29. července 2025 Petr Augustin Homola Poznání a věda

Existuje přímá úměra mezi podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu výroby elektřiny a četností výpadků či jiných havárií v síti: Čím více obnovitelných zdrojů, tím více výpadků.

To je hlavní sdělení červencové zprávy Ministerstva energetiky USA. Nejde tedy o oslavu úspěchů zelené transformace, ale o varování: pokud budou podle Bidenova exekutivního nařízení č. 14057 a navazujících plánů urychleně odstavovány elektrárny na fosilní paliva (uhlí, plyn), hrozí vážné a stále častější výpadky proudu napříč celými Spojenými státy.

Tempo odstavování fosilních elektráren převyšuje tempo, jakým jsou nahrazovány stabilní zdroje, uvádí zpráva. To vede k riziku nedostatku kapacity, zejména v době vysoké poptávky. Roste obava energetiků, že nebudou schopni udržet spolehlivost sítě.

Ministerstvo zmapovalo celou energetickou síť USA a konstatuje, že výpadky proudu mohou ohrozit národní bezpečnost.

Zpráva popisuje hlavní atributy nebezpečného stavu:

• Nestabilní obnovitelné zdroje (solár, vítr) nejsou schopny poskytnout stabilní výkon v době špiček.
• Zpoždění ve výstavbě bateriových úložišť – ta jsou zásadní pro vyrovnání dodávek.
• Zavírání „dispatchable“ (řiditelných) zdrojů – zejména uhelných a plynových – je rychlejší než výstavba náhradních kapacit.
• Nárůst spotřeby elektřiny kvůli elektrifikaci dopravy, budov a průmyslu není sladěn s výstavbou nové infrastruktury.

Zpráva tak de facto odporuje klimatické politice Bílého domu za vlády Joe Bidena. Ačkoli navenek zachovává jazyk o „udržitelnosti“, jasně uvádí, že předčasné uzavírání fosilních zdrojů vede k výpadkům a ohrožuje spolehlivost a bezpečnost energetické sítě USA.

Nutno připomenout, že Ministerstvo energetiky USA nezpracovalo tuto pravidelně vydávanou zprávu, aby ovlivnilo výsledek podzimních parlamentních voleb v České republice, ale kvůli zastavení nepříznivého trendu v energetické soustavě Spojených států. Dokonce se lze domnívat, že toto americké ministerstvo vůbec netuší, že v Česku nedávno došlo k bezprecedentním výpadkům dodávek elektřiny.

Aby bylo možné případně kompenzovat ztrátu výkonu z odstavených fosilních zdrojů a zároveň zajistit stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů, bylo by potřeba do roku 2035 vybudovat v USA přibližně 700 až 900 GW bateriové skladovací kapacity.

V současnosti činí kapacita bateriových úložišť v USA přibližně 20 GW. Průměrná cena 1 GW úložiště činí 350–450 milionů USD. To znamená investici nejméně 238 miliard dolarů (více než 5 bilionů korun).

Ani bohaté Spojené státy nejsou za současného politického režimu schopny tento zoufale nákladný a technicky nejistý plán realizovat. Znamenalo by to extrémní finanční zátěž pro obyvatele a podniky, což by zásadně podlomilo ekonomickou a vojenskou konkurenceschopnost země.

Evropská unie čelí úplně stejnému problému, s tím rozdílem, že Spojené státy od tohoto pošahaného konceptu už oficiálně ustupují a označily jej za nerealistický.

Žádná česká vláda od roku 2012 nevetovala žádný ze zásadních kroků Bruselu, ačkoli mohla – a měla. Byly to vlády premiérů Petra Nečase, Jiřího Rusnoka, Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše a Petra Fialy.

Ti dva posledně jmenovaní navíc opakovaně lhali o svých krocích v rámci tzv. Zeleného údělu pro Evropu, když veřejně tvrdili, že byli proti, přitom hlasovali v Evropské radě pro.

Ještě nedávno jsme patřili mezi evropské energetické mocnosti. Odbornou kapacitu stále máme – a právě racionální argumentace je klíčem, jak těmto škodlivostem čelit.

Nebude-li však možné naši energetickou bezpečnost zajistit ani prostřednictvím věcné a racionální argumentace v rámci unijních jednání, pak bychom měli otevřeně a bez odkladů zvažovat odstoupení od přístupových Smluv, neboť nelze setrvávat v rámci struktur, které ohrožují naši národní suverenitu, politické zřízení a životní zájmy občanů České republiky.

Publikováno na autorově FB.