28.3.2024 | Svátek má Soňa


PARAZITI: Hurá na živnostníky

11.3.2023

Není to tak dávno, když jsem od jednoho našeho ministra slyšel slova o tom, že živnostníci jsou příživníci, na které všichni doplácí. Myslel jsem si tehdy, že slova, která tak nápadně připomenula dobu minulou, představovala pouze náhodný úlet, který v dalším období již neuslyším. O to více jsem překvapen, že v současné době zaznívají slova možná slušnější, ale obsahově podobná. Mluví se o tom, že je nefér, aby na živnostníky ostatní „dopláceli“, mluví se o tom, že nebude škoda, když živnostníků ubude atd. Především se ale za účelem získání vhodných argumentů věci vytrhují ze souvislostí tak, aby vznikl požadovaný pohled na věc. Do této diskuse chci přinést jenom několik poznámek.

Především si myslím, že živnostníci a jejich odvody, nezpůsobují problém v důchodové bilanci. Skutečností je, že v současné době začali do důchodu odcházet ti živnostníci (OSVČ), kteří s podnikáním začali po revoluci. Mezi důchodci se tak objevuje skupina, která pobírá výrazně nižší důchody. Protože máme průběžný systém financování důchodů, tak by tato skutečnost naopak měla vést k vylepšování důchodové bilance.

Problém je ale v něčem jiném. Jak známo před několika lety u nás došlo k situaci, že průměrné mzdy ve státní sféře předstihly průměr mezd v privátní sféře. Přitom je to pouze v podstatě privátní sféra, kde se skutečné zdroje na financování důchodů vytvářejí. Slyšel jsem sice „učené“ argumenty o tom, že je dobře, že se průměrné mzdy ve státní sféře navyšují, protože se tím navyšují i odvody na důchody. Perpetuum mobile ale nevymyslíš. Vyšší nároky na mzdy ve státní správě přináší vyšší nároky na státní rozpočet, jehož součástí je i financování důchodů. Ve skutečnosti se ale asymetrickým vývojem průměrných mezd v soukromé a státní sféře skutečné zdroje na financování důchodů snižují. Kdyby byly v soukromém sektoru mzdy stejné jako nyní ve státní správě, byl by základ pro výpočet odvodů vyšší přibližně o 60 tis. na jednoho pracovníka ročně, což by při sazbě 31,3 % a počtu cca 3,6 mil. pracovníků představovalo dodatečné zdroje do důchodové bilance ve výši 68 mld. Kč. Řešením je proto moratorium na platy ve státní správě, a to až do doby, než se zmíněná asymetrie napraví. Navíc se, dle mého názoru, také pravděpodobně navyšuje množství práce na černo, ze které se žádné odvody do systému pojištění neplatí. Tato skutečnost je zřejmě nutný důsledek vysokého počtu zahraničních pracovníků a jejich obtížné kontrolovatelnosti.

A jak že jsou na tom vlastně živnostníci ve srovnání s jinými podnikatelskými subjekty. Uvedu jednoduchý příklad:

Pokud obchodní společnost (např. s. r. o., akciová společnost atp.) vytvoří zisk 1 mil Kč, tak z tohoto zisku odvede daň ve výši 19 % tj. 190 tis. Zbytek, tj. 810 tis. Kč může použít na rozvoj firmy.

Pokud živnostník, (který nemá děti) dosáhne stejný zisk ve výši 1 mil. Kč (přesněji rozdíl mezi příjmy a výdaji), tak bude jeho daň z příjmů představovat částku 15 %, tj. 150 tis. Kč, a po odpočtu slevy na poplatníka ve výši 30 840 Kč, částku 119 160,- Kč. K tomu živnostník odvede sociální pojištění ve výši 29,2 % ze základu, kterým je polovina zisku, tedy 500 tis. Kč. Na sociální pojištění tak odvede 146 000,- Kč. Dále odvede zdravotní pojištění ze stejného základů ve výši 13,5 %, tedy částku 67 500,- Kč. Celkově tak živnostník odvede státu částku 332 660,- Kč. Kdyby se živnostník „chodil pást“ a na svou osobní spotřebu by nic nespotřeboval, tak by mu na rozvoj firmy zůstalo z 1 mil. Kč pouze 667 340,- Kč.

Problém je v tom, že živnostník nemůže svoji práci a odvody s prací spojené, do svých nákladů uplatnit. Tím, že do současné doby odváděl živnostník odvody z poloviny zisku, tak stát ve skutečnosti předpokládal, že živnostník na rozvoj firmy použije polovinu zisku a druhou polovinu použije na svou spotřebu. Na rozvoj firmy mu proto zbyde ne 667 340 Kč, ale pouze 167 340,- Kč

Jedním z návrhů změn sociálního pojištění je zvýšit základ pro výpočet odvodu na sociální pojištění pro živnostníky z 50 % na 70 %. Tímto návrhem chce stát zřejmě říci následující: „to, co živnostníkovi zbývá na rozvoj firmy je příliš veliké, je potřeba to snížit“. Rozdíl ve výši 20 % základu představuje na sociálním pojištění navíc částku 58 400,- Kč. Kdyby fakticky živnostník spotřebovával pro svou potřebu zase jenom 500 tis. Kč, tak mu na rozvoj firmy zůstane pouze 108 940 Kč, tj. cca 11 % zisku. Myslíte si, že za daných podmínek může živnostník konkurovat obchodním společnostem? Já si myslím, že těžko.

Velikým problémem je i další skutečnost. Pod pojmem živnostník (OSVČ) se skrývají zcela rozdílné profese. Někdo si představuje že živnostníkem je zedník, tesař, klempíř nebo hospodský. V našich podmínkách je ale i např. živnostníkem profesionální sportovec v kolektivních sportech nebo poradce v zastupitelském sboru. Náš fotbalista nebo hokejista vykonává, „zřejmě samostatně a nezávisle na trenéru“, samostatnou podnikatelskou činnost (pro srovnání v NHL dostávají hokejisté mzdu, kterou zdaňují jako závislou činnost). Tady ale nechci rozebírat problém švarcsystému. Chci jenom poukázat na to, že živnostníci u nás představují zcela nesourodou skupinu, kterou nelze házet do jednoho pytle. Skupinu, která vyžaduje velice citlivý a diferencovaný přístup.

Někde jsem četl, že se nic nestane, když živnostníků ubude. Za socialismu bylo dost lidí, kterým to nevadilo. Asi i dnes se najdou takoví. Já si však myslím že zchudneme. Určitě nám ale budou tleskat obchodní řetězce a nadnárodní společnosti. Jejich slabá konkurence bude ještě slabší.

A otázka na závěr. Jak může někdo argumentovat s tím, že platba zaměstnavatele na sociální zabezpečení ve výši 24,8 % základu je platbou ve prospěch zaměstnance. Kdyby tomu tak bylo, tak by tato platba představovala pro zaměstnance tzv. nepeněžní příjem, příjem, který by musel zaměstnanec zdanit (v zákoně není osvobození). Ve skutečnosti však jde o daňově účinnou daň zaměstnavatele, stejně jako např. daň z nemovitostí nebo silniční daň. V mediích uváděné příklady o tom, jak zaměstnanci doplácí na živnostníky jsou proto zcela zavádějící. Živnostník platí na pojištění u hlavní podnikatelské činnosti minimálně 2 944 Kč měsíčně a zaměstnanec, 6,5 % z hrubé mzdy, což při průměrné mzdě 40 tis. Kč měsíčně činí 2600,- Kč měsíčně. Myslíte si, že 2600 > 2944?

Milan Chmelík