Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

By mne zajímalo jaké instituce měli v Chile za Pinocheta.

No na začátku socialistické, pak Pinochet svrhl demokraticky zvoleného socialistického prezidenta.

Následovalo lehce brutální čistění institucí.

Socialistické media a stejně levicová wikipedia říkají:

"Chile officially recognized 9,800 more victims of its dictatorship, increasing the total number of people killed, tortured or imprisoned for political reasons to 40,018."

Pak už to šlo samo :-)))

Pokud vím tak to funguje dodnes

Před mnoha lety, ještě za bolševika, jsem byl v Plzni na vojně. Se spolušpagáty jsme dlouhé hodiny diskutovali jak je možné že dostaneme najíst, nepomíráme na žloutenku, jsme teple oblečeni, máme uklizeno a dokonce i nějaký výcvik podstupujeme, když žádný z důstojníků našeho pluku, nebo co to bylo, nemá IQ vyšší než mochomůrka. Je to protože armáda je funkční instituce vycizelovaná tisíciletým vývojem k tomu aby byla funkční bez ohledu na personální vybavení.

Tímto dosvědčuji platnost oceněných teorií pánů Acemoglu, Johnson a Robinson.

S tou funkčností to je často jen dojem.

Při vší úctě k nobelistům: Těch výjimek z jejich teorie je dost. Dále. instituce, instituce .... A co lidi, ti přece ty ne/fungující instituce tvoří,ne ? Některé národy jsou úspěšné, jiné beznadějně zaostalé. Nebo to se nesmí říkat ?

Názory těchto nobelistů jsou zajímavé, ale jsou samozřejmě neúplné. O řadu souvislostí se nezajímají. A proč by se také zajímali, když k Nobelově ceně ve společenských vědách stačí pár jednoduchých myšlenek, které není třeba prohlubovat ? A kdyby šli ve svých úvahách hlouběji, asi by ani Nobelovu cenu nedostali, protože by se jejich závěry lidem nelíbily. Je třeba říci dost na to, abyste ostatní zaujali, ale nikoliv příliš, abyste je nenaštvali.

U společenských věd dochází neustále k logickým paradoxům. Protože společenské vědy popisují chování lidí, popisují i chování těch lidí, kteří se o společenské vědy sami zajímají a kteří výsledky těchto společenských věd sami vyhodnocují. Je to forma uvažování v kruhu, ze kterého je obtížné se dostat. Jakékoliv teorie a úvahy o mezilidských vztazích a fungování společnosti jsou tedy celkově na vodě.

Čo keď si národ zvolí v demokratických voľbách nedemokratickú vládu ako sa to stalo u nás na Slovensku?

Má co si zvolil.

Demokracie má některé vrozené a neodstranitelné vady. Jedna z nich je, že může sebe sama vlastními ryze demokratickými prostředky likvidovat.

V demokracii se ta inkluzivní společnost vytvořit a fungovat může a nemusí.

V diktatuře je ta extraktivní prakticky pravidlem, pokud se posuzuje delší časový úsek.

A ti Arméni byli hubeni v Turecku. V Arménii mají zase tu smůlu, že je to ruská "sféra vlivu".

V Arménii mají tu smůlu, že sousedí s Azerbajdžánem podporovaným mimo jiné Tureckem. Tady to na Rusko asi těžko jednoznačně svést.

V přirozené společnosti jsou bohatí a chudí, chytří a hloupí, dobří a zlí.

Co se v článku myslí elitami, které vyzobávají...?

Jinými slovy, v lidské společnosti existují přirozeně predátoři a oběti. Nobelisté poukazují na to, že se elity chovají predátorsky a že lépe prosperují inkluzivní společnosti, ve kterých nemají lidští predátoři z řad elit možnost nadměrně parazitovat na zbytku společnosti.

je tu jedno velmi důležité kritérium. Tím je procento lidí schopných dělat moudrá rozhodnutí. Stát s nízkým procentem těchto lidí prosperovat prostě nebude a nezachrání to ani sebelepší demokracie.

Jako příklad lze např. uvést švýcarské referendum o prodloužení dovolené ze čtyř týdnů na šest. Referendum toto prodloužení celkem moudře zamítlo. Zkuste si představit, jak by takové referendum asi dopadlo u nás. A ještě bychom se pak naivně divili, že neprosperujeme.

Totality 20.století prostě od nás vyhnaly mnoho schopných a moudrých lidí a toto je důsledek.

Nejenom totality. Na USA je stále znát, že tam společnost vytvářeli ti aktivní, kteří vyrazili do neznáma. Ti pasivnější zůstali v Evropě.

Pokud v demokratickém státě nefunguje ekonomika, nejedná se o demokratický stát. Demokracie se totiž dokáže přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Naopak diktatura usiluje o to, aby podmínky přizpůsobila své ideologii. Z tohoto pohledu je Bruselský sojuz nedemokratický, s prvky autoritativního zřízení a volby jsou pouze koloritem.

Co je to za hloupost? Demokracie je jen jedna. Demokracie, kterou si někdo přizpůsobí k obrazu svému, už prostě není demokracie.

A ta nefungující ekonomika není žádné kritérium. Ekonomika nefunguje tam, kde stát vedou hlupáci. A je jedno, jestli hlupák v čele je diktátor nebo je zvolen jinými hlupáky.

S tím Řeckem to úplně nepochopitelné není. Řečtí plukovníci se sice chovali totalitně ve vztahu k politické opozici, ale do funování ekonomiky se moc nepletli, spíš naopak posílili oproti předchozí ( a následující) takřka komunistické vládě tržní ekonomiku. Podobná situace byla v Chile - za proklínaného Pinocheta bylo nejsilnější a nejstabilnější jihoamerickou ekonomikou.

Pinocheta proklínali pouze komunisté, jinak on žádný diktátor nebyl. Roku 1990 on uspořádal referendum, které rozhodovalo o jeho setrvání v čele státu. Referendum se vyslovilo proti Pinochetovi a jeho výsledek respektoval. Takhle se přece nechová diktátor.

Zajímavá úvaha..

Jako vše do čeho se pustí Marian Kechlibar.