Jenda 8.8.2006 22:36

Waldviertler Sparkasse von 1842

Úročení běžného účtu: 0.50 %;

Vedení účtu: 10Kc; Vklad na pobocce: 0 !

Vyber na pobocce: 8Kc; Vyber z bankomatu CSOB: 5Kc

Prikaz k uhrade na pobocce: 4Kc (v ramci banky i mimo) ... pres net: 2Kc; Prijate platby: 3Kc; Zmena/zruseni trvaleho prikazu: 20Kc; Provedeni trvaleho prikazu: 3Kc

Atd, atp. :-) A je to opravdu banka, ne zalozna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mochas 8.8.2006 12:01

Účet

Co je vlastně účet? Je to, zjednodušeně řečeno, "depozitní" místo, přes které "přelévám" svá aktiva, konkrétně vyjádřená v měnovém ekvivalentu (penězích). Vedení tohoto "depozitního" místa je spojeno samozřejmě s náklady (prosil bych neekonomicky vzdělanou klaku, aby se zdržela irelevantních verbálních výlevů), které by měly být přiměřené s obecnou mírou zisku bankovních "domů" v EU i USA. Poplatky "za operace" našich poboček bank jsou opravdu "nemravné". Vrcholem je poplatek za vložení finanční hotovosti. Zaskočilo mi. Co vy na to?   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dan z Piesku 8.8.2006 10:31

Pochvala

Chválim autora za podnetné zamyslenie. (samozrejme moje) Ďakujem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dan z Piesku 8.8.2006 10:30

Samozrejme 2

Odseklo mi to! Už to druhý raz nenapíšem. Prečo mi to odseklo? Pre debilnú blikajúcu reklamu, ktorá mi neumožňuje písať z Mozilly ale len z Netscape.

Aj reklama je v rovnakej pozícii ako dane. Nikto ju vlastne nechce - samozrejme, okrem výbercov daní. Poctivý podnikateľ vyberá dane. Volá sa to DPH! Všetci ostatní sú povinní to trpieť. Smog - zamorujúci celý svet. Asi ako účty, dlhy, prerozdeľovači ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dan z Piesku 8.8.2006 10:20

Samozrejme, polovica populácie to zvláda!

Teda ... nepracujúca časť. Sem patria deti, dôchodcovia, ľudia nezamestnaní čiastočne zamestnaní. Správne mala otázka znieť: Môžeme byť zamestnaní (podnikať) bez účtu? Teoreticky ano, prakticky nie. Banky majú neprimerané zisky lebo robia službu pre štát. Pomáhajú mu vyberať dane. Dane zo všetkého, z každého pohybu peňazí. Prečo nie je možné dostať výplatu vo veľkej firma na ruku, keď v malej to ide? Z rovnakého dôvodu, aby náhodou niekto neobral štát na daniach a majiteľov na zisku. Svinstvo je len, že táto kontrola je účtovaná príjemcom peňazí a nie spoluvýbercom daní. Výbercom daní je totiž každý podnikateľ, ten je kontrolovaný bankami a nad nimi stojí štát, ktorý zákonmi posiluje samozvaných kontrolórov pohybu peňazí (napr. nemožnosť platiť vyššie čiastky v hotovosti), aby mohol natiahnuť ruku a vziať si dane, ktoré stejne použije pramálo efektívne. Preto banky sú akousi obdobou SBSiek, keď už polícia nefunguje. Potom stačí zákon o povinnom účtovaní cez vybratú sieť akreditovaných dodávateľov finančných služieb (skúste si založiť banku - peniaze na to nestačia). Loajalita bának a štátu je draho zaplatená v daniach. Daňový poplatník nie je zákazník. Pred daňami sa nemožno skryť ani smrťou. Banky sú na špinavú robotu pre výber daní. Preto i ich zisky sú nadpriemerné. Z čoho by žili politici, ak by sa dali dane ľahko krátiť? Ide to veľmiiii ľahko, len to má svoju réžiu. Buď kriminálnu, alebo zahraničnú obslužnosť v daňových rajoch = podporujete iný štát, než ten, v ktorom žijete a platíte.

Život bez účtu zvláda len tá časť populácie, ktorá dane neplatí, resp. platí minimálne. Ostatní potrebujú byť kontrolovaní účtami, aby platili majiteľom štátu čo najviac. Majiteľmi štátu sú a) penzisti, b) štátni zamstanci, c) politici všetkých úrovní, d) výbercovia a prerozdeľovači. Do kategórie d patria ako colníci, tak i policajti a bankári. Bankári sú platení oveľa viac než policajti. Z toho vyplýva, že štát ich potrebuje viac ako políciu a armádu. Každý štát je len násilie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tess 8.8.2006 9:45

Zakaznici NEMAJI volbu, poplatky jsou vsude

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pirat 8.8.2006 9:00

socialistické podniky = tzv. komerční banky

přesně na ně platí přísloví "socialisticky pracovat a kapitalisticky žít" , pracují v socialialistickém netržním prostředí (jsou chráněny socialistickými zákony a vládami) a odírají za to lidi "tržně" stanovenými oplatky (tj stanovenými metodou kolik naximálně klient unese než zběhne k nebankovní konkurenci). V této situaci je naprosto logické že představitelé těcho socialisticky fungujících firem si tak velmi rozumí s socialistickými politiky-stranami a podporují je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

SmallM 8.8.2006 7:51

Výše poplatků nesouvisí s kvalitou služeb

Smutné na tom celém je, poplatky se několikanásobně zvedly, ale vůbec to nesouvisí s tím, co by banky pro klienta dělaly. Tam se situace nezlepšila, často dramaticky zhoršila. Malý příklad: klient Sporožira za velmi hlubokého socialismu mohl donést poštovní složenku na přepážku a ta byla uhrazena tak, že třetí den měl příjemce peníze. Dnes, po dvaceti letech, za to samé vysolíte šedesát korun a přijemce bude čekat na peníze i neuvěřitelných dvanáct pracovních dnů (mohu doložit). A to nemluvím o vedení účtu, které bylo tehdy zadarmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 8.8.2006 6:45

Poplatky mě štvaly do té míry...

... že jsem hledal řešení tak dlouho - až jsem našel. Převedl jsem svůj účet na Fio - a žádné poplatky neplatím, všechny základní funkce jsou zdarma.

• reagovat
• nahlásit příspěvek