Pravá vánoční idyla vypadá zhruba následujícím způsobem. Člověk s rodinou se projde po zasněženém lese, a když mráz leze do kostí, vrátí se do chalupy, kde v krbu praská oheň a kde svítí svíčky na vánočním stromku.

Přitom se zapomene na všechny potíže, včetně veškerého strašení ekologickými katastrofami, ve kterém vyniká jistá švédská aktivistka.

Samozřejmě nemusí být všechno tak ideální, protože sníh se během Vánoc udrží obvykle jen v nejvyšších horách. Ale to je jenom kosmetická vada. Horší by bylo, jak každý chápe, kdyby došlo dřevo, tedy zmizely lesy, nebylo čím topit a také vánoční stromek by nebyl k dostání. Proto letos může vánoční pohodu pokazit, že se ekologická katastrofa zaměřuje právě tímto směrem.

Právě při vánoční idyle s hořícími poleny a krásně vyzdobenou jedličkou se dá těžko zapomenout, že letos pustošila české lesy kůrovcová kalamita dosud nevídanou silou. Pro kůrovce nebyl bůhvíjak příznivý rok a stihl pouze dvě rojení, přesto podle expertů časopisu Lesnická práce letos napadl 30 milionu kubíků dřeva. To mimo jiné znamená, že v Česku už padla třetina všech smrkových lesů.

Tím se může v mnoha regionech pokazit vánoční lesní procházka. Dřevo na pálení se ovšem nějak sežene a také stromky se mohou dovézt z Dánska.

Přesto se v Česku děje něco podezřelého, co poukazuje na opravdovou lesní katastrofu, se kterou se navíc – slušně řečeno – neumíme vypořádat uspokojivým způsobem. Nápadným signálem je postup při zpracování kůrovcového dřeva.

Za deset měsíců se vyvezlo přes 15 milionů kubíků surového nebo jen hrubě zpracovaného dřeva, což je proti roku 2015 trojnásobek. Pod cenou, tedy necelých tisíc korun za metr krychlový, vyprodáváme své lesní bohatství. Lesníci obvykle tvrdí, že nám nic jiného nezbývá, protože kůrovec je fatální katastrofa, kterou způsobily klimatické změny, a s tím nikdo nic nenadělá.

Pro ověření stojí za to zajet do Rakouska, na území z druhé strany pohoří v Česku nazývaném Novohradské hory. Na české straně patří Novohradsko k regionům s vysokým výskytem kůrovce, ovšem na té rakouské jsou lesy nedotčené, což místní vysvětlují tím, že se o ně kníže Fürstenberg dobře stará a nedovolí kůrovci se rozmnožit.

Na první pohled ovšem nic nenapovídá ani tomu, že kůrovcová kalamita probíhá v sousední zemi. Koupit palivové dříví pro vánoční vatru je výhodnější v Rakousku, a tak se zdá, že zoufalé kácení či výprodej za českou hranicí neprobíhá. Také vánoční stromky jsou ve srovnání s dánským dovozem do Česka v Rakousku levnější.

Z toho vyplývá jiný pohled na českou kůrovcovou katastrofu. V Česku vznikla situace, při které mimořádně vydělávají vývozci surového dřeva, a také dovozci vánočních stromků. Kůrovec žere lesy, hraje však roli užitečného idiota, kterému se nechává volné pole podle toho, jak těžaři a vývozci potřebují.

Spiklenecké teorie fungují i v lesích, ovšem teorie s kůrovcem by přinejmenším zasloužila prozkoumat a vyvrátit. Protože argumenty proti ní nejsou na letošní Vánoce k dispozici.

Autor je komentátor serveru Echo24

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus