Je vzácnou událostí, když čtenář reaguje „k věci“. Je vzácnější událostí, když čtenář položí dotaz k věci v případě nejasností. Vzácnější událost nastala pod článkem Neoklasická ekonomie: „K hodnocení: Neříká snad Hayek, že stav, kdy se užívá rozptýlených vědomostí neboli, kdy stát, moc, nezasahuje do ekonomiky, je lepší (hodnocení), než když někdo ekonomiku řídí, protože ten někdo prostě nemá správné informace. Má je jen od makroekonomie. Není tedy rakouská škola hodnotící?“. Cílem článku je odpovědět na položené otázky.

Upozornění: následující článek se zabývá vymezováním obsahu slov, jejich tříděním a zasazením do kontextu metodologie Rakouské školy. Článek není určen osobám, které považují formulování obsahu slov za slovíčkaření, mají nutkání nadávat jiným lidem nebo potřebu diskutovat témata mimo předmět tohoto článku. Za účelem šetrného zacházení s vzácnými statky (časem a energií) čtenářů jsou neprodleně uvedeny odpovědi na obě položené otázky: ANO (F. A. von Hayek neříká, že taková situace je lepší), ANO (Rakouská škola není hodnoticí).

Úvodem budou vymezeny pojmy údaj, informace a znalost (vědomost), protože již definicí obsahu dostane situace jasnější obrysy. Údaj je jakýkoli znak (číslice nebo písmeno), informace jsou seřazené údaje (čísla nebo slova) a vědomosti jsou informace používané ve významových souvislostech. Údaje a informace jsou zdrojem, které každý jedinec sbírá, třídí a vyhodnocuje subjektivně. Učebnicová je situace, kdy pan Pivo a pan Voda přijedou do oblasti obývanou bosými lidmi. Pan Pivo pronese: „tady není žádný trh pro boty, protože všichni jsou bosí“. Pan Voda řekne: „tady je neomezený trh pro boty, protože všichni jsou bosí“. Údaje a informace podléhají stejnému subjektivnímu hodnocení jako každý jiný statek. Znalosti existují pouze v rozptýleném stavu, tzn. vztahují se ke konkrétnímu místu, času a osobě. Jsou nesdělitelné a necentralizovatelné. Na základě vědomostí si každý člověk vytváří vlastní plán, který je nezávislý a nepodmíněný plány jiných lidí.

Mějme situaci: dnes pan Voda koupil 10 deka šunky od kosti za 25 Kč v hotovosti od pana Pivo. Oba pánové měli potřebné znalosti nutné k uskutečnění směny v místě a v čase. První chtěl šunku, druhý chtěl hotovost, proběhla směna, první má svačinku, druhý má hotovost, oba jsou šťastni a slunce objalo zemi. Znalost je úplná a nepotřebuje doplnění nebo vysvětlení. Pan Pivo eviduje do výkazů: zvýšení zůstatku výsledovkového účtu „tržby“, zvýšení stavu rozvahového účtu „peníze“ a snížení hodnoty rozvahového účtu „výrobky“. Zítra pan Cifra (z výkazů pana Pivo) popsanou transakci „výběrově zjistí, třídí, expertně upraví a vypočte“ podle metodiky popsané v systému národních účtů ESA 2010.¹ Jaký je vztah statistické kategorie k transakci mezi pány Vodou a Pivem? Stejný jako v případě historika, který hledá příčiny třicetileté války v konstatování, že ve čtvrtek, dne 23. května 1618 se uskutečnila druhá (někdy uváděna třetí) pražská defenestrace. Žádný.

Rakouská škola vychází z nepopiratelného faktu,² že člověk jedná účelně a vybírá prostředky, které považuje za vhodné pro dosažení cíle, který se vždy nachází v budoucnosti. Člověk jednající je omylný, budoucnost je nejistá, ale člověk jednající je nadán schopností se učit a jednání upravit. Ekonomie Rakouské školy je popisem individuálního lidského jednání ve světě nejistoty. Nikoliv interakcí či konfliktem tříd, mas a dalších kolektivistických konstruktů. Užitek je subjektivní, neexistuje žádný způsob jeho zjištění, tudíž meziosobní srovnání užitku je vyloučené. Makroekonomické ukazatele jsou výsledkem výběrového sběru a třídění údajů z účetních výkazů, které ještě procházejí expertní úpravou a výpočty. F. A. von Hayek doslova říká, že jejich tvůrci „předstírají znalost“. To je bezhodnotový (a současně pravdivý) výrok srovnatelný s výrokem – voda je tekutina čirá, bez chuti a zápachu. Kdyby tvůrci nepředstírali znalost, tak by např. kumulovaná inflace za roky 2022 a 2023 nebyla ve výši 16,9 %.³ Přesto není pochyb, že navzdory kontinuální a permanentní řadě debaklů se objeví jedinci, kteří budou makroekonomické agregáty a jejich tvůrce hájit tvrzením, že „bez nich by to bylo ještě horší“. Nebo jinou intelektuální neslušností.

V roce 1963 se ptal Milton Friedman (nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1976) na malý počet zjišťovaných statistik v Hongkongu. Ministr financí Sir John James Cowperthwaite odvětil: „Kdybych je nechal všechny ty statistiky zjišťovat, chtěli by je hned využít k plánování. Nemůžeme si prostě dovolit, jakkoliv poškodit hlavní zdroj síly naší ekonomiky, svobodu podnikání. Je pro nás stále lepší spoléhat se na neviditelnou ruku 19. století než nechat ekonomiku manipulovat neohrabaným prsty byrokratů“. Vyslovil vysoký státní úředník popisný nebo hodnoticí nebo pravdivý výrok? To je pohozená kolečková brusle (copyright Loki_F), na které je možné se povozit podle libosti.

Pro úplnost dodám, že Friedrich August von Hayek napsal „politickou knihu“, která se stala zřejmě jeho nejznámější knihou. Cesta do otroctví (vyšla roku 1944) začíná: „Když odborník na společenské vědy napíše politickou knihu, je jeho první povinnost na rovinu to přiznat. Toto je politická kniha. Nechci to zastírat elegantnějšími a ctižádostivějšími termíny jako „společensko-filosofický esej“". Géniové nepotřebují zastírat. Roku 1989 se reálný socialismus zhroutil v celém „táboře míru“. F. A. von Hayek předchozího roku vydal svoji poslední knihu: Osudná domýšlivost: omyly socialismu.

Modrý pták

1 ČSÚ: Evropský systém národních účtů ESA 2010 [online]. Praha : ČSÚ, 2015. [cit. 2025-01-06]. 802 s. Dostupné z WWW: Odkaz

2 Rakouská škola má silnou moravskou stopu: František Čuhel (1862 – 1914) položil základy ordinálního pojetí užitku a Karel Engliš (1880 – 1961) vybudoval teleologickou teorií (telos česky účel).

3 Uveden deflátor HDP, tzn. poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách, protože se jedná o příznivější údaj. Míra inflace je podstatně vyšší.