28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

LESNICTVÍ: Zametání kůrovce pod koberec

Od konce dubna snad nemine den, aby se ve sdělovacích prostředcích „NĚKDO“ rozvážně a rozšafně nevyjadřoval ke kůrovci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Janyška 5.6.2018 20:36

To Babiš je kůrovec sám. Jeho firma vytěžila

nejvíce poškozeného dřeva. Ministr životního prostředí, a čím jiným by se měl asi zabývat, než přírodními katastrofami, je také od Babiše... Dzp.

P. Zinga 5.6.2018 15:57

Šestistý miliontý měsíc

s podprůměrnou teplotou

400 měsíců s nadprůměrnou teplotou

Co je pravda?

Procvičte se v angličtině

https://www.heartland.org/news-opinion/news/earth-records-600-millionth-consecutive-cooler-than-average-month

M. Šejna 5.6.2018 17:22

dobrá demagogie

Je samozřejmě pravda, že planeta Země měla vetšinu z posledních 50 milionů let většinou teplejší klima. Hlavně třetihory patřily k nejteplejším obdobím geologické historie.

Pan autor této klimatologické demagogie společně ochotným rozšiřovatelem této demagogie zapomněli uvést, že toto velmi teplé třetihorní období bylo doprovázeno mimořádně vysokou hladinou oceánů. V nejteplejších obdobích třetihor byla hladina oceánů o více jak 200 metrů výše, než dnes, a moře bylo i na území Čech.

P. Rada 5.6.2018 17:51

Re: Šestistý miliontý měsíc bez člověka na palubě.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

Bez procvičování v jazykovědách možná i Zinga na tomto grafu uvidí, že během třetihor bylo klima teplejší a relativně oproti poslednímu století velmi pěkně vyrovnané. Součastný gradient teplot 0.17C/dekádu zde od vlivu sycení uhlíkem nenalezne. Milankovičovi parametry ačkoli i tehdá působily se tolik neuplatnily zřejmě pro absenci výrazné zpětné vazby od zalednování polárních čepiček.

Na tom grafu je ale vidět i dnešku příznačnou zajímavost jako nenápadnou špičku PETM. Ta když se ale roztáhne na s dneškem porovnatelné časové ose a dá do souvislostí jak to udělal J.Pecho, je právě obrazem toho, co se s planetárním klimatem Země asi tak stane pokud se atmosféra začne plnit kyslišníkem uhličitým. Tehdá ho přibývalo řádově menším tempem menší množství a na nezaledněnou planetu bez permafrostu - tedy bez posílení o kladnou zpětnou vazbou a přesto byly dopady i po milionech let dohledatelné. Jak to asi může dopadnout dnes a za situace kdy na stabilitě biosféry závisí stabilita biologické produkce potravin pro stále četnější a hladovější lidstvo?

http://climatemap.blogspot.com/2013/03/klimaticka-zmena-v-arktide-prebieha.html

http://climatemap.blogspot.com/2013/03/posledne-velke-oteplovanie.html

I. Novák 5.6.2018 14:07

Po dvacetipěti letech jsou vidět zdevastované lesy.

Nebyl by jednodušší výčet toho co zdevastováno nebylo? Uvádění všech zničených jednotlivostí takto zabere tisíce stran. Samozřejmě ovšem za to nikdo nemůže. Prostou hloupost je těžké obviňovat.

P. Rada 5.6.2018 15:34

Re: Po dvacetipěti letech jsou vidět zdevastované lesy.

To, že za to nikdo nemůže ale není tolik samozřejmé jako spíše příznačné. Pokud by na této planetě panoval dominantněji / racionálněji jiný společenský systém, mohlo by se stát, že si někteří jedinci budou odpovědnost více uvědomovat a zároven budou mít adekvátní pravomoc zasahovat.

Např. papež František si to zřejmě uvědomuje, dal to i světu na vědomí .... "14.

Naléhavě vyzývám k obnovení dialogu o tom, jak vytváříme budoucnost planety..."....

(http://www.farnostsusice.cz/doc/encyklika-laudato-si.pdf?1442638547358) ale nemá prakticky žádnou výkonnou moc.

Nedávno se o dialog pokoušeli politici na klimatické konferenci v Paříži. Dohoda o monitorování a výměně informací sice vznikla ale bez jakýchkoli závazků - natož vymahatelných a to je vzhledem k obecné míře lidské chtivosti špatná zpráva pro všechny kteří mají širší nadhled..

