, že se lze jen dohadovat, jak by se česká ekonomika vyvíjela bez tohoto opatření. Jestliže politika regulací světového obchodu vede k situaci, že už neplatí klasické poučky, co změníme? Změníme raději

a) poučky,

než abychom odstranili pravou příčinu potíží světové ekonomiky, a tím je

b) nadbytek regulací

ve světovém měřítku? Obávám se, že už dlouho je správně a).