Víte, jak se poznají peníze? Peníze jsou cokoliv, čemu společnost důvěřuje a co splňuje současně tři funkce:

Peníze jsou prostředkem směny. Neboli lze za ně něco nakoupit.
Peníze jsou také účetní jednotkou umožňující stanovit cenu zboží a služeb.
A konečně peníze jsou uchovatelem hodnoty.

Takže se na to podíváme. Prostředek směny, hm. Faktem je, že za českou korunu si lze koupit leccos. Ale jenom v České republice. Koruna je sice plně konvertibilní měna, ale přesto pokud přijedete s korunou do Senegalu, moc banánů si za ni na trhu stejně nekoupíte. Možná ještě tak na Slovensku si od vás někdo koruny vezme.

Účetní jednotka. Dobře. Jak jsme na tom s korunou coby účetní jednotkou? Jop, to by fungovalo, ale zase jenom na našem území. Do účetnictví koruny nepropašujete ani na Slovensku. Ale dejme tomu.

A pak tu máme uchovatele hodnoty. Ajta krajta. Tady to bude horší. Průměrná míra inflace za celý rok 2022 byla 15,1 procenta. Poslední známá meziroční inflace 12,7 procenta. Pokud jste chtěli uložit majetek do korun, přišli jste loni o více než 15 procent majetku. Tedy – oficiálně. Ve skutečnosti totiž byla pocitová inflace ještě vyšší než ta vykazovaná, vtip je v tom, jaký spotřebitelský koš si pro měření inflace zvolíte. Ať tak či onak, kdo zatoužil uchovat majetek v korunách, uchoval za minulý rok jen něco mezi 80 – 90 procenty svého majetku.

A co důvěra? No – oficiálně je koruna takzvanou fiat měnou, tedy měnou vynucovanou na území našeho státu centrální autoritou. Ale proč mi tedy dnes a denně klienti volají, do čeho mají ulít majetek, aby o něj v korunách nepřišli?

Dámy a pánové, koruna se sice oficiálně nazývá penězi, ale striktně technicky vzato, podle ekonomické definice penězi není.

Ani s eurem si nepomůžete. I euro ztrácí hodnotu. I euro není nic než inflační papírky. Nebo inflační nulajedničky.

Možná švýcarský frank, řeknete si tedy. Hm. Asi před týdnem mi volal jeden pán. Jeho tatínek, nyní již po smrti, si uložil majetek do švýcarských franků v hotovosti. Jeho syn je nyní našel v trezoru. Bohužel bankovky už byly trochu letité. Před pár měsíci je banky přestaly přijímat. Prý co s tím. Pán bude mít velké štěstí, pokud mu bankovky vezme švýcarská centrální banka, až za ní fyzicky se štůskem bankovek přijede. Pokud ne, bude si s nimi moci tak maximálně vytapetovat pokoj.

Pokud před 500 lety někdo zahrabal v lese zlaťáky v hrnci pod drn, pokud ho pak přepadli doma lapkové a zamordovali ho a tím sprovodili ze světa i tajemství, kde zlaťáky leží, pokud je dneska najdete a pokud je odnesete k obchodníkovi s drahými kovy, který vykupuje i takzvané zlomkové zlato, obchodník vám zlato roztaví, znovu slije, zkontroluje na spektrometru ryzost a vrátí vám slitek s vyraženým označením této minirafinérky a ryzostí. S tímto slitkem mi klidně budete moci zaplatit za moje ekonomické služby (s radostí si jej od vás vezmu místo papírků či nulajedniček).

Když se mi jako majiteli firmy zachce vložit tento slitek do firmy, účetnictví na něj bude hledět jako na finanční majetek. Kdekoliv na světě.

A pokud se rozhodnu, že si tenhle slitek nechám dlouhodobě (což ostatně nebude zase tak špatný nápad), pak budu vlastnit aktivum, o kterém statisticky na dlouhých časových řadách platí, že nejpřesněji ze známých aktiv dlouhodobě kopíruje vývoj globální životní úrovně a drží kupní sílu vůči průměrným (třeba ročním) příjmům ve společnosti. A které za posledních 50 let dosáhlo průměrné tempo růstu cen v dolarech (počítáno z cen na konci každého roku) téměř 11 % ročně. Což jen tak mimochodem v tomto období překonalo i akciové trhy, protože americký akciový index DJIA od roku 1970 v průměru rostl pouze o necelých 9 % ročně.

Ale počkat, teď si asi řeknete, že tu něco nesedí. Vždyť jsem před chvílí tvrdila, že zlato nejpřesněji ze známých aktiv globálně kopíruje růst životní úrovně. Takže by se ani nemělo zase tak moc zhodnocovat, ne? Nemělo by určitě růst o 11 % ročně v dolarovém vyjádření. Nebo...?

A co když to obrátíme? Vždyť kdo říká, že ty zelené papírky, které vynucuje jako platidlo americká vláda, jsou peníze? Kdo říká, že dolar drží hodnotu...? Já tedy ne. Co když vezmeme zlato jako kotvu, v níž budeme jako v zúčtovací jednotce měřit hodnotu dolaru? Pak nám z toho najednou vyjde něco dost hrozivého. Totiž že za posledních 50 let dolar v průměru ztratil každý rok skoro 11 procent své hodnoty...

Ne, tohle nemá být oslava zlata (byť nezastírám, že se zlatem profesně zabývám právě proto, že jej mám ráda). Tohle není vůbec oslava žádného aktiva. Koneckonců hodnotu podobně dobře jako zlato drží třeba pozemky – těmi toho ale moc nezaplatíte, takže ty za peníze považovat nemůžeme. Tohle je naopak výsměch těm inflačním papírkům, které nám vlády vnucují. Ty papírky nejsou peníze, i když se jim tak říká. Ty papírky byly naposledy jakžtakž penězi v době zlatého standardu, dokud vlády ještě garantovaly jejich směnitelnost za zlato. Dnes už ne. A až budou zavedeny CBDC, rozplyne se poslední iluze peněz. Bude to podobný skok, jako když byl zrušen zlatý standard.

Takže nezapomeňte, až mi budete chtít za mé finanční služby zaplatit třeba pětadvacetníčkem unce Wiener Filharmonika či desetníčkem US Eagla místo papírky, no problem.