Jen v několika letních dnech ve špičce výroby dodají německé obnovitelné zdroje tolik elektřiny, že by pokryla spotřebu země. Ale jen v noci. Tehdy je však německá spotřeba asi o třetinu nižší než ve dne.

Jen pětkrát za období od 22. června do 23. července by výroba z obnovitelných zdrojů dokázala pokrýt německou noční spotřebu elektřiny. Kdyby ovšem její páteří nebyla fotovoltaika, jež v noci nevyrábí. Jasně to ukazují on-line grafy spotřeby a výroby, které uveřejňuje společnost Agora Energiewende na svých stránkách (zde). Při celkovém pohledu na grafy je jasně patrné, jak malý je stále celkový přínos obnovitelných zdrojů německé energetice. Přitom v zemi už je instalovaný vyšší výkon v OZE, než v konvenčních zdrojích.

Zdroj: Agore Enegiewende

Znamená to jediné. Pokud chce Německo opravdu přejít jen na obnovitelné zdroje, čekají jej ještě obrovské investice do samotných zdrojů, ale také do bateriových systémů. Ty by měly dodávat elektřinu právě v noci, při zatažené obloze nebo při bezvětří. (I když, jak je vidět z grafů, přínos mediálně vděčných větrníků je i v Německu jen malý.) Stejná cesta samozřejmě čeká i každou další zemi, jež se rozhodne Německo následovat. Nebo si tuto cestu nechá vnutit od bruselského komisariátu. Že je na této cestě úskalí víc než dost, naznačují grafy Agory dost jasně. Přidáme-li si k nim informace o stále neexistujícím propojení sever–jih, kudy by měla proudit elektřina z baltského a severomořského větru, fakt, že lidé na trasách dálkových vedení požadují jejich tažení pod zemí, že i v samotném Německu lidé hlasitě protestují proti stavbě větrníků ve svém okolí, a pro jistotu i fakt, že fotovoltaika nevyrábí v noci, získáváme teprve komplexnější obrázek o tom, co obnáší cesta k zelené energii.

K tomu je ovšem potřeba dodat zatím stále opomíjený fakt. Bateriová úložiště, bez kterých to nemůže fungovat tak, jak je potřeba, jsou pekelně drahá. Odhad ceny úložišť na zásobu elektřiny pro celé Česko na týden uvádějí číslo 40 bilionů korun, které dosud nikdo nezpochybnil (odhad spolku Realistická a energetika a ekologie zde, stránky spolku zde). Kolik asi budou stát úložiště pro průmyslové Německo, jež má osmkrát tolik obyvatel, než Česko?

Nikdo nepochybuje o tom, že obnovitelné zdroje elektřinu vyrábět dokážou. Ale příklad Německa zcela bez pochyby ukazuje, že k tomu, aby mohlo 440 milionů lidí v EU bezpečně fungovat jen s elektřinou z OZE, je ještě velmi dlouhá cesta. Pokud je to vůbec dosažitelný stav. Protože i český ministr životního prostředí Richard Brabec, který v Uhelné komisi nehlasoval pro ukončení uhlí v roce 2038, říká, že bez jádra a plynu si neumí funkční tuzemský energetický mix představit (zde a zde). Plyn je přitom také fosilní palivo, jehož emise emise při započtení těžby a přepravy jsou zcela srovnatelné s uhlím.

Všechny důkazy jasně ukazují, že se EU pod zeleným vedením pohybuje v kruhu. Jen přitom stále tvrdí, že kráčí neochvějně vpřed.