Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Myslím, že předevčírem měli Němci výpadky na železnici kvůli nedostatku el. energie. Ta zpráva byla tuším na Seznam-Novinky. Stály prý stovky nákladních vlaků.

Tak se rozšiřují fake zprávy ! Bahn.de nehlásí vůbec nic. Že se musí ti Čecháčci furt otírat o Němce !

"Daný měsíc větrné elektrárny vyrobily až 45,1 % elektrické energie. Upozornění pro přílišné optimisty: jak je vidět na grafu, i v tomto velmi příznivém měsíci bylo několik období trvající přinejmenším několik hodin, kdy výroba z větru nebyla zrovna velká a fosilní zdroje musely pokrývat většinu výkonu."

Ano, a co to znamená?

Zaprvé to znamená to, že fosilní zdroje musely být celou dobu v teplé záloze. To jest musely běžet naprázdno (a emitovat zločinný kysličník), nesměly ale dodávat elektřinu, protože fouká a ta z fofrníků má přednost. To je nejen velmi ekonomické (ne nadarmo je v Německu elektřina široko daleko nejdražší), ale i ekologické. Náběh parní vypnuté turbíny trvá v nejlepším případě několik hodin, celé vyhaslé elektrárny bez ohně pod kotly řádově den až dny.

Zadruhé to znamená to, že ty fosilní zdroje nelze rušit, naopak je třeba je mít, a to s výkonem srovnatelným s těmi občasnými, a opečovávat je, aby bylo lze udržet stabilitu sítě.

Ponechání jaderných elektráren v provozu by byla výrazná porážka fabiánských marxistů v bitvě s kapitalismem - A autor do toho tahá nějaký kysličník.

Dvě, i historicky platné boží neštěstí pro Evropu jsou v pořadí 1. Rusko a 2. Německo . Asi to tak zůstane na věky.

Historicky Německo nahradilo Frantíky, ti tu úlohu plnili před jeho sjednocením (Bismarckem, ne Kohlem).

"Již dnes mohlo Německo od roku 2011 ušetřit i stovky milionů tun uhlí a obrovské množství zemního plynu."

A co by se s tím ušetřeným uhlím a plynem mělo následně dělat?

Plyn nekupovat na nefinancovat tak Putinovu válku!

Problém jsou zelení. Protože většina zelených aktivistů se řídí dle hesla "Čím hůře pro lidi, tím lépe."

Problém který ilustrujete je o úniku s obtížné reality věcné argumentace - k systému fiktivní, zcestné ale pohodlné kolektivní viny.

Já se na to dívám tak trochu zelenýma očima, totiž krása tkví v diverzitě, takže by tomu měl odpovídat i náš energetický mix. A ve vztahu k jádru. Zastavování funkčních a poměrně moderních jaderek je jedna věc, ale úpadek celého odvětví včetně školství, výzkumu, vývoje a náročného průmyslového odvětví je ovšem nevratné. A to se vrátit nedá, tady máme smůlu všichni.

Úpadek zatím nedosáhl takové míry, že by se nedal dohnat, ale hlavně, není celosvětový. Dohnat se dá, byť za tu cenu, že budeme muset jít do učení k těm, které jsme to kdysi učili.

Autor se sice ohání pojmem realita ale s celé reality si vybírá a hodnotí jen to jemu líbivé a zdánlivě pohodlně a snadno řešitelné. Naopak pomíjí zásanení nedořešená rizika JE.

Žádný jednou spuštěný štěpně-jaderný reaktor např. nelze hned zcela vypnout a bez dochlazení se proto může stát extrémním nebezpečím širokému okolí.

Takto F. projevuje právě svou "idiocii" = narušení psychických funkcí projevujících se zúženost pohledu. Právě přehlížení věcí veřejných přitom bylo historickým obsahem pojmu idiot.

To co totiž nemá naprostá většina německých JE třetí generace dořešeno je zejména rizikovost selhání lidského faktoru včetně odolnosti vůči dokonce státnímu terorismu. Taková situace zejména v podmínkách velmi hustě zabydlených oblastí může navodit zásadní místně-civilizační ohrožení. V neposlední řadě nemají ani němci dořešené nakládání s vyhořelýmjaderným palivem - což po desetiletích neúspěšného vývoje zůstává celosvětově zatěžující problém pro budoucnost.

To co by se mohlo při nereflektování rizik stát po více jak půlstoletí zas ekonomicky silnému a vlivnému Německu - už ale na tisíce let osudné - by totiž byla např. člověkem záměrně způsobená havárie jaderného reaktoru podobného typu k jakým došlo v japonské Fokušimě. Celé Japonsko - které se také podobně jak Německo znovu-zvedlo s poválečných trosek ale přitom mělo štěstí v neštěstí, že uniklou radiaci odvál příhodný vítr a smyly ji tehdeší deště do největšího oceánu světa. Takto příznivá situace však u vnitrozemsky situovaných realizací jaké převažují v německu nastat prakticky nemůže. I Čína proto zastavila výstavbu všech svých kontinentálních realizací.

Tomáš Foldyna tedy "idiotsky" ignoruje jak výsledky zátěžových testů které pečliví němci u svých elektráren po Fokušimě provedli a navíc "idiotsky" ignoruje od doby výstavby něm. reaktoů podstatně zhoršenou a dnes zvláště vyhrocenou dokonce mezinárodní státně teroristickou situaci.

To máte těžké pane Rado. Když ta naše zemička s celým vesmírem je velmi nebezpečné místo k životu. A člověk je netvor a predátor, jenže také vytváří úžasné věci v umění i technice a vědě. S tím nic nenaděláte, tak se s tím trapte jen přiměřeně.

Řešme raději domácí jadernou energetiku, aby další tendr neskončil ostudou jako ten v roce 2014.

Jak si představujete "řešení" domácího tendru jaderné energetiky za situace kdy prakticky všechny licentované typy 3+ generace které dnes jedině připadají v úvahu se sice konstrukčně staly řádově bezpečnější ale zároven už ekonomicky prodělečné?

https://www.diw.de/documents/publikationen/73/diw_...

https://www.lazard.com/perspective/levelized-cost-.../

Vždyť se těm přírodním vlivům můžeme přizpůsobit. V Německu teď jeden den nejezdily nákladní vlaky, protože nebylo dost elektřiny. Stačí ráno vždy rozhlásit, kdo může do práce, která vyžaduje elektřinu, a kdo zůstane doma. To bude to požadované splynutí člověka s přírodou. A třeba se naučíme i jíst kořínky.

Na kořínky je třeba aspoň motyka, kterou je možné ty kořínky vyrývat. Ale to nebude problém, kovářství na úrovni středověku to jistí. Stačí elektrický příkon z fotovoltaických panelů tak mezi 3 - 6 kilowatty a kovářská dílna může jet. Kusy železa se upilují někde na šrotišti na místech dřívějších průmyslových provozů, nahřejou 3 - 6 kW indukčním ohřevem a motyky nebo sekyry se mohou kovat. Zakalí se v oleji vylisovaném z místní řepky, případně nauhličí v prášku z místně vyrobeného dřevěného uhlí. Vzhledem k tomu, že při každodenním vykopávání kořínků a sekání dřeva na zimu člověk spotřebuje za život maximálně 1 - 2 motyky a tak jednu sekyru, stačí šroty z dnešních průmyslových areálů na stovky let takové existence.