Před 100 lety se narodil Gordon Tullock

Na ekonomii a ekonomy se zapomíná. Jsem přesvědčen, že je to ke škodě nás všech. V neděli 13. února tomu bylo 100 let, kdy se v Rockfordu, ve státě Illinois, narodil jeden z velikánů ekonomie 20. století Gordon Tullock. Dožil se krásných 92 let, zemřel v roce 2014. Nobelovu cenu nikdy nedostal, ale mnoho ekonomů si myslí, že ji dostat měl.

Gordon Tullock

Tullockovo jméno bylo často spojováno se jménem Jamese Buchanana (který Nobelovu cenu dostal už v polovině osmdesátých let). Společně v roce 1962 napsali knihu The Calculus of Consent s podtitulem Logické základy ústavní demokracie, která je považována za předstupeň vzniku tzv. školy veřejné volby (public choice school), která originálním způsobem aplikovala ekonomické uvažování a ekonomickou metodologii do oblasti politiky. Vycházela z toho, že politici jsou – stejně jako byznysmeni a vlastně všichni další lidé – motivováni vlastním, tedy soukromým, privátním (nikoli veřejných) zájmem a že se snaží maximalizovat svůj vliv a být znovu zvoleni. Není to proto, že mají „veřejný zájem“, že by byli najednou – když se stanou politiky – naprostými altruisty. Tento přístup Tullocka a Buchanana zcela změnil uvažování o státu (a vládě) a o chování státu.

Tullock je neméně známý svými průkopnickými pracemi o tom, zda je pro člověka racionální zúčastňovat se voleb, když jeho jeden jediný hlas prakticky nikdy nemůže nic rozhodnout. Tullockova úvaha, že „když jdete volit a myslíte si, že Váš hlas může způsobit změnu, nejste racionální“, byla samozřejmě z mnoha stran nepochopena a napadána, ale stala se kánonickou a vedla ke vzniku celé školy politologického uvažování. Když jsem večer doma psal tuto úvahu, našel jsem ve své knihovně malou Tullockovu knížečku, kterou už v roce 1976 publikoval londýnský The Institute of Economic Affairs pod názvem The Vote Motive. Objevil jsem v ní mnou – kdysi – podtržený název subkapitoly „Benevolentní despota, aneb konec iluzí“.

Tullock byl velmi široce a velmi teoreticky uvažujícím ekonomem. Při psaní tohoto textu jsem doma nemohl najít jeho malou knížku, kterou mi asi před 15 lety věnoval, v níž zkoumal – jako paralelu centrálně neorganizovaného trhu – komunitu také centrálně neorganizovaných mravenců, kteří staví své hnízdo. Také oni, ač neorganizovaní, to veliké a složitě strukturované hnízdo přesto postaví.

Setkávali jsme se opakovaně. Někdy v devadesátých letech jsme byli oba pozváni pronést úvodní projev na zasedání European Public Choice Society. V roce 1997 jsem z jeho rukou dostal na „jeho“ University of Arizona čestný doktorát. Vzpomínám, že vidět westernovou krajinu Arizony bylo úžasné. Najednou mě napadlo, že jsem zcela zapomněl připomenout jeho přínos pro koncept „rent seeking“. Ale nepíšu analýzu Tullocka, ale jen připomenutí jeho jména. Více než jiná, mnohdy známější, si to zaslouží.

www.klaus.cz