Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Czech cloude je trapák, camrá že Tramp a EU nezmůžou nic proti migraci , Co bude dělat ten woke blb až ho vyženou o komplu musulmani kteří přicházejí bez konce , jaké má guma řešení vševědec

Rakouská škola říká, že směna je výhodná pro obě strany, protože jinak by k ní nedošlo. Ta výhodnost může být různého druhu, například psychické uspokojení. To je pravda. Leccos to vysvětluje, ale nevím jak jinak by to někdo mohl použít. Ono je jedno, jestli tomu někdo říká věda nebo ne. Naproti tomu makroekonomie pomocí statistických metod poskytuje poznatky státu, ČNB, bankám, strategickým úvahám podniků atd. Z makroekonomie je pro někoho nějaký užitek.

K hodnocení: Neříká snad Hayek, že stav, kdy se užívá rozptýlených vědomostí, neboli kdy stát, moc, nezasahuje do ekonomiky, je lepší (hodnocení), než když někdo ekonomiku řídí, protože ten někdo prostě nemá správné informace. Má je jen od makroekonomie. Není tedy rakouská škola hodnotící?

Ono to "nehodnotící" je taky jen takový axiom... V matematice se to dodrží snadno, při popisu lidského jednání už hůř. Ale můžete místo slova "lepší" použít jiné, třeba "efektivnější" nebo tak něco.

Axiom odlišuje formální vědu od vědy empirické. Formálními vědami jsou pouze matematika a logika. Např. fyzika žádné axiomy nemá. Pavěda je tedy zkoumat realitu na základě axiomů. Neoklasičtí ekonomové by si možná mohli rozšířit obzory. Tento problém se řešil již v 17. století a byl to právě empirismus (odmítnutí axiomů ve jménu zkoumání zkušenosti), co otevřelo cestu moderní vědě. Nejpregnatněnji pak vyjádřeno v nopozitivistické teorii vědy (L. Wittgenstein, R. Carnap, K. R. Popper).

Dnes už se výhrady k axiomatické ekonomii ozývají i v ekonomickém mainstreamu (Tomáš Sedláček) i od lidí s praxí na finančních trzích (George Soros). Empirická věda musí být schopná na základě zkušenosti něco s větší či menší pravděpodobností předpovídat, přičemž z formálně logického hlediska neexistuje v empirické vědě jistota ničeho (ani toho, že zítra vyjde slunce). Podstatou empirických výroků však je to, že jsou falzifikovatelné. Tvrzení, že ráno vyjde slunce, je smysluplné, protože vím, co by se mělo stát, aby výrok neplatil. Výroky vyvozené z axiomů však empiricky testovatelné nejsou, protože teoreticky musejí platit vždy. Pěkně to dokládá diskuze mezi P. Hamplem a Urzou. Urza hájil neoklasickou ekonomii, Hampl oponoval moderní teorií vědy a vznesl námitku, že neoklasičtí ekonomové nejsou schopni nic předpovědět. Urza opáčil: "Samozřejmě, že nejsme schopni nic předpovědět. Ale když se to stane, dokážeme to vysvětlit."

To se lehko řekne zamítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní.

Co si pak počnou vyznavači všech těch škol?

...dovolím si 2 poznámky:

1) Fridrich von Hayek koncept "roptýlených informací" opravdu postuloval a vyučuje se, že-parafráze: "právě trhy jsou efektivní v koordinaci těchto rozptýlených informací prostřednictvím cenového mechanismu". To ale platí pouze pro (ideální) trhy dokonalé konkurence.

2) Nicméně nerovnost v přístupu k informacím, tedy podstata "konceptu "asymetrických informací" , který se orientuje na důsledky takové situace pro rozhodování a v konečném důsedku fungování tržního mechanismu tímto není nijak zpochybněn.

Oba koncepty existují vedle sebe.

Argument axiomu je irelevantní.

. . . . trh dokonalé konkurence . . .

Domnívám se, že vzhledem k obecné nestejnosti lidí, koncept ,trhu dokonalé konkurence ́ je nemožný.

V článku bych nahradil axiomy premisami. Axiomů musí být přesný počet a musí být na sobě nezávislé, tj. jeden nesmí být odvoditelný z druhého. Premisy jsou ale v empirické vědě vždy vyvratitelné. Dále, místo „Nobelovy ceny“ bych používal „nobelovskou cenu“, protože Nobel nestanovil pro ekonomii žádnou cenu. Tuto cenu si vymyslela jedna švédská banka jako svoji reklamu. Podobně může Aston udělovat svoji „Nobelovu cenu“ pro toho, kdo používá na NP nejvulgárnější výrazy.

No, abych tak řekl: v alternativím větě bych žít nechtěl.

Teď už konečně vím, proč máme informace a dezinformace, nebo nesourodost (cizím slovem asymetrii) informací. Je to proto, že za to pánové Stigler, Akerlof, Galbraith a asi další dostali Nobelovu cenu. A také proto, že nám - nestejným lidem, to vysvětlil Modrý pták! Vzhůru do 2025.

Chybí smajlík ....

To všechno platí jen pro vyváženou společnost. Pokud jdou dva žízniví lidé pouští a jeden vodu má a druhý nemá, pak nepůjde o axiómy, ale o život. Buď ten bez vody zavraždí toho s vodou, aby se jí zmocnil. Nebo ten s vodou zavraždí toho bez vody, aby se zbavil ohrožení. Nebo se o vodu rozdělí a zemřou žízní oba. Pokud vymění vodu za rolexky, pak jde o kandidáta na Darwinovu cenu.

K poslední větě - pouze se zachová sice extrémně, ale stejně, jako gambleři: vsadí na to, že brzy najdou dostatek vody a on bude mít ty rolexky, zatímco jeho kámoš jen oči pro pláč.

,,z hlediska morálního aspektu je celý problém založen na principu humánního kompromisů"

Axiom odlišuje vědu od pavědy? A co CHYBNÝ axiom? Ten také?

Chybnými axiomy se věda jen hemží, ale časem se s nimi - na rozdíl od dogmatu - vypořádá.

Mimochodem, samo používání termínu pavěda je dost problematické; ve skutečnosti jsou vědecké a nevědecké přístupy, za pavědu obvykle označuje jeden vědec obor toho druhého (který s ním soupeří o grant).