Moderátor ČT Veselovský, který se mimo to angažuje i v ČRo1 Radiožurnálu, se v několika posledních dnech silně angažuje ve věci rozpoutání výběrového runu vůči našim bankám. V pořadu 20 minut Radiožurnálu si pozval bývalého ministra financí z dob vlády Miloše Zemana a dnešního bankéře Pavla Mertlíka a neustále se snažil dobýt z bývalého ministra financí přiznání toho, že jsou naše banky v ohrožení. Přitom myšlenkový recept je jasný. Krachují banky v Belgii, Holandsku, na Islandu. V době „globální finanční krize“ přece nemůže podobný stav nebýt i v našich bankách. Večer v Událostech, komentářích si pozval bývalého ministra Klausovy vlády Tomáše Ježka, který bez obalu odsoudil počínání vedoucích představitelů EU (tzv. velké čtyřky) z vyvolávání paniky. Byla to možná trochu studená sprcha na režii programu.

Další den si proto pozval Veselovský do Událostí, komentářů ministra financí Kalouska a jako jeho oponenta údajného finančního experta ČSSD Havla. Veselovský opět zdatně do Kalouska „ryl“, a sice tím, zda s lehkým či těžkým srdcem přijal plán EU na zvýšení maximální částky, která by měla být stoprocentně pojištěna, na 50 000 eur. Kalousek se sice snažil Veselovskému vysvětlit, že otázka pojištění vkladů v bankách byla de facto málo důležitým bodem programu jednání ministrů financí EU, Veselovský neustále dotíral tím, že Paroubek večer oznámil, že by vláda měla pokrýt absolutně všechny vklady v bankách a snažil se povzbuzováním Havla vyprovokovat Kalouska. Ten se naštěstí vyprovokovat nenechal a podal divákům jasnou zprávu o tom, že ČSSD se svým návrhem snaží krýt ty nejbohatší majitele bankovních účtů daněmi všech občanů.

Dnes, co píši tyto řádky, již Veselovský anoncoval další pokračování svého seriálu pokusu o vyvolání runu na české banky. Tentokrát argumentoval bankrotem Islandu a tím, zda tedy skutečně „můžeme zůstat v klidu?“.

Nepovažuji činnost veřejnoprávní televize v záležitosti celosvětové finanční krize za šťastnou. V USA, kde krize krachem Lehman Brothers vstoupila do horké fáze, se díky runu na banku Washington Mutual podařilo tuto instituci zcela ochromit a zlikvidovat. Podle zpráv bylo z této banky během dvou dnů vybráno 16 miliard dolarů. Rovněž za zcela zavádějící považuji i terminologii „znárodňování“ finančních institucí ve světě. Ve skutečnosti se vlastně vždy jedná o to, že v postižených institucích získá stát za finanční pomoc majoritní balík akcií. Správná je tedy terminologie „zestátnění“ dané instituce. Ostatně, naše zkušenosti se „znárodňováním“ jsou jiné. U nás se podniky při „znárodňování“ přebíraly bez náhrady - prostě byly svým majitelům komunisty ukradeny. Kromě toho dnešní zestátňování finančních domů nevylučuje, že se stát svých podílů po odeznění současné krize nezbaví opětným prodejem svých akcií na akciovém trhu nebo jinou formou privatizace. Americký plán na záchranu finančních trhů také předpokládá, že dluhy, které jsou dnes údajně nevymahatelné a nedobytné, mohou být znovu realisticky oceněny a umořeny. Tím by se mohla podstatná část schváleného balíku 700 miliard dolarů vrátit zpět do státní kasy.

Zdá se, že aktivita Veselovského by měla podle jeho představ „správného hollywoodského trháku“ i u nás skončit pořádným runem na banku či nejlépe na všechny banky. Jsem proto skutečně zvědav, zda šíření poplašných zpráv z ČT bude dále například Radou pro rozhlasové a televizní vysílání bez odporu a jakékoli reakce tolerováno.