NÁZOR: Budoucnost české ekonomiky
Na druhou stranu se dluh České republiky zvětšuje, máme spoustu zbytečných úřadů a když to vypadá, že by se v budoucnu mohly dluhy Česka snižovat či dokonce zmizet, snaží se naši politici všemy prostředky, aby tomu zabránili. Například plánovaným přijetím eura, po kterém bychom si již nemohli řídit své finance sami a byli vydáni na milost či nemilost inflace společné měny, která je vyšší, než naše tak dobře udržovaná a snižovaná.
Dalším problémem je reforma veřejných financí, která snižuje daň, což ovšem znamená méně peněz pro stát, větší zadlužování a ničení toho krásně malého čísla v kolonce inflace. Ale mistrně se podařilo našim poslancům zakrýt své zájmy za zájmy obecné. A to tím, že sice snížili daň méně majetnějším, ale jako kompenzaci ji majetnějším nezvýšili, ale také snížili. Takže si někteří z pánů politiků měsíčně polepší o částku, kterou nemá ani většina početných rodin.
Dále také došlo k znepřehlednění daní kvůli různým slevám a podobně. Což může vést ke zmatku kolem zdanění, který může vést k ustavení komise či úřadu pro dohled nad zdaněním, což by čerpalo další peníze ze státního rozpočtu a zaměstnávalo další zbytečné úředníky.
Možná, že snížení daní spolu s různými výjimkami tedy nakonec znamená zvýšení konečných daní.
Co se týče přijetí eura, daly by se stát a ČNB personifikovat jako manželka a manžel, který ze svého tvrdě vydřeného platu musí hradit všechny rozmary manželky, a v době, kdy dostane za dobré pracovní výkony trochu přidáno, koupí si manželka nové auto. Tento rok již třetí.
Myslím si, že jak přijetí eura, tak snížení daní je pouze populismus a snaha o získání důvěry lidu k vládě. A to na jedné straně slibem lehčích úhrad našince v zahraničí, na straně druhé sypáním krvavě vydřených peněz ČNB do rukou lidu, z kterých stejně většina z nás uvidí jen pár korun.
