Mluvme problémech s integrací imigrantů otevřeně
Jsou obavy lidí z přistěhovalectví oprávněné? Máme se obávat toho, že nám přistěhovalci budou brát pracovní místa? Tato otázka je nyní aktuální hlavně v sousedním Německu, které je jednak dlouhodobě zemí s velmi vysokým podílem imigrantů, jednak musí nyní čelit největšímu náporu uprchlíků i „uprchlíků.“
Pro některé to bude znít překvapivě, ale závěry studií německých poměrů ukazují, že obavy z toho, že by přistěhovalci/uprchlíci brali práci místním, nejsou podle dostupných zjištění příliš na místě. Přistěhovalci v drtivé většině zastávají po svém příchodu místa pro méně kvalifikovanou nebo nekvalifikovanou sílu jako uklízeči, pokojští či sběrači plodin na poli.
Veliká očekávání, nedostatečné vzdělání
To ale rozhodně neznamená, že by masová imigrace, zvláště ta nynější v podobě uprchlické vlny, nepřinášela svá rizika. Problém totiž může být zcela opačný, než hlásají zpravidla xenofobní strany na politické periferii vymezující se proti přistěhovalectví. Uprchlíci totiž mají bohužel veliký problém při shánění práce, a to i v Německu, které je či minimálně donedávna bylo pro přistěhovalce zemí zaslíbenou. Na tuto skutečnost upozorňuje nedávný článek s výmluvně znějícím názvem Die meisten Flüchtlinge bleiben jahrelang arbeitslos, tedy většina uprchlíků zůstává léta bez práce.
Jak říká Semih Tumen ve studii vytvořené pro platformu World of Labor bonnského Institutu pro budoucnost práce (IZA), uprchlická vlna s sebou přináší jen malé důsledky pro zaměstnanost domácích pracovních sil a má jen zanedbatelný vliv na výši mezd.
Pro domácí zaměstnance mohou uprchlíci stěží představovat nějakou konkurenci, a to z několika následujících důvodů. Často totiž vůbec neumí německy, mají špatnou kvalifikaci, nemají uznané odborné vzdělání. V krátkosti řečeno, jsou na trhu práce ve vyspělých zemích jako Německo neuplatnitelní a nemohou dělat prakticky žádnou práci.
Ani další statistika uvedená v článku není příliš povzbudivá. Není totiž pravdou, že by uprchlíci byli ve velké míře lidé s vyšším vzděláním. Pouze 5 % práceschopných uprchlíků z krizových oblastí má podle studie Institutu pro pracovní trh a výzkum zaměstnání (IAB) vysokoškolské vzdělání a 87 % z uprchlíků postrádá potřebnou kvalifikaci. V minulosti bylo první dva roky v průměru 90 % uprchlíků bez práce, po pěti letech ještě 50 %, říká Marcel Fratzscher z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Integrace trvá příliš dlouho
Podle zmíněného IAB uprchlické skupiny, které přišly po roce 1995, potřebovaly 13 let k tomu, aby dosáhly stejné zaměstnanosti jako ostatní skupiny imigrantů. K tomu je dobré dodat, že stát udělal pro integraci těchto imigrantů v Německu jen velmi málo.
Bezproblémová ovšem nebyla integrace ani v 60. letech minulého století. Tehdy byli sice tzv. gastarbeiteři zváni do Německa, aby obsazovali volné pracovní pozice, a vítáni byli s otevřenou náručí. Dlouho jim ale trvalo dohánění ve vzdělání a i třetí generace z první přistěhovalecké vlny ještě dnes významně zaostává ve vzdělání, říká ve zmíněném článku Holger Bonin, odborník na pracovní trh z Centra pro evropský hospodářský výzkum.
K problémům s integrací docházelo prakticky vždy. Podle studie z roku 1995 měla pouze třetina imigrantů z Turecka a východní Evropy příjmy pocházející jen z výdělečné činnosti. U uprchlíků z jiných zemí to bylo pouze 23 %. Mezi všemi skupinami zde vyčnívali lidé z bývalé Jugoslávie, kde byl podíl 57 %.
Studie OECD z roku 2005 je o něco optimističtější, alespoň co se minulosti týče. Uvádí se v ní, že do 90. let probíhala integrace imigrantů na pracovním trhu relativně bez problémů, nicméně pak došlo, mj. i důsledkem hospodářské stagnace, k poklesu zaměstnanosti prakticky u všech skupin obyvatelstva. Obecně nejvíce se zhoršila situace pro lidi s pobytem kratším než osm let.
Aby se odlehčilo sociálnímu systému, musí se z uprchlíků stát kvalifikované síly. Integrace na pracovní trh opravdu nemůže trvat déle než 10 let. Jinak se to, co do nich bylo vloženo, nevrátí. Nutno mluvit o věcech otevřeně a říci natvrdo, že integrace bohužel neprobíhá tak, jak by měla. Naprostý nesmysl dávat lidem, kteří upozorňují na zmíněné reálně existující problémy, cejch rasistů, xenofobů a kdovíčeho ještě.
Přiznat si chybu je prvním krokem k tomu, aby se věci mohly změnit lepšímu. Přál bych Německu a jeho představitelům, aby našli více odvahy postavit se k problémům čelem a nezanedbávali je. V opačném případě se tématu chopí extremisté a populisté, což snad nikdo rozumný nechce.
Důležité odkazy:
http://www.welt.de/wirtschaft/article149064620/Die-meisten-Fluechtlinge-bleiben-jahrelang-arbeitslos.html
http://www.bundesregierung.de/Content/DE/PeriodischerBericht/RundbriefAusbildung/2005/12/2005-12-13-oecd-studie-ueber-die-arbeitsmarktintegration-von-zuwanderern.html
http://www.oecd.org/berlin/35796774.pdf
Poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL/EPP