NÁZOR: Odpouštíme našim viníkům?
Vzniklá škoda dělá na hlavu včetně nemluvňat 35 tisíc a kdoví kolik, započítáme-li plody divoké privatizace všehoschopných pánů Krejčíře, Železného, Koženého, Pitry, Šrejbra, Svobody a mnoha dalších všehoschopných mně neznámých „bojovníků“. K navracení svých „zlatých kuliček“ se pochopitelně nemají, ale štědří být dovedou. Prokazují to vůči našim právníkům, kteří za ně bojují jako lvi, aby je očistili a umožnili jim v klidu užívat svých těžce vydělaných peněz. Za zmínku stojí, jak svižně se někteří právníci (např. pánové Kalvoda a Sokol) dokázali převtělit z role služebníků státu do role bojovníků proti státu. Morálka nemorálka, hlavně když to sype.
Velice zajímavým (či spíše zákonitým?) úkazem v oné divoké době bylo, že když stát zachraňoval a solil a solil peníze do bank, přinesl Eurostat informaci, že největší nárůst dolarových milionářů byl v Evropě zaznamenán právě v České republice. Češi jsou prostě pašáci. Kdo umí, umí. Řemeslo má zlaté dno. Je malým zázrakem, že po tom všem nás evropské statistiky pořád hodnotí jako zemi úspěšné transformace. Sotva na tom mají zásluhu hoši z okruhu tehdejšího premiéra Klause, protože když se poroučeli v roce 1997, vykazovala Česká republika jako jediná země Evropy minusový růst HDP.
Osm let poté se ČR chlubí růstem HDP (6%), úspěšným vývozem, který táhne ekonomiku, firemními daněmi, které patří k nejnižším v Evropě (24%), velmi nízkou inflací, osm let trvajícím růstem reálných mezd (loni 3,5%), což je v evropském měřítku výjimečný jev. Chlubíme se nejmenším počtem lidí pod hranicí chudoby (8%), druhým nejmenším zadlužením v Evropě, nižší nezaměstnaností než je průměr EU a poloviční oproti srovnatelným „novým“ zemím a také dlouhodobým sociálním smírem. I největší opoziční ODS dává svou volební kampaní nepřímo znát, že po vládách vedených ČSSD zdaleka nejsme „u snědeného krámu“, jak to hrozilo před osmi lety, kdy skončilo její vládní angažmá. ODS slibuje na svých cukerínových plakátech, letácích a skládačkách velké konkrétní částky všem a mnohým dokonce hned: rodinám s dětmi, důchodcům, podnikatelům, živnostníkům, dělníkům i studentům…Škoda, že se na dosažených úspěších podílela pouze „nulovou tolerancí“. Její zásluhy proto také oscilují kolem nuly. Zda se to projeví na volebních výsledcích, je otázka, která bude zodpovězena v červnu tohoto roku.