Nakupovat už dnes není žádná radost. Na tom se shodne větší část Čechů, přinejmenším to ukazují poslední čísla o maloobchodu. Český statistický úřad v nich mimo jiné informoval, že ceny v obchodech vyrostly v únoru o deset procent. Je to nejvíc od začátku století a tuzemští zákazníci se podle toho zachovali.

I když má průměrná domácnost i nadále slušné rezervy, peníze se nikomu zbytečně vyhazovat nechce. Proto se obrat obchodů proti časům před pandemickou krizí zvýšil právě jen o tu inflaci.

Takový postoj českého zákazníka je třeba ocenit jako rozumný. Sice nelze popřít, že část současného zdražení vznikla z objektivních příčin, protože zdražily benzín i nafta a obchodníci si přirozeně započítali do konečné ceny náklady na dopravu.

Není ovšem ani nejmenších pochyb o tom, že ceny vyrostly víc, než se to dá cenou ropy vysvětlit. Jako kdyby většina tuzemského zboží vyžadovala nárůst cen o deset procent, ať už se jedná o nábytek, počítače, mobily, sportovní potřeby, knihy nebo třeba automobily. O sedm nebo osm procent v průměru zdražilo zboží v supermarketech nebo od zásilkové služby.

V obchodní branži asi převládl poněkud cynický názor, podle kterého je možné zdražit o deset procent a lidé si toho zase tolik nevšimnou. Očekávání se naplnilo do té míry, že lidé nakupují stejně, zdražení je však zasáhlo a logicky ztrácejí chuť hradit vyšší ceny. Pro obchodníky je tento výsledek dobrý maximálně k dalšímu přežití, sotva však může být předpokladem k budoucí expanzi.

Jinými slovy, současná míra inflace má subjektivní rozměr. Předpovědi o tom, že se bude zdražovat, vzbuzují očekávání vyšších cen a v rámci tohoto očekávání obchodníci zkoušejí, co jejich zákazníci ještě překousnou. Teď to však vypadá, že hra na inflaci přestala veřejnost bavit.

Zatím není k dispozici odpověď na klíčovou otázku, jak se na chování spotřebitelů a na cenách podepisuje další vnější šok, tedy vpád ruské armády na Ukrajinu. Konfliktem a jeho dopady je možné zdůvodnit další zdražování, jak se mezitím už stalo nepříliš chvályhodným zvykem.

Proti tomu se však může postavit rezolutní postoj zákazníků, kteří odmítnou utrácet za předražené zboží. K takovému postoji existuje přesvědčivý argument. Je pravda, že koncem února cena ropy Brent přeskočila hranici 110 dolarů za barel a překonala tak úroveň 80 až 90 dolarů z posledního pololetí. Teď už se však nějakou dobu drží pod 110 dolary, a pokud byla vysoká cena nafty hlavním důvodem ke zdražování, tak dnes už není důvod zdražovat.

Z pohledu celé ekonomiky by bylo užitečné, kdyby tentokrát zákazníci vyhráli a svým tlakem zdražování zastavili.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy