Chcete založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezením? Vedle mnoha jiných povinností budete potřebovat účet, na který složíte před vznikem společnosti vklady. Ne snad, že by takovou povinnost výslovně zakotvoval zákon, nicméně praxe rejstříkových soudů je v tomto ohledu dle mého názoru často na hraně zákona, když vyžadují potvrzení banky o složení vkladů. Hodláte zřídit neziskovou organizaci, například občanské sdružení? Jednou z podmínek je, z obdobných důvodů jako u obchodních společností, zřízení bankovního účtu. Když požádáte svého zaměstnavatele o to, aby vám dával peníze takříkajíc na dřevo, ve většině případů si poklepe na hlavu a sdělí vám, že on není pokladna, takže bude mzdu standardně posílat na účet. Ať se vám to líbí nebo ne. To jsou jen některé z příkladů, které lze shrnout do jednoduché otázky - lze dnes fungovat bez bankovního účtu?

Proč právě tato otázka a zrovna nyní? Často se dnes diskutuje o výši bankovních poplatků, o kvalitě bankovních služeb. Banky argumentují tržním prostředím a snahou nabízet kvalitní služby, které ale něco stojí. A lidé přece mají volbu, nikdo je k ničemu nenutí. Klienti naopak říkají, že bankovní poplatky jsou příliš vysoké, často dokonce vyšší než je jejich úroveň u mateřských bank. Zároveň ale nejsou příliš ochotni měnit svoji banku. Stále častěji se ale ozývá otázka, zda-li by se situace na poli bankovních poplatků vyvíjela stejně za situace, kdyby lidé nebyli nuceni buď přímo zákonem či systémem mít bankovní účet a využívat služeb bank. Důvody, proč se prakticky bez účtu (míněno bezhotovostní platební styk ve všech jeho podobách) neobejdeme, jsem pro zjednodušení a přehlednost rozdělil do čtyř jednoduchých tezí.

Jsme pohodlní. To není výtka, pouze konstatování. Přirozeně si chceme zjednodušovat život a všechno, co děláme. A to s sebou nese náklady, které jsme ochotni nést. Zadat trvalý příkaz na pravidelné platby zabere evidentně méně času než každý měsíc chodit se složenkami na poštu. A co je podstatné, využívání bezhotovostního platebního styku znamená zjevně méně starostí, minimalizuje se totiž možnost opomenutí či prodlení plateb. I platba kartou je do značné míry pohodlnější. Není kupříkladu nutné nosit s sebou preventivně peníze pro případ "spontánních" nákupů. O elektronickém bankovnictví, kde klient nemusí vytáhnout paty z domu, ani nemluvě.

Druhá skupina důvodů by se dala nazvat sociální. Jde o vliv prostředí, o hlavní proud ve společnosti, který ovlivňuje základní vzorce chování jedinců. A být dnes "in" v otázce správy financí v zásadě znamená mít bankovní účet, platit kvalitní platební kartou, využívat internetbanking, zadávat příkazy přes mobil a podobně. To je praktické, je-li člověk v kontaktu se svým okolím, dříve nebo později ho tato nutnost pohltí. Nejde ale jen o zřízení běžného účtu, ale o celou škálu finančních produktů. Různé hypotéky, spotřebitelské úvěry a půjčky se staly běžnou součástí našich životů. V dobrém (zajištění bydlení) či v horším (zadlužování se před vánocemi). A už jsme v tom.

Bezpečnost. Jedním z argumentů při přechodu na bezhotovostní platební styk na počátku 90. let, bylo zajištění větší bezpečnosti finančních prostředků. Zatímco peníze v hotovosti lze lehce ukrást, platební kartu je možné prakticky okamžitě zablokovat. Vklady občanů jsou v bankách pojištěny dle zákona o bankách (maximálně 90% vkladu a 25 tisíc eur) a banky jen tak lehce nezkrachují. Na druhé straně právě tento argument má u nás trhlinu v podobě krachů bank a kampeliček v průběhu devadesátých let.

A konečně již zmíněná legislativa. Kromě výše uvedených podmínek rejstříkových soudů při zakládání různých společností, bych zmínil zejména zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, který přímo nařizuje, aby se přesuny finančních prostředků nad určitou hranici (nad 15.000 eur anebo ekvivalent takové částky), odehrávaly zásadně bezhotovostně.

Můžeme tedy žít bez bankovního účtu se vším, co s ním souvisí? Teoreticky ano a možná by to bylo i v jistém smyslu osvobozující. Jsme ale ovlivněni svou pohodlností, praktičností, svým okolím, reklamou či naplněním vlastních snů. V některých případech nám to dokonce nařizuje zákon. Tak či tak je to o důvod víc, proč je užitečné vyvíjet smysluplný tlak na banky, pokud jde o podmínky vzájemné spolupráce, proč je důležitá diskuse o výši bankovních poplatků a o úrovni bankovních služeb. Očekávat, že banky změní svůj přístup samy od sebe by bylo naivní, právě z výše popsaných důvodů.

V souvislosti s tímto článkem běží na webu www.bankovnipoplatky.com anketní otázka: Lze dnes podle vás fungovat bez bankovního účtu? Hlasujte a napište svůj názor.

(psáno pro server Peníze.cz)

provozovatel www.bankovnipoplatky.com