Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Státní dluh se zvyšuje úměrně se zvyšujícím se počtem státních úředníků. Co je mor pro zdraví, to je byrokracie pro ekonomiku.

A počet úředníků se zvyšuje s počtem státních agend, více či méně vyžadovaných voliči.

Všechno je tedy jasné. Zbývá odpovědět na otázku, co s tím?

Volit strany nebo i hnutí, které neslibují státní zaopatření a provozování kdejakého nesmyslu státem. A dohlížet na ně, aby své sliby plnily.

A jako bod tomu předcházející, postarat se o to, aby takoé strany a hnutí vůbec byly. Zatím v Česku (ani v EU) prakticky nejsou. A (nebo) nebo najít v Česku nějakého Milei.

Tento popis je sice správný, ale není úplný. V ekonomice dochází k pravidelnému úbytku oběživa v důsledku úspor. Pokud nejsou finanční instituce schopny tyto úspory reinvestovat zpátky do ekonomiky, oběživo skutečně začíná v ekonomice ubývat a dochází k deflaci. Tuto deflační spirálu z důvodu nadměrných úspor lze řešit pouze zvyšováním státního dluhu. Prodejem dluhopisů státem dochází ke zpětnému vracení peněz do oběhu.

Tento jev nastává v okamžiku, kdy je celková míra úspor nadměrná. K tomu dochází za situace, kdy celková populace bohatne a má nadbytek prostředků k úsporám. Je to celosvětový jev posledních 20 let, pro většinu ekonomů jev neznámý a nepochopený.

Inflace není samotný růst množství oběživa. Inflace je součin množství oběživa a rychlosti obratu tohoto oběživa. Pokud množství oběživa stoupá, ale rychlost jeho obratu klesá, k inflaci vůbec nemusí docházet. Nadměrné úspory vedou k poklesu rychlosti obratu oběživa a mají deflační důsledky.

Tato situace je nestabilní a v případě návratu uspořených peněz do ekonomiky dojde k rychlému růstu cen. To se stalo v době COVIDu, kdy stát napumpoval přímo do ekonomiky obrovské částky, vyvolal strach z inflace a držitelé nadměrných úspor v panice vrátili své peníze do ekonomiky.

Nesouhlasím. Finanční instituce VŽDY jsou schopné investovat zpátky do ekonomiky. Jinak by jejich existence postrádala smysl. Měly by jen výdaje na úroky z úspor, ale neměly by zisky. To snad není složité pochopit.

A z toho důvodu vámi popisovaná situace vůbec nemůže nastat.

Stát dluží především důchodcům a dětem, mládeži

V. Mokrý 14.3.2024 12:59 PŘIZNÁVÁŠ, tak dobrý