Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Já tu matematiku používám trochu jiným způsobem. Jako důchodce s mírňoučko nadprůměrným způsobem mám spočítáno, kolik a za co si mohu dovolit utratit svůj důchod. Nebudu vyjmenovávat a kvantifikovat jednotlivé položky, ale nějak mi vychází, že šunku v ceně 26,- Kč za 100 gramů si mohu dovolit jen při výjimečných (svátečních) příležitostech. A že si tedy raději koupím za 13,90 gothaj (ve slevě) za totéž množství a nebudu muset řešit omezení a úsporu v jiné oblasti výdajů. A v některých se výdaje zvedají. Třeba doplatky za některé léky (následek nedávného i současného nedostatků některých léků) či za léky nově předepsané. Ale co i zbývá, musím svůj rozpočet udržet vyrovnaný, dluhopisy vydávat nemohu a případná půjčka s ohledem na budoucnost toho moc nevyřeší.

Jste typickým důkazem, že matematice lidé nejen nerozumí, ale ani neví, co to vlastně je.

To jste předvedl, není matematika. To jsou počty. Tím nechci říct, že počty nejsou důležité.

Namaloval Picasso abstraktní obraz a prodal jej bohatému sběrateli za 10000 dolarů. Milionář se Picassa ptal, co ten obraz představuje. Picasso odpověděl "No to je jednoduché, pro Vás je to Picasso a pro mě deset tisíc dolarů..."

. . . to je jasné, Picasso nebyl filosof.

Ještě by mne zajímalo, kdo mu dělal rozvahy a výsledovky. Nebo střílel jen tak od boku? Spíš to bylo tak, kdo umí, tak umí. Kdo neumí, vyučuje a radí.

Matematika je pevným bodem. Společenské vědy jsou lidským myšlenkovým konstruktem, který platí za určitých okolností a v jiných podmínkách neplatí. Společenské vědy dokáží na základě faktů a zkušeností interpretovat současnost a předpokládat budoucnost. Ale každá silou uskutečňovaná vize, která byla určena za jedinou správnou a pravdivou, skončila katastrofou.

Představme si starého Baťu, za kterým přijde vedoucí obchodního oddělení. "Snížili jsme cenu bot z 41 na 40 korun a tržby nám vzrostly o necelé jedno procento. Snížili jsme ji z 40 na 39 korun a tržby nám vzrostly o dvacet procent. Neměly by ceny bot končit devítkou?" Načež by mu Baťa vysvětlil, že jde o subjektivní, tudíž zvnějšku neměřitelné vyjádření.

Je velmi pravděpodobné, že při takovém filozofickém přístupu by Baťův podnik dopadl dříve nebo později podobně, jako ještě později plánované hospodářství. Nebyl by ani zdaleka sám. Naštěstí Baťa nebyl filozof.

Pokud si koupím 10 deka šunky za 26 korun, neznamená to nic. Pokud si tisíc lidí v jednom regionu koupí 10 deka šunky za 26 Kč plus mínus deset procent, už to něco znamená. Pokud někdo z jakýchkoli důvodů sníží cenu deseti deka šunky na dvacet korun a odbyt vzroste o deset procent, něco to znamená. Pokud nikdo nekupuje deset deka šunky za sto korun a nikdo ji nenabízí za korun pět, něco to znamená.

Výsledkem jsou samozřejmě hrubá hausnumera. Je chyba se je snažit zpřesnit na desetinná místa a podle těch desetin pak rozdělovat granty. Stejně tak je ale chyba tato hausnumera ignorovat, protože i my uznáváme jen přesnost.

To je asi v pořádku, problém tuším spíš ve zpětném rozepsání.

Pakliže průměrně jeden člověk koupí za rok 7,4 páru ponožek, můžete při státním plánování buď přidělovat "ponoženky" v počtu 7,4 páru na osobu, což je blbost, nebo to rozpočítat a někomu dát 7 párů a někomu 8 párů, což je nespravedlnost. Nemluvě o tom, že když začnete rozlišovat aspoň velikost, ne-li dokonce barvu, tak se v tom jako plánovač utopíte.

Dost dobře také nechápu autorovu kritiku matematiky. Matematika je metoda popisu vlastností struktur okolního světa. Ukazuje se, že náš okolní svět není zcela náhodný, ale že se řídí určitými obecnými vlastnostmi, k jejichž popisu slouží právě matematika.

Autor má pravdu v tom, že je používání matematiky na společenské vědy problematické. Nikoliv však proto, že by matematika byla špatný nástroj, ale protože jsou společenské jevy velice komplikované a těžko kvantifikovatelné. Z toho důvodu je možné společenské jevy popisovat pouze statisticky a nikoliv přesně jako v přírodních vědách. Každý popis společenského jevu je vždy nutně zjednodušením tohoto jevu a snahou o popsání toho, co je na daném jevu podstatné a ignorování toho, co podstatné není.

