Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Žádný stát nezbohatl tím, že se otevřel zahraničnímu obchodu. Každá ekonomická velmoc začínala s ochranářstvím a teprve, když byla hospodářky silnější než druzí, tak podporovala svobodu mezinárodního obchodu.

1) Anglie vedla s Nizozemím v 17. století válku, aby zakázala nizozemským obchodníkům vozit zboží do anglických přístavů. Poté, co se jí to podařilo, šla hospodářská síla Anglie nahoru a Nizozemska dolu.

2) USA byly dlouho protekcionistické, dokud se nestaly nejsilnější ekonomikou světa, pak prosazovaly volný obchod (Kdo s námi nebude chtít obchodovat, tomu vyrazíme dveře). Za Reagana uvěřili volnotržní ideologii úplně, zapomněli na obranné mechanismy a tak to šlo s americkou ekonomikou pomalu do háje na úkor Číny.

3) Po druhé světové válce chránily USA německý průmysl a zabránily americkým firmám tam investovat a dovážet levné zboží. Zřejmě tím Němcům ublížili natolik, že se německá ekonomika stala nejsilnější v Evropě.

P.S.: Věřit dnes volnotržnímu fundamentalismu je jako být komunistou v osmdesátkách. Je velký omyl konzervativců, pokud tomuhle uvěřili: Konzervativec má věřit v reálnou zkušenost, poučit se z jemných odstínů a hluboké znalosti historie. Ekonomický liberalismus je typologicky stejný typ utopismu jako komunismus, akorát s opačným znaménkem. Konzervatismus musí být svou podstatou antiutopický.

V historii se dají najít i opačné příklady. Čína v 15.století zařízla svůj rozvoj a přišla o technologický i ekonomický náskok tím, že se zcela izolovala od světa. Japonsko, v 19.století zase napojením do mezinárodní výměny vyrostlo do světové velmoci. I Vámi zmiňovaná Anglie a USA vyrostly až v okamžiku, kdy se obchodu otevřely.

S těmi opačnými příklady máte pravdu. Já jen tvrdím, že nic není univerzální recept. (Když doktor řekne: Jezte více zeleniny, tak to neznamená, že nejlepší pro každého je nejíst nic než zeleninu.) Anglie i USA rostly i poté, co se otevřely, ale ne v přímém důsledku toho. Pokud je někdo ekonomicky slabý a otevře se, tak mu to příliš nepomůže, spíš naopak. Pomáhá to silným. Boxer může v ringu dále zesílit, ale pokud nemá za sebou trénink, tak si tam nejspíš přivodí zranění.

Řekněme, že naše ekonomika je slabá (není to pravda, jen v sousedství silných ekonomik to tak vypadá). Jak bychom asi dopadli, kdybychom se ekonomicky uzavřeli do sebe? Ču čche. My nutně potřebujeme, otevřenou ekonomiku a volný obchod. Když už ne celosvětově, tak v EU. Soběstačnost si mohou a ještě jen do určité míry dovolit velké ekonomické celky, jako je USA, v budoucnosti snad Čína, možná i EU. V každém případě by to ale znamenalo stagnaci.

Pan Kreidl zaměňuje příčinu a následek.

USA se otevřely obchodu až v za WW2!!!! Mezi lety 1870 až 1939 bylo do USA prakticky nemožné dovést cokoliv, co tam bylo možno vyrobit.

ještě malá poznámka. Nezdálo se mi že by se německá ekonomika po válce zmátořila vlastními silami. Podíval jsem se na to.

Mezi lety 45-48 spojenci se skutečně snažili Německo přiškrtit a omezovali investice i obchod. Nicméně později, s Marshallovým plánem se situace obrátila a Německo se naopak stalo nadšeným a vítaným účastníkem evropského i světového trhu investic i zboží. Počáteční investice Spojenců do německého průmyslu byly rozhodující. Německý ministr hospodářství Ludwig Erhard prosadil volný trh a napojení Německa na mezinárodní finanční instituce.

To je základ následné německé prosperity.

Vy mi podsouváte něco, co já vůbec neříkám. My jsme slabá ekonomika, naše podniky a banky vlastní cizí kapitál. Nemůžeme se uzavřít, protože ti, co mají nad naší ekonomikou moc, to nedovolí, a samozřejmě by to k ničemu nevedlo. Ale to, že jsme se otevřeli, znamená, že jsme ztratili kontrolu nad ekonomikou. Dneska si na rozdíl od komunismu nejsme schopni postavit ani jadernou elektrárnu. Když se porovná relativní síla ekonomik v roce 1989 a cca 2004, tak se "uzavřené" Bělorusko vyvíjelo lépe než ČR, růst HDP tam byl relativně vyšší.

Nikdo rozumný neusiluje o soběstačnost, cílem soběstačnost ve strategických odvětvích. Cla nemají zabránit obchodu, jen ho regulovat. Až do 70. let se provozovala v zápaním světě keynesovská ekonomika, někde developmentalismus. Obojí sázelo na státní intervence, cla nebyly sprostým slovem. Teprve od 80. let se začalo prosazovat odstraňování bariér, tzv. deregulace, ale v těch 80. letech zatím jen v Británii a USA. Kde je západ po 30. letech neoliberální politiky? Předhání ho komunistická Čína. Podívejte se na zahraniční obchod USA a Číny v letech 1990 až 2020. Je snad Čína otevřenější než USA?