A. Alda 5.6.2018 13:15

Majitelé soukromých lesů

by měli stát žalovat za škody způsobené imisemi kůrovce ze státních do soukromých lesů.

Na vině vůbec není sucho, to jenom umožnilo zjevnější a masivnější demonstraci problému, který způsobili ekoteroristi a neschopnost státu se jim postavit, když se Šumava stala hlavním reservoirem kůrovce, který při převládajícím západním proudění přirozeně napadl posléze celou republiku.

Stát se ekoteroristům nebránil, naopak jim šel na ruku. A lesním hospodářům okopávali kotníky všichni.

Zrušení některých vojenských újezdů pak zabránilo vojenským lesům v účinných opatřeních proti kůrovci na jejich bývalých územích a to též přispělo k dalšímu množení a množení.

A zákon o veřejných zakázkách? Ten slouží jen k tomu, aby se kámoši napakovali, aniž by to šlo snadno napadnout.

M. Šejna 5.6.2018 17:30

geniální magořina v podání Aldy

podle Aldy je kůrovec státní hmyz, který se šiří pouze ze státních lesů.

G. Kovář 5.6.2018 11:23

Sucho je příčinou!

Kůrovec odnikud nepřilétá, to je přeci nesmysl, že by takový malý brouček mohl přiletět třeba ze Šumavy do Jeseníků. On totiž za sucha v těch jednodruhových smrcích vzniká. Je tedy třeba bojovat především proti globálním klimatickým změnám a neztrácet čas vyhledáváním a okamžitou likvidací napadených stromů. Nakonec by to byla příležitost pro korupci, střety zájmů a další praktiky, které hlídá Úřad pro hospodářskou soutěž.

Pánové Rada a Šejna mají úplnou pravdu.

A. Alda 5.6.2018 13:17

Jo, kůrovec vzniká samoplozením z kůry

jako žáby z bahna.

Pane, tato teorie byla vyvrácena již v roce 1765.

G. Kovář 5.6.2018 14:04

Re: Jo, kůrovec vzniká samoplozením z kůry

Ale my jsme v roce 2018.

P. Rada 5.6.2018 15:17

Re: Kůrovec je tu se smrkrm už 65mil let.

Konstatuji, že "úplnou pravdu" nemám ba mít nemohu i když vím jak jste to asi mínil.

To prostě proto, že v komplexním systému platí jen pravděpodobnostní vyjádření jevů a realita každého okamžiku pak vypovídá o míře odchylky od předpokládané vývojové trajektorie/atraktoru.

To co je na celé věci pozitivní je psychologický aspek který přese všehny celkové nepříjemnosti přináší každému originální do detailu nepředpověditelný a proto i zajiímavý život, včetně řady možností ho ovlivnovat.

Problematické ba amorální je na dnešní situaci asi hlavně to, že na naší vysokou životní úroven a historicky bezprecedentní celkovou spotřebu, doplatí mírou svých šancí budoucí generace které jen neponesou prakticky žádnou vinu. Budou je ale omezovat vyrabované zdroje a dopady našich odkazů ve fermě nerecyklovatelných externalit. Nastává prostě nová globální epocha Antropocíén a navíc bezprecedentně rychlým tempem které nemá s ohledem na tempo sycení uhlíku do atmosféry dokonce v geohistorii adekvátní obdobu min za posledních 55milionů let. Proto ani s geohistorie přesněji nevíme jak změna proběhne. To co víme je jen odhad, že fyzikální zákony budou platit dál a proto po relativně katastrofickém období několika století vstoupí planeta do stavu bez letních polárních čepiček, bez rizik opakování dob ledových a jen oceány budou ještě celá tisíciletí pomalu růst. Na možná až dlouhé miliony let se zas na Zemi ustálí tak stabilní klima jak tomu bylo před 10mil et až do počátku kvartééru před 3mil let.

Otázkou je, co živého se této už klimaticky idylické epochy dožije ze všech dnešních živočišných druhů mezi kterými panuje komplikované předivo vzájemných vazeb. Zkušeností z minulých geologických proměn promítnutých do skamenělin je, že na takovýchto zlomech pravidelně končila velká část vývojových větví a to zejména těch jejihž nositelé patřili mezi nejhmotnější.

