Také se stejně jako já domníváte, že u nás panují žalostné podmínky pro podnikání, které souvisejí s nadměrnou byrokracií spojenou se založením i provozem podnikání, daňovým zatížením a regulacemi, jimiž se firmy a živnostníci musejí řídit? Také se domníváte, že je na čase, aby se stát vydal směrem, kdy bude překážky pro podnikání odstraňovat? Že by rozhodně neměl zavádět překážky nové? Pak jsou vaše přání zcela v rozporu s realitou posledních dnů.

V krátké době sledujeme již druhý pokus o minimálně částečnou likvidaci určitého podnikatelského odvětví. Ačkoliv k jednotlivým případům přistupuje stát odlišně, výsledek je v podstatě stejný. Drobní podnikatelé takzvaně zavírají krám.

Prvním odvětvím, které se stát rozhodl řádně pročistit, je výroba alkoholu. Po metanolové kauze, jež si vyžádala několik desítek obětí, se čeští zákonodárci rozhodli zpřísnit producentům destilátů podmínky. A to tak, že zavedli kauci na kolky, jimiž musejí být vyprodukované láhve označeny. Výrobci, kteří odeberou maximálně 25 tisíc kolků, zaplatí půlmilionovou kauci. Pro výrobce, kteří limit překročí, bude platit kauce pětimilionová. To už je pro menší a střední podniky likvidační částka. Zvláště výrobci, kteří vyrábí likéry a ovocné pálenky, běžně používají láhve menšího objemu a tím pádem potřebují kolků více. Nad hranici 25 tisíc kolků se dostanou snadno. Složit pětimilionovou kauci je však pro mnohé z nich nemožné. Nezbývá jim proto nic jiného, než výrobu ukončit. Toto rozhodnutí již oznámily likérky Koláček či Arnika. Podle nejpesimističtějších odhadů by je mohly následovat až stovky firem.

Po výrobcích alkoholových destilátů si stát vyšlápl i na growshopy, tedy obchody, které nabízejí potřeby pro pěstování rostlin zejména pod umělým osvětlením. Provozování growshopů bylo dlouhé roky běžně akceptováno a i policií tolerováno. Až do začátku listopadu. V tu dobu policie odstartovala v obchodech razie, jejichž součástí jsou výslechy majitelů i zaměstnanců, blokování bankovních účtů a zabavování kompletního sortimentu či počítačů. Probíhají úkony trestního řízení ve více než padesáti samostatných případech, které jsou zaměřeny na trestný čin šíření toxikomanie. Policie přitom odstartovala razii na základě jednoho rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze kterého vyplynulo, že zahradnické obchody nesmějí ve své nabídce vytvářet souběžnou nabídku, jež by pokrývala řetězec "od semínka po joint". Na rozhodnutí většina výrobců zareagovala odstraněním některé ze součástí řetězce z nabídky. Nejčastěji šlo o kuřácké potřeby. Těžko můžeme předvídat, jak dopadnou jednotlivá trestní řízení, ale už dnes je jasné, že ať už bude jejich výsledek jakýkoliv, z dopadů razie se budou podnikatelé horko těžko vzpamatovávat.

Dvě zdánlivě nesouvisející vyšlápnutí státu na podnikatele mají mnoho společného. V obou případech jde o zásahy proti podnikatelům "přiživujícím se" na propagaci "nežádoucího životního stylu". Tvrdá opatření lze tak veřejnosti podsunout jako nutné páchání dobra. V obou případech jsou likvidováni drobní podnikatelé, kteří své činnosti po léta dávali naprosté maximum. Nyní budou muset ze dne na den hledat nový způsob, jak uživit nejen sebe, ale mnohdy i celou svoji rodinu. Nový způsob obživy budou patrně hledat s obavou, že stát opět jejich snahu z ničeho nic neutne.

V obou případech stát postihuje poctivce, aniž by řešil skutečná ohniska problémů. Kauce na kolky stěží zabrání přítomnosti metanolu v lahvích dovezených neoficiálně ze zahraničí nebo stáčených načerno v garážích. Stejně tak prodej marihuany je podporován spíše díky existenci velkopěstíren, na které je policie ve většině případů krátká. Pro veřejnost jsou však smrtící kauce a policejní razie v growshopech signálem toho, že se stát činí.

Výsledkem je tedy iluze, že nás politici, soudci a policie chrání před šiřiteli toxikománie a metanolu. Ve skutečnosti je velmi málo pravděpodobné, že stát postihne skutečné pachatele. Zato je jisté, že jeho restrikce dopadnou na ty, kteří se ničeho protizákonného nedopustili. Desítky, možná stovky lidí ukončí živnost, jejich zaměstnanci přijdou o práci a nejeden člověk přijde o iluze, zda má v této zemi vůbec smysl podnikat. Kdo ví, které oblasti podnikání zazvoní hrana příště.

Autor je je šéfredaktorem webzinu humanaction.cz

Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce