NAD DOPISY ČTENÁŘŮ: Kapitálový trh a stát
Obrátil se na mě čtenář, který inicioval vznik článku Stát, J. M. Keynes a inflace – dodatek s následujícím požadavkem: „…mohl by si vysvětlit obsah a funkci kapitálového trhu, jak si na něm půjčuje stát a proč většina ekonomů jeho existenci nebere v úvahu?“. Níže bude uvedena zjednodušená reakce na čtenářův požadavek, protože pečlivý a podrobný popis jevů úspor a úroku,1 nebo kapitálového trhu 2 je uveden v odkazech.
Upozornění: následující článek obsahuje pouze a výhradně ekonomické výrazy a jejich vztahy a nebyl kontrolován. |
Kapitálový trh je proces vztahu mezi lidmi spořivými a lidmi investičními. Jeho funkce je hledání souladu mezi trpělivými lidmi nabízejícími úspory a nedočkavými lidmi proměňujícími úspory v investice. Trpělivost znamená omezení dnešní spotřeby, nedočkavost znamená úhradu zítřejší odměny (úroku). Investice je každý „statek, který přináší úrok“.3 Kapitálový trh je malá část (ačkoli dobře viditelná) celkového trhu zboží. Kapitálový trh je jednou z možností, kterou mají spořiví lidé k umístění úspor (nespotřebované části produktu), jak bude demonstrováno na příkladu pana Pivo.
Představte si pana Pivo na pustém ostrově, jak tráví veškerý čas zajištěním obživy: chytáním ryb rukama. Jestliže chce dosáhnout úspory tak, buď omezí spotřebu ryb nebo zvýší produktivitu práce. Tertium non datur. Ačkoli je na pustém ostrově, tak může investovat. Uspořené ryby použije na zajištění kapitálu, tzn. oštěpu nebo sítě na ryby. Použitím kapitálových statků sníží objem času nutného k zajištění obživy. Jestliže ho nudí provozování investičních aktivit, tak použije uspořený čas nebo ryby na zvýšení spotřeby. Postaví chýši s výhledem na džungli. Případně volnému času při lelkování na pláži nebo jiné kratochvíli. Úspora (nespotřebovaná část produkce) umožňuje buď prodloužení výrobního procesu (výroba oštěpu nebo sítě na ryby) nebo zvýšení spotřeby (stavba chýše nebo lelkování na pláži). Stejné konstatování platí pro všechna místa na planetě, všechny lidi a všechny časy. Píle a šetrnost. Prastaré ctnosti a zdroj pokroku.
Pokud by se na ostrově objevil pan Voda, tak mu pan Pivo může nabídnout následující směnu: půjčíte mně dnes 10 ryb a já vrátím zítra 12 ryb. Pan Voda souhlasí (subjektivně vyhodnotil nabídku jako nejlepší alternativu) a poskytne uspořené ryby. Za dnešní trpělivost (omezení spotřeby) bude zítra odměněn. Dvě ryby jsou úrok, tzn. zítřejší odměna za újmu spojenou s omezením dnešní spotřeby. Pan Pivo je nedočkavý, nechce čekat na pořízení kapitálového statku (oštěpu nebo sítě na ryby) do doby pořízení vlastních úspor a využije úspor pana Vody. Očekává vyšší produktivitu kapitálu, než bude zaplacený úrok. Je třeba doplnění nebo vysvětlení?
Jestliže dosud uvedené bude převedeno do ekonomické hantýrky, tak poměr trpělivosti a nedočkavosti se nazývá úroková míra nebo úrok. Což je možné interpretovat jako poměr cen dnešních statků a cen zítřejších statků. Nebo jako vyjádření cen dnešních statků v cenách zítřejších statků. První je vyjádřením diskontní míry, druhé je vyjádřením diskontované (očištěné o časový faktor) ceny. Oba způsoby vedou ke stejnému výsledku. To je obsah a funkce kapitálového trhu.
