MOBILITA: Auta na vlnách konspirace
Na počátku letošního roku koncern General Motors konstatoval, že o jeho plně elektrická auta klesá zájem.
Tlak na elektrizaci veškeré dopravy, což by nás při eliminaci CO2 mělo chránit před nárůstem globálních teplot, se neustále zvyšuje. Jenže v protěžované elektromobilitě to začíná skřípat. Názorný příklad představuje společnost General Motors (GM) z amerického Detroitu, která patří k největším výrobcům automobilů na světě. Po ekonomických problémech, které vyústily v její bankrot, byla automobilka GM v roce 2009 oživena. Po restrukturalizaci je většinovým majitelem GM vláda Spojených států, která do záchrany automobilky investovala nejvíce peněz. Proto také exprezident Donald Trump, pokud se vrátí do úřadu, dle jeho vyjádření může „dupnout na brzdu“ u výroby elektromobilů, které označil za katastrofu pro střední třídu a učinil z nich jeden z ústředních bodů své vyhrocené kampaně.
Mary Barra, generální ředitelka společnosti General Motors, v rozhovoru pro CNBC 16. července 2024 oznámila, že zájem o elektrická auta není takový, jaký firma očekávala, pročež výrobní cíle koncernu nemohou být splněny. Podle jejího vyjádření má však GM technologii, která byla nasazena v jiných regionech a nasadí ji nyní v Severní Americe. Tou byla v tomto rozhovoru myšlena koncepce hybridů zachovávajících v autech spalovací motory, po kterých v poslední době nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech narůstá poptávka. Jenže konspirátoři do světa letos vypustili celou řadu zpráv, podle nichž si koncern GM plně uvědomuje, že dny spalovacích motorů jsou sečteny. A kdy také mělo vedení koncernu prozradit, že GM v tichosti vyvíjel novou koncepci pneumatických motorů, tedy vlastně aut, co budou jezdit výhradně na stlačený vzduch.
Kdy má tak koncern GM údajně hledat způsob, jakým by se mohl přeorientovat na výrobu stoprocentně bezemisních osobních automobilů, plně nahrazujících nejen auta se spalovacími motory, ale i elektromobily, aby si tak mohl zajistit pozici lídra nového automobilového věku. Ovšem konkrétní pasáž s takovýmto prohlášením některého z šéfů GM žádný z konspirátorů ke svým tvrzením nenahrál, ani k němu nevedl nikde žádný odkaz. Pokud by například video (viz dole pod článkem), hovořící o vývoji vzduchového motoru koncernem GM, bylo zveřejněno 1. dubna, šlo by o pouhý aprílový žert. Jenže na YouTube bylo toto video publikováno 19.3.2024. Jedno novější video pak jmenuje i jiné automobilky, na pohon vzduchem by se měl orientovat i Jeep, či přímo vedení koncernu Stellantis. Ale zde se pozorný posluchač alespoň dozví, že se má ve skutečnosti jednat o hybrid se spalovacím motorem o spotřebě 1 galon na 100 mil, tedy 2,35 l/100km, který je vlastně adekvátní systému Hybrid Air, jenž na Autosalonu v Paříži před deseti lety představil francouzský koncern PSA.
Je třeba zde podotknout, že za celou řadou na netu publikovaných výtvorů konspirátorů stojí dnes umělá inteligence, neboť k tomu využívají ChatGPT, kdy texty zpravidla nejsou nijak originální, ani obzvláště poutavé, ale tvoří dobrý základ pro další spekulace. Což ještě neznamená, že by srdce kdejakého klimaalarmisty nad vzduchovou revolucí v automobilovém průmyslu nedokázalo zaplesat. Obzvláště když možnost jezdit namísto fosilního paliva na obyčejný vzduch, který dýcháme, se zdá naplňovat vize spisovatele Julese Verna, jenž ve svém popisu budoucnosti městské dopravy s tímto řešením počítal. Přičemž se už na přelomu 19. a 20. století objevilo několik systémů pohonu stlačeným vzduchem (ovšem pro řadu jejich nevýhod a mizerné parametry žádný z nich uplatnění na silnicích nenašel). Světlo světa také v posledních dekádách spatřilo několik nově koncipovaných, patentově chráněných vzduchových motorů a několik prototypů stlačeným vzduchem poháněných automobilů, kdy však pokusy o jejich zavedení do praxe skončily vesměs fiaskem. Jinak řečeno, mnohé naznačuje tomu, že všechna ta dosud nám představená auta výhradně stlačeným vzduchem poháněná, skeptiky označovaná za „perly zeleného šílenství“, v ulicích našich měst jezdit nebudou.
Ovšem v případě hybridu, využívajícího stlačeného vzduchu či jemu podobného média v kombinovaném pohonu aut, nesmíme zapomínat na výrok významného britského politika, spisovatele a historika Winstona Churchilla: „Největší životní lekcí je, že i blbci mají někdy pravdu.“ Tedy nechme si zde zadní vrátka.
_____________________________________________________________________________
POD ČAROU
Některé zdánlivě geniální prototypy motorových vozidel se nikdy sériové výroby nedočkaly ani tak pro jejich absurditu, jako pro jejich evidentní nepraktičnost. Jedním z takových případů byl i vynález dynasféry, netradičně koncipovaného automobilu pro „sférickou lokomotaci“ ve tvaru velké pneumatiky. Dynasféru (Dynasphere) zkonstruoval inženýr Dr. John Archibald Purves, anglický elektrotechnik, který měl prohlašovat, že v případě jeho kulatého automobilu jde o vozidlo budoucnosti. A tisk tehdy byl skutečně otevřen myšlence, že tu jde o budoucnost cestování. Přičemž se na netu v poslední době objevují zvěsti, že dynasféra nakonec našla pokračování v lidovém vozítku Hover car automobilky Volkswagen. Jenže tento virtuální koncept Volkswagenu, jenž vznikal v Číně, je prezentován ve formě dvoumístného auta pro městskou dopravu, které se bude vznášet pomocí dopravních elektromagnetických sítí. Tedy by si vyžadoval pásy specifické technologie vestavěné do vozovky, aby pak mohlo být dosaženo efektu levitace, kdy by toto vozítko připomínalo létající bublinu. A tak žádný prototyp Hover caru neexistuje a přes všechen dosavadní pokrok ve vývoji všemožných dopravních prostředků má k realizaci hodně daleko i v té dnešní progresivní Číně.
V případě Purvesovy dynasféry motor, převodovka a karoserie tvořily celek, který cestoval po kolejnicích uvnitř kulovité klece. Kdy podle tehdejších komentářů ovládání dynasféry, kam se mohli usadit dva lidi, bylo podobné jako řízení obyčejného auta, přičemž se mělo jednat o vozidlo neschopné smyku, neboť jeho pohon nebyl závislý na „vzájemném tahu mezi kolem a vozovkou“. Tento stroj původně Purves navrhl pro expedice, kde se měly vyskytovat potíže s jinou formu motorizované dopravy. Automobil připomínající kouli se snadno pohyboval dozadu i dopředu, a jak se jednoduše kutálel po zemi, vypadalo to, že zde nedochází prakticky k žádnému opotřebení a náklady na údržbu byly považovány za velmi nízké. Tvrdilo se, že dynasféra může dosáhnout všeho, co se požaduje od vozidel přepravujících cestující. Velkým argumentem reklamy bylo samozřejmě to, že nebude třeba pro dynasféru budovat žádné silnice, protože se mohla valit po písčitých plážích i prašných cestách, ale i přes pole a louky.
Zde unikátní filmový záznam, na kterém Dr. John Archibald Purves předvádí prototyp jeho dynasféry zvané Jumbo na motoristickém závodním okruhu Brooklands a na pláži přímořského města Weston-super-Mare v hrabství Somerset kolem roku 1930:
ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE
Od elektromobilů se odvracejí už i němečtí zákazníci:
Jak Trump označil elektromobily za katastrofu pro střední třídu:
https://www.youtube.com/watch?v=QSXn8cWkphc
Jak měl GM vyvíjet nový motor s nulovými emisemi, díky kterému budou koncepce aut se spalovacími i elektrickými motory zastaralé:
https://www.youtube.com/watch?v=Iq9ddI7Uyuw
Jak Stellantis-Jeep uvede motor na stlačený vzduch:
https://www.youtube.com/watch?v=E02wuPFRL0E
Generální ředitelka GM hovoří o zpomalení růstu výroby elektromobilů:
Funkce systému Hybrid Air automobilového koncernu PSA:
https://www.youtube.com/watch?v=4pbHRmRQJrI
Levitující auto Hover car od Volkswagenu: