Silvie Housková ve svém článku, uveřejněném 22. 9. v Hospodářských novinách (Snazší vyjednávání dohody o volném obchodu...), vyjmenovává údajné svízele a „falešné slogany“ zastánců brexitu. Londýn prý „může mít velký problém vůbec získat samostatné členství ve Světové obchodní organizaci (WTO).“

Británie mimo WTO?

Asi je dobré připomenout, že Velká Británie je dle článku XI, odst. 1 Dohody o založení WTO jejím zakládajícím členem. Tím je také Evropské společenství, které v době jejího vzniku mělo (narozdíl od Evropské unie, která byla de facto, nikoli však de jure, totožným celkem) právní subjektivitu. Z toho plyne snaha některých eurofilů zpochybnit britské postavení ve WTO. Podmínky stěžejního uruguayského kola jednání GATT, které bylo základem pro vznik WTO, vyjednávalo za své členské státy právě Evropské společenství. To však samozřejmě neruší členství Británie, dané zmíněným článkem dohody o WTO. Dohoda GATT, vztahující se na EU i samostatnou Británii, přitom vyžaduje „ne-diskriminační“ celní politiku vůči všem smluvním stranám. Výjimkou jsou pouze zvláštní ekonomické zóny jako EU, v rámci kterých mohou být uplatněny ještě liberálnější podmínky. To samozřejmě nikdo z euroskeptiků nezpochybňuje.

Svět obchodovat chce - i bez Bruselu

Dle Houskové se do dohod o volném obchodu s Británií žádný stát příliš nehrne. Na podporu tohoto tvrzení cituje slova australského ministra obchodu Stevena Cioba, že dohodu uzavřou, „až na to bude ten pravý čas.“ Housková poněkud upozadila kontext celé informace. Například skutečnost, že tentýž ministr Ciobo založil australsko-britskou pracovní skupinu na přípravu smlouvy o volném obchodu. Uvedl, že chce, aby tato skupina zajistila okamžitý přechod k jednání o volném obchodu, jakmile Británie „formálně ukončí“ svá jednání o vystoupení z EU. To je v souladu se slovy Ciobova představeného, premiéra Turnbulla, že chce jednání začít brzy a dosáhnout „velmi silné, velmi otevřené dohody o volném obchodu.“ Na onen „pravý čas“ totiž nečekají Australané, Američané a ostatní z důvodu nezájmu obchodovat s Británií, pátou největší světovou ekonomikou. Jako člen EU ale Spojené království vlastní dohody s třetími zeměmi vyjednávat nesmí - ostatně, jak uvádí sama Housková. Proto se vyčkává na výsledný model jeho koexistence s EU.

To si uvědomují i představitelé dalších států. Vlivný indický publicista a člen horní komory indického parlamentu Swapan Dasgupta prohlásil: „Británie se bude moci více angažovat ve vztazích s Indií, jakmile budou odstraněny ekonomické překážky EU.“ Když americký obchodní zmocněnec Mike Froman tři týdny po referendu o brexitu oznámil, že již proběhla neformální jednání s Brity o bilaterální obchodní smlouvě, hned raději upozornil, že takové rozhovory jsou jednoznačně přípustné i při trvajícím formálním členství Spojeného království v EU.

Že práce britské vlády nebude procházka růžovým sadem, to očekává i premiérka Mayová. Vymýšlet si však ve zjevné snaze o vyvolání co největší hrůzy z opuštění EU takové právní nesmysly, jako je zpochybnění britského členství ve WTO, jen ukazuje hloubku paniky evropských mocných z emancipace voličů. Je škoda, že jim mnozí žurnalisté slouží jako nástroj upevnění politické moci.

konzervativní publicista