Úspory a úrok jsou nevyhnutelnými kategoriemi lidského jednání. Jsou (včetně kapitálového trhu) součástí každé učebnice ekonomie. Nejrozšířenější česká učebnice ekonomie se věnuje Kapitálu a úroku v kapitole 13 a nepřímo v cca dalších pěti kapitolách.4 Kapitálový trh je brán v úvahu každou osobou, která se alespoň vzdáleně zabývala jevy úspor nebo úrokem.5
Kapitálový trh je pro stát informačním kanálem o výši dluhové služby z vydaných dluhopisů (čistá dluhová služba byla roku 2023 v objemu 68,3 miliardy Kč, na rok 2025 je plánována v objemu 100 miliard Kč). Stát není běžným dlužníkem. Kdyby byl, tak by při stejném objemu peněžní zásoby vládní půjčky vytěsňovaly půjčky soukromé (v ekonomické hantýrce tzv. vytěsňovací efekt). Jednodušší a přímočařejší by bylo zvýšení daní. Hotovo dvacet. Nebylo by třeba platit úroky z úvěrů. A vytěsňovat soukromé výdaje. Stát tiskne nové peníze právě proto, aby zakryl majetkové přesuny, které jsou viditelné při danění. Postup je notoricky známý. Vláda vydá cenný papír (dluhopis),6 který si pořídí běžná banka a převodem na vládní účet vzniknou nové peníze ze vzduchu, právě přijetím cenného papíru do bilance běžné banky. Zápis transakce je následující: vládě na aktivní straně bilance vzroste zůstatek účtu bankovky a mince, ve stejné výši vzroste zůstatek na účtu cenné papíry na pasivní straně bilance. Běžné bance na aktivní straně bilance vzroste zůstatek na účtu pohledávky a na pasivní straně bilance vzroste zůstatek na účtu cenné papíry. Nakonec běžná banka převede cenný papír ČNB, která běžné bance proti cennému papíru vydá bankovky a mince. ČNB na aktivní straně bilance vzroste zůstatek účtu cenné papíry a na pasivní straně vzroste zůstatek bankovky a mince. Pro vyloučení všech pochybností ještě jednou, pomalu a zřetelně: na závěr běžná banka převede dluhopis do ČNB, která vydá bankovky a mince a provede výše uvedený zápis.
Nově vytištěné peníze jsou potvrzením na zboží, které ještě nebylo vyrobeno. Přesně podle příkladu se šatnou a kabáty v předchozím článku. Spisovatelka Ayn Randová popsala celý postup s literární přepjatostí, avšak brilantním vhledem: „Papírové peníze jsou zástavou za bohatství, které neexistuje, a jsou kryté zbraní namířenou na lidi, od kterých se očekává, že ho teprve vyrobí“.
1 MODRÝ PTÁK: Zastřelte ekonomy neumějí předpovídat! (5) [online]. Praha : Neviditelný pes, 2022. [cit. 2025-01-22]. Dostupné z WWW:
2 MODRÝ PTÁK: Sberbank a Úspory a Kapitál [online]. Praha : Neviditelný pes, 2022. [cit. 2025-01-22]. Dostupné z WWW :
3 MISES, von L.: Theorie des Geldes und der Umlaufsmittel. München und Leipzig : Verlag von Dunckel & Humblot, 1912. strana 35.
4 HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2005. strana 314–340 . ISBN 80-7179-891-6.
5 Konkrétní vlákna jsou autorem ignorována, protože jejich zakladatel předstírá znalosti. Absenci vědomostí nahrazuje nabubřelým slovníkem. Případně zcela vymyšlenými příběhy bez souvislosti, souvztažnosti nebo spojitosti se skutečnými ději nebo tématem článku.
6 MODRÝ PTÁK: Komu vlastně dlužíme [online]. Praha : Neviditelný pes, 2024. [cit. 2025-01-24]. Dostupné z WWW: