Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.
Přihlásit se
J94a97r33o65m88í39r 62T57i85c75h22á56č69e17k
Ten článek byl hezký, vše vysvětlované bylo velmi snadno pochopitelné, ale stále mi tam něco chybí.
Pan Zhotovitel a pan Zprostředkovatel, který je zároveň panem Majitelem. A jak to vede k inflaci.
To je totiž něco, s čím se setkávám během zimních měsíců. Dělám na horách instruktora. Jenže takový instruktor nemá fixní plat. Jsme placeni za odučenou hodinu. A střetávají se zde tři různé zájmy. Instruktor, tedy pan Zhotovitel by potřeboval makat celý den. Podvojná osoba pana Majitele (areálu) by ráda nechala vydělat pana Zhotovitele, jenže ta druhá část osobnosti má pochopitelnou tendenci vycházet naproti té třetí straně. A kupodivu i ta je poněkud rozdvojená. Ve většině případů jsou pánové Klient a Investor někým jiným. A jejich zájmy jsou zcela odlišné.
Takže, když přijde dospělý Klient, který se chce něco naučit, velmi snadno se smíří s tím, že já mám na něho čas od dvou do tří. Jenže Investor, který mi přivádí malého Klienta v podřízeném postavení má jiné představy. A preferované časy jsou od desíti do dvou. A pan Majitel, který by nejraději ty lidi poslal do háje, prostě počkejte si až bude volný instruktor (ono je potřeba toho instruktora obléci, a poskytnout mu zázemí) se pohádá se svou druhou osobností, tedy s panem Zprostředkovatalem. A prohraje. Zájmy Investora jsou primární, těsně za tím je Klient (nezapomeňme na částečnou dualitu klienta a investora, a zároveň na častou podřízenost klienta vůči investorovi), a pan Zhotovitel se veze. A přichází inflace. Aby byly uspokojeny zájmy Investorů (Klientům by to bylo jedno, to jen maminka má o dni na horách jasné představy, děťátko se nebude učit odpoledne, protože sauna, bazén, nebo setkání s kamarádkou), přibere se pár dalších Zhotovitelů. Aby byla uspokojena poptávka na ty tři, čtyři hodiny denně. To, že většina z těch instruktorů se svými schopnostmi podobá spíše lepším z klientů se moc neřeší. Málokterý Investor pozná rozdíl. A díky tomu jsou Instruktoři podrobeni inflaci.

J52a93r82o52m90í12r 96T48i75c25h21á72č17e33k
Profesionálové, kteří opravdu umí se polovinu dne kopou do zadku. Preferencí Investorů a Klientů to dotáhly do situace, ve které v těch preferovaných hodinách pracují středoškoláci, kteří mají prázdniny a jezdí studenti,, kteří právě nemají zkouškové období a nějaké přednášky a semináře je nezajímají.
Takže nastala inflace instruktorů. Zároveň přišla další inflace. Cílený převis nabídky nad poptávkou poškodil nejen instruktory, kteří si vydělají mnohem méně, ale zároveň došlo k znehodnocení, tedy inflaci jejich výsledků. To jsou klienti (a také investoři) které člověk konečně dostane do pracek a zoufale se je snaží od začátku předělat. To už je druhé znehodnocení, tedy druhá inflace. To třetí znehodnocení je ze strany klientů na Investorů. Jejich neochota si počkat, nebo vylézt z baráku o hodinu dříve, nebo se vzdát něčeho zcela zbytečného po obědě.
Takže: rád jsem přečetl celou sérii Vašich článků, reakcí na dotazy, ale vždy to bylo řekneme zjednodušené k albegře ze základky.
Jenže tady máme nabídku, poptávku a situaci, ve které vlastně prohrávají téměř všichni zúčastnění. A duální osobnost Majitele a Zprostředkovatele je v situaci, ve které si nemůže vybrat, a zároveň jeho (nebo správně jejich) zisk je za každých okolností stejný. Investor tomu nerozumí, prostě dostane nějakou službu, jejíž kvalitu není schopen posoudit, Klient, který není zároveň Investorem nemá žádné požadavky a nároky, Zhotovitel má málo práce a ještě u toho kouká na další Zhotovitele, které by měl raději za klienty.
To je inflace která přichází ze třech stran.
A zároveň to inflací není. Erár se nažere že všech stran. Já vlastně taky. Jen musím počkat, nežli si Investor všimne, že by se vyplatilio vykašlat se na spoustu svých zájmu a ty investice ve prospěch Klienta přesunout o pár hodin jinam. A to, že si koupím další kytaru za pár desítek tisíc, nebo něco jiného drahého o rok, nebo dva roky později je národnímu hospodářstvím jedno. To, co bych utratil já, utratí někdo jiný.
P50e29t12r 67D17o47l50á71k
Naše vláda navíc bude potřebovat vynaložit investice x miliónů do kampaní za změnu smýšlení občanů co do nezbytnosti neomezené podpory Ukrajiny žejó. Cílené veřejnoprávní osvěty zjevně nestačí.
P14r68o28k64o71p 79D37i45v34i74š
Irelevantní. Podstatné je, kde vláda peníze vezme.