I. Schlägel 5.6.2018 10:00

Jednodruhový a stejnověký les

je pro cizopasníka mňamka téměř za jakéhokoliv počasí, podnebí či klimatu. Socialistický způsob hospodaření je třešničkou na dortíku. Dobrou chuť.

A. Alda 5.6.2018 13:19

Ale houbeles.

Například Jeseníky i Beskydy byly VŽDY dominantně smrčinové. Ještě než ustoupil ledovec od jejich úpatí, byly to smrčiny.

M. Šejna 5.6.2018 18:16

to jistě, ale ...

... zapomněl jste na tyto podstatné věci:

rozhodující pro přemnožení kůrovce je průběh počasí. Vysoké a rovnoměrné srážky pozitivně ovlivňují vitalitu porostů (a tím i jejich obranyschopnost). Naopak dlouhodobý srážkový deficit vede k výraznému poklesu vitality smrkového lesa a takto stresované stromy jsou pro kůrovce vysoce atraktivní. Vysoké teploty pak urychlují vývoj kůrovce, takže může mít i více generací v roce.

Tohle všechno bylo letos splněno - teploty mají asi 40ti denní předstih před normálem a navíc je mimořádné sucho.

M. Krátký 5.6.2018 9:17

Samozřejmě, že nebývalé sucho lesům nepřidá

ale - velmi pozorně jsem si přečetl autorův elaborát současné situace a musím mu dát za pravdu popsanou hlavně ve třetím odstavci - ukázka pro vaši orientaci - viz zde :

Transformace lesního hospodářství provedená po roce 1990 nerespektovala tradice

a pokračování tohoto odstavce si už můžete přečíst sami - je hrůza co se v našich lesích děje - hned za plotem mé zahradyna Sázavě je les spravovaný geniálními gaunery LČR. Už jsem o tom psal víckrát - soušku smrku o průměru 15 cm a napadeného kůrovcem mi hajný nemůže a nesmí prodat - musel bych se zapsat ( a být registrovaný někde ) do aukce někde ve Východních Čechách - tak se na to vybodnu, těch soušek nakonec bude deset a přijede těžká technika, rozvorá 1 km2 lesa. Hezký den přátelé

A. Alda 5.6.2018 13:32

Velmi přesné.

A co takhle krást? Kdyby lidé začali likvidovat soušky z vlastní iniciativy, aspoň trochu by to lidem pomohlo.

K. Janyška 5.6.2018 8:56

Babiš je kůrovec. Vládne už 5 let a jeho firma vytěžila

nejvíce poškozeného dřeva. Ministr životního prostředí, a čím jiným by se měl asi zabývat, než přírodními katastrofami, je také od Babiše... Dzp.

M. Šejna 5.6.2018 7:38

bláboly autora

stromy napadené kůrovcem mají shoršenou schopnost udržet si vnitřní vodní režim. Pokud nastane velmi teplý a suchý rok, jsou takové stromy odsouzené k zániku. Mohl by nám autor článku sdělit, jak mohly Lesy ČR způsobit, že v dubnu bylo teplo jako v květnu a v květnu bylo jako červnu? Navíc spadlo jen 60% obvyklých srážek. Za takovéto situace se kůrovcová kalamita nedá zastavit, i kdyby řídil naše lesnictví samotný pánbůh.

Pro úplnost dodávám průměrné letošní teploty v Klementinu:

duben .... +15,6°C (normál je +9,5°C, takže odchylka byla +6,1°C), květen ... +19,6°C (normál je +14,7°C, takže odchylka byla +5,9°C)

J. Lepka 5.6.2018 8:40

Re: bláboly autora

Koukám, že vy také rozumíte fšemu, co ?

M. Šejna 5.6.2018 8:53

pane Lepko

koukám, že vy také umíte jen štěkat, ale neumíte diskutovat.

Zkuste polemizovat s fakty, které jsem napsal, pokud jste toho schopen.

A. Alda 5.6.2018 13:50

S fakty se nepolemizuje.

Je ovšem třeba vyvodit z nich správné závěry a nehledat příčinnou souvislost tam, kde není.

Když se motorkář zabije na mokré silnici, není na vině to mokro na silnici, ale jeho rychlá jízda a jízdní chyby.

M. Prokop 5.6.2018 8:59

Re: bláboly autora

Hlavně Shoršovákům. :-P

M. Šejna 5.6.2018 9:12

a jejda

další troll, který když nemá co říci k tématu, začne řešit gramatiku.

M. Prokop 5.6.2018 9:27

Re: a jejda

Když vy jste Šejno spíš pro srandu, než pro témata. Ta si proberte s Radou, to je taky srandista.

M. Šejna 5.6.2018 9:41

Prokope

debil si vždy myslí, že ti ostatní jsou pro srandu, zatímco on - debil - se považuje za duševního giganta.

R. Langer 5.6.2018 12:02

Re: Prokope

Tak určitě! Za kohopak se asi považujete vy, pane Šejno? :-D

P. Rada 5.6.2018 8:41

Re: bláboly autora

Naprostý souhlas. Jen dodávám, že stejnověkký vzrostlý, rozsáhlý porost může reagovat jako systém podstatně citlivěji jak v rozptýleném nehomogenním prostředí. Je nv tomto smyslu má autor kus pravdy.

Kdo kdy vystupoval na hory tak si mohl všimnout jak relativně ostré jsou hranice výstkytu různých typů lesa a jen blázen lesník by se sanažik je mposouvat. U homogenních porostů smrku se někdy může jednat jen o desetiny stupně, zlomek vlhkosti... které rozhodnou kde už bude kleč a kde převáží smrkový porost který si sám pak dotvoří mikroklima. Spontální/stabilní hranice prostů se ale odspodu s postupem klimatické změny zvedá a pod ní se k nám už místy přibližujÍ SUCHOMILNÁ AŽ STEPNÍ SPOLEČENSTVA.

Problém tedy není dnes jen ve smrku s kůrovcem ale i v celé řadě dalších souborů organismů do jehjihž vazeb sotva vidíme, které teprve začínají na stále se posouvající klima nenápadně reagovat... Až to zas může přeskočit do nezvládnutelné a nevratné změny.

Les si sice snaží podržet např. vůči stepi příhodnější mikroklima ale tam kde jednou kořáním ani ti největší nedosáhnou pro vodu - skokem odumře a nadlouho může převládnout step odolnější suchu a dokonce i požárům prostě proto, že stromy rostou od korun kdežto tráviny se mohou opakovaně ukrývat pod povrch půdy.

A. Alda 5.6.2018 13:40

Neobviňujte z blábolení odborníka,

protože se můžete dočkat též nálepky a oprávněně.

Vůbec nejde o to, že by strom napadený kůrovcem měl zhoršenou schopnost udržet si vnitřní vodní režim. To ani náhodou. Problém sucha je v tom, že strom nemá dost vody na výrobu pryskyřice k zalití brouka. Je-li vody dost, napadený strom zalije larvy pryskyřicí a ty pojdou. Není-li dost pryskyře pro nedostatek vody, larvy si žerou a žerou, zakuklí se a vyletí. Tomu lze zabránit rychlým pokácením napadeného stromu a jeho odkorněním. Ovšem ekoteroristi to na Šumavě znemožnili a brouci ze Šumavy tak byli rozváti převážně západním prouděním po celé zemi. A protože sucho trvá už cca 4 roky, vznikla kůrovcová kalamita. Zažili jsme i delší období sucha bez kůrovcových kalamit - protože kalamitě lze zabránit právě včasným kácením, lapáním, postřiky. Ale to se kvůli ekoteroristům prostě nesmělo. A ani LČR nebyly hodnoceny podle takových opatření a tak přirozeně nebyl žádný na tlak na jejich provádění. A nemožnost prodávat dřevo na stojato v malém se na tom podepsala rovněž značně negativně, protože lesníci neměli ani tuto minimální možnost nebezpečného dřeva se průběžně zbavovat.

Podle Vás za to může měnící se klima - ale to se mění po celé planetě a nikde jinde kůrovcovou kalamitu nemají. Ani v Německu, ani v Rakousku, ani na Slovensku, ani v Polsku.

Tak neplkejte blbostě.

J. Prečuch 6.6.2018 23:18

Re: Neobviňujte z blábolení odborníka,

Na Slovensku ale kůrovec je! Chybou bylo , že se masivněji neměnila skladba lesa na větší podíl listnatých stromů, které do středních a nižších poloh patři, buky a javory by dělali přirozenou překážku v šíření brouka, listnatý shoz by lépe absorboval vodu, lépe by fungovala hydroregulace a bylo by lepší mikroklima. Také by lesy odolávaly vétru.