Pan Kechlibar publikoval na Neviditelném psu článek NDR: Exodus, ve kterém popsal ze svého pohledu příčiny nepovedeného přechodu NDR od komunismu. Vyjádřil silnou hypotézu, že (navzdory relativně dobré hospodářské kondici) hlavní příčinou neúspěchu „byl exodus živého talentu“. Následně vyjádřil názor, že „Ekonomové nemají takové měkké pojmy jako „talent“ moc rádi. Narazil jsem kdysi i na názor, že „talent je něco jako láska, existuje to, ale jak to mám proboha kvantifikovat?“.

Účelem následujících dvou článků není polemika, ale příspěvek k diskusi o neúspěchu přechodu od komunismu v NDR z pohledu ekonomické teorie a příspěvek na téma měkkých pojmů v ekonomii. Upozornění: článek rozhodně není určen osobám, které mají nutkání nadávat jiným lidem nebo potřebu diskutovat témata mimo předmět tohoto článku.

V okamžiku spojení obou částí Německa byla nahrazena východoněmecká marka západoněmeckou markou, tzn. byla vytvořena měnová zóna. Včera byl mezi oběma měnami pohyblivý (flexibilní) kurz a dnes se používá jedna měna (v jednom státě není možné jinak). Měnovou zónou je každá geografická oblast, která má vysoce pohyblivé (mobilní) výrobní faktory uvnitř oblasti a vysoce nepohyblivé (imobilní) výrobní faktory směrem ven. Jedná se o homogenní oblast, ve které se mohou obyvatelé volně pohybovat a fungují pružné ceny a mzdy. Vlastně se jedná o banalitu – měnová zóna je náhradou za flexibilní kurz. Sjednocené Německo na první pohled splňovalo kritérium mobility. Uvnitř měnové zóny měly fungovat běžné ekonomické procesy, které ukáže následující příklad.

Mějme dvě oblasti: Růžovou a Fialovou s tím, že v Růžové aktuálně spotřebovávají obyvatelé více než ve Fialové. Zvýšená spotřeba statků táhne ceny statků vzhůru a lákají podnikatele z Fialové, aby si utrhli svůj podíl na zvýšených cenách. Podnikatelé následně lákají pracovníky z Fialové na vyšší mzdy. Vzácné zdroje (pracovní síla a kapitál) se stěhují z Fialové do Růžové. Vzniká nerovnováha, protože obyvatelé Fialové musejí omezit svoji spotřebu v důsledku zvýšené spotřeby v Růžové. Výsledkem bude dočasně stav, ve kterém bude zvýšená spotřeba v Růžové na úkor obyvatel Fialové.¹ Nedostatek spotřebních statků ve Fialové táhne ceny vzhůru a dostatek spotřebních statků v Růžové tlačí na pokles cen, takže bude nastolena rovnováha. Jenže.

Druhým předpokladem fungování měnové zóny je alespoň snesitelné sladění hospodářských cyklů (v ekonomické hantýrce konvergence). O tom nemohla být v případě sjednoceného Německa vůbec řeč. Včera byla cena vozu značky Trabant na úrovni 15 tisíc východoněmeckých marek a dnes má být cena 15 tisíc západoněmeckých marek. Navíc je kvalita vozu značky Trabant na západoněmeckém trhu nepřijatelná. Bez ohledu na cenu. Situace vozu značky Trabant je situací hospodářství NDR, které zavedením společné měny nevyhnutelně skončilo v troskách. Avšak sjednocení není možné vrátit. Musí přijít na řadu nějaký způsob záchrany měnové zóny.

Nebudu napínat a prozradím, že se nepřekvapivě jedná o rozpočtové (fiskální) transfery.² Vlády jednoduše posílají finance z rozvinutějších částí do rozvinutých. Obyvatelstvo Kotliny má dvě zkušenosti s měnovými zónami. Rakousko-Uherskou a Československou. Po 70 letech trvání měnové zóny nevypadala slovenská část jako česká a fiskální transfery svištěly jako vítr z hor. Jih Itálie po 154 letech trvání měnové zóny nevypadá jako sever.³ Proč by mělo mít Německo výjimku z ekonomické teorie? Počátkem tisíciletí byly roční rozpočtové transfery ze západu na východ ve výši dvojnásobku českého HDP. Hlavní teoretik optimálních měnových zón Robert Mundell⁴ (Nobelova cena za ekonomii za rok 1999) tvrdil, že Spojeným státům trvalo 150 let do plného využití výhod společné měny.

Ostatní postkomunistické země v regionu prošly složitou nebo složitější transformací, tzn. systémovou změnou přechodu od centrálně řízených ekonomik k tržnímu hospodářství.⁵ Vznik soukromého podnikání, zrušení centrálního plánování a cenová liberalizace obvykle postupně „vytřese“ z hospodářství jednotlivé podniky nebo celá odvětví. Na trhu rozhoduje zákazník, což je nespolehlivý, rozmazlený a vrtošivý tvor, který svými rozhodnutími nahradil centrálního plánovače. NDR transformaci provedla přes noc vytvořením měnové zóny.

Ex guvernér ČNB Miroslav Singer v souvislosti s jinou měnovou zónou poznamenal: „U svatby se méně zkušené páry, ke své vlastní škodě, v nadměrné míře zabývají tím, jaké šaty bude mít nevěsta, kdo bude pozván, či kde svatba proběhne, místo toho, aby se zabývaly mnohem podstatnější otázkou; totiž zda budou schopni spolu manželé vůbec žít“. Všichni protagonisté byli přesvědčeni: Wir schaffen das. Osobně soudím, že nebylo možné v tehdejší euforii jednat jinak. Nadšení ze sjednocení bylo nezměrné. Není cesty zpět.

Modrý pták

1 MODRÝ PTÁK: EKONOMIKA: Peníze, euro, měnová zóna, Neviditelný pes, [cit. 10. září 2024]. Dostupný na World Wide Web:

EKONOMIKA: Peníze, euro, měnová zóna

2 MODRÝ PTÁK: EKONOMIKA: Euro a měnová zóna, Neviditelný pes, [cit. 10. září 2024]. Dostupný na World Wide Web:

EKONOMIKA: Euro a měnová zóna

3 V době „řecké“ krize by byla zachráněna Eurozóna fiskálními transfery. Avšak nemá vládu, Euroval ještě neexistoval, tak na sebe vzala roli zachránce ECB. Navzdory zákazu tiskla peníze po tunách pod noblesním názvem „monetizace“.

4 MODRÝ PTÁK: Ekonomický nepravidelník XXI., Neviditelný pes, [cit. 10. září 2024]. Dostupný na World Wide Web:

EKONOMIE: Ekonomický nepravidelník XXI.

5 Předchozí souvětí není pobídkou pro komunistické pohrobky, aby zahájili skuhrání o „rozkradené nebo spálené zemi“ a podobných projevech intelektuální nedostatečnosti a mentální tuposti.