̶d̶o̶p̶_̶a̶b̶_̶v̶a̶r̶i̶a̶n̶t̶=̶0̶&̶d̶o̶p̶_̶s̶o̶u̶r̶c̶e̶_̶z̶o̶n̶e̶_̶n̶a̶m̶e̶=̶n̶o̶v̶i̶n̶k̶y̶.̶s̶z̶n̶h̶p̶.̶b̶o̶x̶&̶s̶o̶u̶r̶c̶e̶=̶h̶p̶&̶s̶e̶q̶_̶n̶o̶=̶2̶&̶u̶t̶m̶_̶c̶a̶m̶p̶a̶i̶g̶n̶=̶a̶b̶t̶e̶s̶t̶2̶7̶0̶_̶s̶e̶a̶r̶c̶h̶_̶o̶v̶e̶r̶l̶a̶y̶_̶v̶a̶r̶A̶A̶&̶u̶t̶m̶_̶m̶e̶d̶i̶u̶m̶=̶z̶-̶b̶o̶x̶i̶k̶u̶&̶u̶t̶m̶_̶s̶o̶u̶r̶c̶e̶=̶w̶w̶w̶.̶s̶e̶z̶n̶a̶m̶.̶c̶z̶
P36e84t59r 11V53a83ň32u25r32a
To přirovnání ke kabátům je geniální!
F56r32a17n54t26i32š38e16k 65N73a53v48r31á66t79i88l
Nejvíce energie a výrobních kapacit, stejně jako natištěných papírků zvaných peníze, se vydává na věci, které člověk nepotřebuje.
K23r34e35i39d27l 21A40.
Překvapivě se autor nezastává zlatého standardu a připouští úvěrovou expanzi jako něco normálního. Ovšem stát netiskne peníze, že. Stát si je musí půjčit na úvěrovém trhu tak jako kdokoliv jiný. To, že peníze vznikají jako úvěr, vede k tomu, že s peněžní zásobou roste i dluh, který je vždy vyšší než peněžní zásoba. (Růst množství peněz je nutný i podle neoliberálů, viz Friedman.) To znamená, že po splacení všech dluhů by nezůstaly v oběhu žádné peníze, ale zůstaly by dluhy. Odtud plyne i zadlužení státu. Dluhy mají firmy, domácnosti a stát. Oddlužení státu by bylo možné jen za cenu enormního nárustu dluhů firem a domácností (pokud nemá celý systém zkolabovat). Prostě tyhle tři skupiny se musí podělit o dluh, který nikdy neklesá, ale vždy jen roste.
M90i45l46o31s73l49a75v 27G44r91u25n93d49m95a23n12n
Autor mechanismus růstu cen příliš zjednodušuje, protože nebere ve svých úvahách jako většina většina ekonomů v úvahu existenci kapitálového trhu a hlavně poptávku po investičních nástrojích. Pokud by kapitálové trhy a poptávka po investičních nástrojích neexistovala, autorovy úvahy by byly správné. Ale s rostoucím bohatstvím světové populace současně narůstá i rozsah kapitálových trhů a poptávka po investičních nástrojích, čímž se celý ekonomický mechanismus podstatně komplikuje.
Problém je v tom, že je investiční nástroj dost obtížné vytvořit. Investiční nástroj je jakékoliv zboží, jehož cena s časem neklesá nebo dokonce stoupá či produkuje zisk. Téměř veškerá běžná produkce je tvořena výrobky a službami, které nemají charakter investičního nástroje. Pokud výrobci nechtějí vyměnit svou produkci za běžnou produkci, ale požadují investiční nástroj, nastává neřešitelná nerovnováha a hospodářská krize.
Jedním příkladem může být chování Číny do začátku 19. století. Čína produkovala značné množství zboží, po kterém byla obrovská poptávka po celém světě. Čína však o žádné zahraniční zboží zájem neměla a měla pouze zájem o tehdejší hlavní investiční nástroj, stříbro. Čína tehdy odčerpávala stříbro z celého světa a tím způsobovala nedostatek oběživa ve zbytku světa. Velká Británie tehdy použila typické řešení podobných problémů : nejprve začala prodávat v Číně opium a když se Čína tomuto drogovému obchodu bránila, poslala na Čínu svou armádu a změnu hospodářské politiky Číny si vynutila vojensky.
M42i42l73o70s70l80a35v 14G28r78u21n39d59m95a84n15n
Vzhledem k bohatnutí obyvatelstva dnes dochází k podobnému jevu. Ekonomika produkuje běžné zboží a služby, ale o tuto produkci není dostatečný zájem a je naopak zájem o nedostatkové investiční nástroje. Cena investičních nástrojů tak může prudce stoupat, jako je například cena pozemků, a působit tak problémy v běžné ekonomice kvůli nedostupnosti bydlení. Státy tedy vymyslely metodu, jak tento hlad po investičních nástrojích uspokojit : státy začaly vytvářet nové investiční nástroje ve formě státních dluhopisů. Peníze utržené za prodej vlastních investičních nástrojů pak stát použije na nákup běžné produkce a tím vytvoří rovnováhu. Pokud vydané dluhopisy odpovídají poptávce po investičních nástrojích, k růstu cen běžné produkce nemusí dojít. Tímto způsobem může státní dluh rychle narůstat a přitom ceny běžného zboží a služeb nemusí stoupat.
Pokud však stát neemituje dluhopisy, ale emituje přímo peníze a tyto peníze nezískají producenti za své zboží a služby, dojde k narušení rovnováhy a prudkému růstu cen. K tomu došlo v průběhu COVIDu, kdy státy emitovaly peníze, které dávaly přímo obyvatelům. Podobná situace rovněž nastane, pokud je deficit státního rozpočtu vyšší než poptávka po státních dluhopisech v rámci celkové poptávky po investičních nástrojích. Dá se celkově říci, že čím více obyvatelé spoří, tím větší musí deficit státního rozpočtu, aby eliminoval negativní důsledky spoření. Nebo jde případně financovat deficit rozpočtu nějakého cizího státu. To dělali Němci, kteří se zbavovali svých nadměrných úspor nakupováním státního dluhu a nemovitostí v jižní Evropě.
Vyhledávání
TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA
Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.
ondrejneff@gmail.comRubriku Zvířetník vede Lika.
zviretnik.lika@gmail.comHYENA
Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.
https://www.hyena.cz