Podobně však funguje běžně jakýkoliv lidský mozek a na tomto postupu není nic problematického. Pokud ovšem autor není přesvědčen o tom, že mezilidské vztahy není vůbec jakkoliv možné ani částečně pochopit a tedy ani jakkoliv vědecky popsat.

To není kritika...

Ještě, co se týče rozvah a výsledovek. Pamatuje se na jeden film, kde Vlasta Burian dělal účetního. Scénka byla: přišel za ním zákazník, aby mu udělal ty dvě věci a mrkal na Buriana:

,,jednou to chci pro sebe, jednou pro manželku a jednou pro finanční úřad."

V Anglii existoval podnikatel, Robert Maxwell, jinak skutečný hrdina z 2.světové války. Ten měl tak dobrého účetního, že jeho podvody byly odhaleny jen proto, že všichni kolem něj začali krachovat. Asi měli všichni jen měkké informace. Jak pak všichni zírali, včetně prominentních bankéřů!

Příspěvek k diskusi na téma měkkých pojmů v ekonomii. Typickým měkkým pojmem je informace.

Prý.

Teď o čem vlastně celý příspěvek je? (Určitě nechci polemizovat s jeho autorem.)

Mně připadá stejně ,,informativní" jako dd), paragraf 5, 361/2000 Sb., o silniční zákon, kde stojí:

,,Přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené k přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou".

Jinými slovy, přechod pro chodce je přechod pro chodce.

Proč píši informativní v uvozovkách. Je-li informace měkká, znamená to, že opakem je dezinformace, tedy tvrdá? Je-li dezinformace stejně měkká jako informace, neznamená to, že dezinformace je formou informace, a naopak ??

Potom, tržní prostředí. Neexistuje náhodou tržní prostředí, protože existuje? Jinými slovy, neexistuje tržní prostředí i v netržním prostředí? Atd, atd.

"Jediný způsob sdílení informací je tržní mechanismus. Je garantem, že jednotlivci rozdělení dělbou práce se spojí tržní směnou prostřednictvím cen, které jsou nositeli informací."

Autor asi odmítá existenci netržního způsobu sdílení informací. Ale celá lidská společnost je založena na netržním způsobu sdílení informací. Jedním příkladem je rodina. Rodiče předávají informace dětem, aniž by za toto sdílení informací chtěli jakoukoliv odměnu. I škola funguje až na některé dnešní výjimky netržním způsobem. Učitel předává informace žákovi, studentovi či učni, aniž by při předávání každé informace smlouval o ceně informace. Lidstvo se vyvíjí díky tomu, že se s informacemi nemůže snadno tržně obchodovat. Lidé kopírují své sousedy a rozhodně za každou užitečnou informaci nehodlají platit. Nechuť platit za informace je základem lidského chování. Kdyby objevitel ohně požadoval za každé použití ohně finanční odměnu a tato odměna by byla stanovena tržně, lidstvo by se dál za používání ohně asi dosud nedostalo. Jinými slovy, plagiátorství je hybnou silou lidského pokroku.

Trh je formou vzájemného vydírání, je to v podstatě válka. Lidská společnost a společenské struktury existují jenom díky tomu, že se jim daří tržní mechanismy potlačit a místo vzájemného boje se lidé mohou soustředit na užitečnou spolupráci. Příliš tržní prostředí znamená válku, zmar, zabíjení a nakonec rozpad lidské civilizace.

Pokus laika o širší pohled na obsah pojmu "tržní hodnota čehokoliv".

- Tržní povaha tohoto světa je v nejširším smyslu slova absolutní danost.

- V tržním prostředí existují stránky Má dáti a Dal.

- Zjevnou nebo skrytou tržní hodnotu daného objektu materiální povahy má vše, na co si můžeme dosáhnout svými smysly. V mnoha případech ji lze určit finančními nebo směnnými měřítky, jindy se její hodnota nedá nějakým racionálním způsobem určit. Kilogram zlata, uloženého v podzemí Kašperských hor má jinou tržní hodnotu než kilogram zlaté cihličky nebo kilogram zlata v jeho podílu ve špercích. Litr Rudolfky má jinou hodnotu u pramene než u pokladny v Lídlu. Osedlaný kůň může v bitvě mít pro opěšalého krále hodnotu království.

- Statky nehmotné povahy, na příklad mezilidské nebo mezinárodní vztahy, intenzita slunečního záření, účinky uměleckého výtvoru na lidský organismus a pod. nelze obvykle poměřovat v reálném čase jejich aktivity. Vše je jen otázkou vzájemné interference, intenzity, času. Zejména informace jakékoliv povahy vždy měly pro jeho autora, šiřitele nebo naopak revizora značnou tržní hodnotu.

- Odmítání takto široce definovaného fenoménu tržního prostředí nemá na jeho existenci sebemenší vliv.