Milan Smutný ve svém textu Ekologisti chtějí zavřít dvě elektrárny obvinil Hnutí DUHA a další ekologické organizace z ohrožování energetické bezpečnosti Česka, když prý chtějí zavřít uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice. Ve skutečnosti však ohrožují energetickou bezpečnost naší země návrhy lidí, jako je pan Smutný.

Jak je to ve skutečnosti s elektrárnami Počerady a Chvaletice? Do prekérní situace se obě zastaralé a velmi plýtvavé uhelné elektrárny dostaly vinou úporné snahy svého majitele Pavla Tykače získat zdaleka nejrozsáhlejší úlevy na znečišťování prostředí toxickou rtutí a ušetřit tak na úkor zdraví lidí. Tlaku na udělení nezákonných výjimek podlehlo Ministerstvo životního prostředí pod vedením bývalého ministra Richarda Brabce z ANO. Házet odpovědnost na ekologické organizace je na úrovni nadávání ohlašovateli trestného činu, že zvyšuje statistiku kriminality. Navíc soud po zrušení nezákonně vydané výjimky z emisních limitů konstatoval jen to, co ekologické organizace říkají od začátku: výjimka nemůže být udělena na delší dobu, než provozovatel potřebuje pro “instalaci filtrů proti znečištění”. Soud také řekl, že výjimka udělena být mohla, ale pouze na dobu, kterou sám provozovatel elektrárny Chvaletice určil jako nutnou pro snížení znečištění na úroveň emisního limitu, tedy na dva roky. Pomińme teď, že všechny elektrárny dostaly na splnění limitů čtyři roky a výjimky jsou jen prodloužení této plošně stanovené lhůty.

Pan Smutný by si měl napřed ověřit fakta, než začne opakovat tvrzení zástupce elektrárny Chvaletice, že “pro eliminaci rtuti dosud ani vědci nenašli teoretický způsob řešení”. 100 ze 110 velkých spalovacích zařízení v České republice nežádalo o výjimku z emisního limitu pro rtuť. Zbytek výjimky dostal a všichni (včetně Chvaletic a Počerad) na základě deklarace, že limit po odkladu splní. Například provozu Trmice se to povedlo již letos v lednu a výjimka platná do konce roku 2022 tak mohla být zrušena. Dosažení limitu avizuje s velkou rezervou před koncem výjimky také elektrárna Tušimice.

Katastrofické předpovědi o výpadku elektráren používají firmy Pavla Tykače opakovaně. Například v červenci 2019 prohlásili, že elektrárna Chvaletice odvrátila blackout. Tvrzení vzápětí vyvrátil provozovatel přenosové elektroenergetické soustavy ČEPS, ale to zástupce uhelné firmy neodradilo od používání tohoto argumentu v obecné rovině dál. Nyní samozřejmě zneužívají brutální invaze ruské armády na Ukrajinu, aby podpořili PR uhelné energetiky. Tím ovšem jen sebestředně odvádějí pozornost od řešení. Omezené zásoby českého uhlí (zejména toho teplárenského) nemohou být strategickým řešením pro (zcela správné) odstranění závislosti na ruských fosilních palivech. Podle propočtů energetických expertů ze společností Ember, E3G, RAP a Bellona (EU can stop Russian gas imports by 2025) je možné se s ukončením dodávek ruského plynu do Evropy vyrovnat do roku 2025. Dvě třetiny lze nahradit rychlým zateplováním domů a dalšími energetickými úsporami a instalací obnovitelných zdrojů a tepelných čerpadel. Třetinu by mohly pokrýt vyšší dodávky plynu ze zámoří.

Uhlí samozřejmě pomůže s výpadkem ruského plynu v následujících několika letech, a má tedy smysl například ulevit teplárnám, aby zůstaly u uhlí déle a získaný čas využít pro opravdovou transformaci centrálního zásobování založenou na zateplování a rozvoji velkých tepelných čerpadel, geotermální energie či bioplynek na odpady a kaly z čističek. Počítat s uhlím po roce 2030 či 2033 by však bylo krajně nezodpovědné, neboť jej zlikviduje konkurence levných obnovitelných zdrojů a samozřejmě celoevropská snaha snižovat emise skleníkových plynů. Klimatická krize nezmizela a od jejího řešení Evropská unie, USA ani zbytek světa neupustí. Receptem je urychlit úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů, akumulace energie a zlepšovat propojení energetické soustavy v Evropě pro lepší přenos levné elektřiny ze solárních a větrných elektráren.

Autor je vedoucí energetického programu Hnutí DUHA