Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Německo bylo vždy rájem tvůrců ucelených vědeckých teorií zpracovaných trpělivou encyklopedickou prací. Jako teorie vzbuzovaly nadšení. Při aplikaci v praxi se ukázaly být katastrofou.

Pojem kapitalismus jako první použil francozuský utopistický filosof Saint Simon v 19 století. Marx si jej od něj vypůjčil k označení institucionalizovaného soukromého vlastnictví výrobních prostředků a tržního hospodářství. Kapitalismus použil Marx z důvodu, aby jej mohl postavit proti otrokářství, feudalismu.

Nedovedu pochopit, co vedlo Ricarda, Marxe..., k potřebě definovat, co je obecně hodnota. Nač to potřebovali vědět? Je to naprosto zbytečná otázka. Je to tak zřejmé, že pochybuji o jejich zdravém rozumu.

Marx napsal pouze jeden díl Kapitálu a další díly psal Engelse.

Autor má trochu zvláštní způsob argumentace. Nevyjadřuje sám své myšlenky, ale cituje myšlenky nejrůznějších autorit, ty analyzuje a vzájemně porovnává. A své závěry zdůvodňuje názory autorit. Trochu mi to připomíná univerzitní scholastiku filozofů na FF UK.

Inu, pane autore, a o čem tedy diskutovat? Tak třeba napište, v čem Rodbertus "o třídu" překonal Marxe? Měl lepší definici nadhodnoty? A toho Keynese jste citoval jako kladné vyjádření nebo záporné? Teda ne že bych zrovna jeho názory považoval za nejdůležitější, to možná spíš toho Samuelsona... 🤓

Keynes je v podstatě marxista. Marx navrhoval vyvlastnit kapitalisty zrušením kapitalismu, Keynes vymyslel vyvlastnění kapitalistů inflací. Oba konstatovali úplně totéž : že je akumulace bohatství v rukou kapitalistů makroekonomicky škodlivá. Tento názor je dnes nejběžnějším názorem mezi současnými ekonomy.

O čem ten článek je? Vždyť vůbec nepolemizuje s Marxem. Jen říká, že Marxovo dílo je špatné, cituje nějaké autority, které tvrdí totéž a na konci konstatuje, že je dobře, že Marxe čtenáři NP už dnes neznají. To má ekonomický článek?

Myslím, že současný stav kapitalismu dává za pravdu daleko spíše Marxovi než neoliberálům hlásícím se k Hayekovi. Kde je například nějaké prokapávající bohatství? Vždyť ono jen prokapává zdola nahoru. Neoliberálové mají odpověď, že tohle není kapitalismus, ale korporátní socialismus. Jenomže to už máme v Marxovi taky, že korporátní manažeři získají politickou moc nad státem.

Neoliberální argumentace je stejná jako ta komunistická: Když se jejich sen nezdařil, nazvali to "socialismem", protože teorie je v pořádku. Proto bych jen připomněl oblíbenou marxistickou tezi, že v komunistických zemích nebyl žádný socialismus, ale "státní kapitalismus". Teď se obě ideologie poperte o to, která je odtrženější od reality.

Jistě Marx se v mnoha věcech mýlil, je 200 let starý, ale neoliberalismus jen opakuje to, co řekl Adam Smith, který je 300 let starý. A neoliberálové dokonce popírají základní vědecký axiom, že smysuplné jsou pouze empiricky falzifikovatelné teze. Např. Rothbart tvrdí, že (liberální) ekonomie je exaktnější než fyzika a že její závěry jsou logické, proto je netřeba empiricky testovat. Nebo jak, řekl libertarián Urza: "My samozřejmě nejsme schopnit předvídat, co se stane, ale jsme schopni, když se to stane, to vysvětlit." To by mohl říct každý ezoterik.

Pane kapitalismus existuje od samotného začátku lidských dějin a není to žádná ideologie. Není to nic jiného než trh. Směna zboží. Je založen na samotném jádru lidské přirozenosti. Lidé se vždy chovají podle pravidel trhu, kapitalistické racionality. Výhodně koupit, výhodně prodat. Výhodně vyrábět, zvyšovat produktivitu práce a být lepší, levnější než konkurence. Trh je trh a nemůže být státní trh. Trh buď je anebo není.

Typicky subjektivně podaný výklad: jsem předem přesvědčen, že teorie Marxe je k ničemu, a dokážu vám to tím, že se odvolám na jiné "dnes" ty "správné" ekonomy.

A ona snad někdy k něčemu byla? Podle jakýchkoliv nemarxistických ekonomů?

První křesťané praktikovali formu komunismu, jak je popsáno ve Skutcích 4:32–37:

"Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost. Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je a peníze, které utržili, skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval."

Ve Skutcích 5:1-11 Bůh zabíjí manželský pár Ananiáše a Safiru, protože odmítli věnovat celý svůj výtěžek do společného vlastnictví. Zdá se tedy, že Bůh podporoval socialistický standard pro rozdělování zdrojů a odsoudil hromadění osobního bohatství. Zmiňuje se o tom Ježíš: pro velblouda je snazší projít uchem jehly než aby bohatý člověk vešel do Božího království - Matouš 19:24.

Místo toho moderní křesťané přijali kapitalismus jako božský standard, vlastnictví osobního bohatství je znamením Božího požehnání.

To jste ty Skutky 5.3-4 špatně četl. Mohli si se svým majetkem dělat cokoliv. Zemřeli za lhaní Duchu Svatému, nikoliv za majetek. V Desateru je Nepokradeš, tedy budeš ctít cizí majetek, chceteli také cizí kapitál.

Odvodit z formálního zápisu zbytečnost soukromého vlastnictví výrobních prostředků vedlo k naprostému metodologickému fiasku.

Marx o zbytečnosti nic nepsal. Marx tvrdil, že ten, kdo ovládá ekonomiku ( vlastní výrobní prostředky), ten ovládá společnost. Marx je kapitalismem fascinován, protože ten rozmach výroby dokonale přeoral vztahy ve společnosti. Buržoasie byla prvním spojencem pracujících proti stále ještě nad státem vládnoucím spojenectvím feudálů a církví. https://denikalarm.cz/2019/11/osm-marxovych-citatu-ktere-vas-mozna-prekvapi/

Marx nejenom co nejpřesněji přihlíží k nevyhnutelné nerovnosti lidí, přihlíží i k tornu, že pouhé převedení výrobních prostředků do společného vlastnictví celé společnosti (,‚socialismu“ v obvyklém slova smyslu) ještě neodstraňuje nedostatky rozdílení a nerovnosti „buržoasního práva“, které dále platí, pokud výrobky jsou rozdělovány „podle práce“.

...„Avšak tyto nedostatky - pokračuje Marx - jsou nevyhnutelné v první fázi komunistické společnosti, v té její podobě, v jaké vzchází po dlouhých porodních bolestech z kapitalistické společnosti. Právo nemůže být nikdy výše než hospodářský řád a jím podmíněný kulturní vývoj společnosti“...

Tedy v první fázi komunistické společnosti (která se, obyčejně nazývá socialismem) není „buržoasní právo“ odstraněno úplně, ale jen zčásti, jenom úměrně již dosaženému hospodářskému převratu, tj. jen se zřetelem k výrobním prostředkům. „Buržoasní právo“ je prohlašuje za soukromé vlastnictví jednotlivců. Socialismus je činí společným vlastnictvím. Potud — a jen potud — „buržoasní právo“ odpadá.

Zdroj: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1917/statar/ch5.htm

první věta je citací z autorova textu. Mnoho lidí polemizuje "s Marxem" ale pak zjistíme, že se svojí představou toho, co napsal a chtěl sdělit Marx.

Marx samozřejmě odděloval hodnotu vložené práce a prostředků jako jeden typ hodnoty a "směnnou" hodnotu . Kdysi měl na toto tema článek v Lidových novinách pan Klaus, který také kritizoval Marxovu "hodnotu" Pak vyšly komentáře čtenářů, kteří psali, že polemisoval s Marxem ( svou představou Marxe)a došel ke stejným závěrům, jako Marx.

Autorova argumentace není příliš korektní. Ricardovy a Marxovy práce spadají do makroekonomie, kdežto teorie mezní užitečnosti spadá pod mikroekonomii. Oba obory ekonomie se zabývají odlišnými problémy a v zásadě spolu příliš nesouvisí. Snaha aplikovat poznatky mikroekonomie na makroekonomii je dokonce logicky chybná, je to forma kompozičního sofismu.

Makroekonomie je komplexní obor, který se zabývá ekonomikou na velké, často národní nebo globální úrovni. Na rozdíl od mikroekonomie, která se soustředí na jednotlivé trhy a chování spotřebitelů, makroekonomie zkoumá celkové ekonomické trendy a vzorce.Makroekonomie analyzuje jevy jako je například celková produkce zboží a služeb v ekonomice, míra inflace či míra nezaměstnanosti. Hlavním cílem makroekonomie je porozumět tomu, jak ekonomiky fungují a jak lze pomocí různých nástrojů jako je například monetární a fiskální politika, ovlivnit ekonomický růst, stabilitu a celkovou pohodu společnosti. Mikroekonomie studuje chování jednotlivých ekonomických subjektů – domácností, firem a státu. Jinými slovy studuje dílčí prvky makroekonomie, která se zabývá fungováním ekonomiky jako celku.Mikroekonomie pracuje s pojmy jako je individuální a tržní poptávka, individuální a tržní nabídka. Poptávka a nabídka se střetávají na trzích statků a služeb, trzích výrobních faktorů apod. Prostřednictvím tržního mechanismu se poptávka a nabídka vyrovnávají a utváří se rovnovážná cena a rovnovážný objem.