7.8.2020 | Svátek má Lada


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Polášek 8.7.2020 21:59

Studenti vysokých škol by měli z manuální práce vycházet respektive by jako první měli mít v rámci své praxe manuální práci. V praxi potom bude totiž většina z nich práci manuálně pracujících řídit nebo významně ovlivňovat a to mohou dělat dobře jen tehdy, pokud tu manuální práci aspoň zběžně znají. Výjimkou může být na jedné straně pouze úzké procento těch nejchytřejších, protože ti budou řídit spíš duševní práce typu vývoj a výzkum.

A na druhé straně ti nejhorší z vysokoškoláků, protože ti se k řízení někoho nedostanou, sami budou řízeni a často dělat i z výrazné části manuální práce.

J. Vintr 8.7.2020 19:31

Ano, nutit mladé lidi manuálně pracovat je hrubě nezodpovědný experiment. Většina z nich vůbec netuší, že existuje něco takového jako manuální práce a můžou tudíž při setkání s ní utrpět šok. Navíc si můžou zkazit iluzi, že práce jsou různé jejich aktivity na internetu a podobně. Proto je lepší je nechat při tom, že něco takového jako manuální práce vůbec neexistuje. Budou to mít lehčí a rychlejší, až se to tady někdy v budoucnu podělá.

F. Žůrek 8.7.2020 18:55

Úvodem řeknu nejdříve něco k pousmání. Vystudoval jsem vysokou školu. V mé vesnici mně jedna paní povídala: "Tak Fanošu, ty jsi vystudoval! Tak teď již nebudeš pracovat."

Na to nešlo nic říci, nedalo se vhodně odpovědět. Kvůli tomu jsem však opravdu nestudoval.

Práce je lidská činnost. A ta může být buď: VELICE PROSPĚŠNÁ ANEBO někdy NESMYSLNÁ.

Lidská práce může být různého druhu, třeba duševní či fyzická, ale vždy musí plnit svou potřebnou funkci, aby posloužila lidem! Byla k dobrému prospěchu a pod.

Lékař vykonává svou práci JINAK než třeba zedník anebo nějaký dělník, ale také práce zedníka, pokud je správná (profesionální), tak má svůj velký smysl a nedá se nahradit nějakou duševní prací či činností.

A na závěr: Dnes herci anebo sportovci také vykonávají špičkovou práci, když jsou na úrovni, ale je již obtížné vyhodnotit potřebnost či účinnost takové práce, a právě zde je velká potíž.

Zda určitou činnost dokážeme nějak zvážit či znevážit.

A to asi pan děkan nedokáže "vážit si toho, co je zrovna pro společnost velmi potřebné".

J. Vintr 8.7.2020 19:37

Mám vysokou školu a v životě by mne nenapadlo říct, že je pro mne nějaká práce podřadná. Vyzkoušel jsem kdeco, včetně kydání hnoje a čištění ucpaných záchodů. Považují za potupu, když bych řekl, že nějakou práci nezvládnu. Práci rozlišuji pouze na potřebnou a zbytečnou. Tu druhou mně dělat nebaví.

J. Prikner 8.7.2020 18:23

Šéfové MU Brno jsou opravdu produkty eu výchovy - manuální práce je nehodná studenta této vysoce sociální university. Co mají její studenti dělat od března po dobu koronoprázdnin ? Výsadbou sazenic, oloupáním kůry, pomocí při přibližování dřeva nebo práce na zemědělských pracích - to všechno jsme dělali na brigádách na zalesňování Kozích hřbetů, na řepných, chmelových a bramborových brigádách při studiu na průmyslovce a ČVUT. Navíc jsme jako baťovi mladí muži v 1. ročníku od 6.00 do 12.oo pracovali ve strojírenském podniku a od 14 do 20hod studovali. Bylo to docela velké + pro poznání praktického života . A tito mladíci dnes nesmí rukou hnout v citlivých oborech našeho hospodářství?

D. Polanský 8.7.2020 14:49

Mně by bohatě stačilo, kdyby lidé nedělali v lese nepořádek, neodhazovali odpad. Autor ale zapomněl uvést, kolik sám těch stromků vysázel a kde.

P. Martan 9.7.2020 21:08

Lesnické povolání bylo do r. 1975 zvláštní tím, že na střední školu se mohlo jít po nejméně 1 roce praxe a manuální práce v lese. Byl jsem 2 roky v lesnickém učilišti, kde se tři dny v týdnu pracovalo v lese. Jako 16-17 letí učni jsme sázeli stromky alespoň měsíc ročně, přitom se muselo plnit 80 % výkonové normy dospělého člověka, tj. cca 300 stromků denně do jamek 25x25 cm. Bylo to zejména na Šumavě.

Dnes by taková mládež dělala v hodinovce za 120 Kč/hod. (to dávaly LČR letos) a bez normy. Dnes se to považuje za otrockou práci.

Na střední lesnické škole se 4 roky sázelo 2 týdny ročně a každý rok se šlo na 3 týdny na brambory či jiné práce do zemědělství.

P. Kubáč 8.7.2020 12:40

Ústavní soudy mnoha států vynesly výroky "práce porušuje lidská práva". Proto mnohé státy aby omezily svévoli ústavních soudů mají v ústavách záhadné paragrafy o vazbě dávek na "protihodnotu" = práci. Příkladem budiž Maďarsko nebo Austrálie.

Pokud takto soudí ústavní soudy - divíte se že většina veřejnosti od elitních akademiků, po Rómy z ghetta si myslí to samé ?

J. Ganaur 8.7.2020 9:25

Nic proti manuální práci, ale musí být dobrovolná ne nucená.Už snad nejsme ve feudalismu nebo socialismu.Praxe v lese ano, ale jako součást studia daná předem.

J. Pokoutný 8.7.2020 9:57

Na gymplu jsme celá třída jezdili na chmel, na brambory apod. Většinou jsme se těšili, že vypadneme z třídní rutiny a něco si vyděláme. Chápu, že se všemi státními dávkami pro rodiče to dnes už studenti asi nepotřebují a to osvobození od sezení ve třídy si vybrali v rámci ekologických Pátků.

V. Petr 8.7.2020 10:24

Práce nesmí být nucená ALE NIKDO!!! pak NESMÍ dostat sociální dávky, ačkoliv může pracovat ale nechce. Pracovat v lesích by mohli např všichni, které platí "kurzarbeit" či jiní příjemci "koronadávek!"

Samozřejmě, studenti lesnických škol by měli pracovat v lese ale proč tam honit jenom je či jiné studenty! První na řadě musí být parazité!

J. Ganaur 8.7.2020 10:46

Nic proti, ale studenti mají studovat.

J. Jurax 8.7.2020 11:15

Ano.

Pro boj za ekologii a tak vůbec mají vyhrazeny pátky, ale ne v lese, nýbrž na ryncích či v ulicích.

J. Vintr 8.7.2020 19:55

Studenti by měli získat nějakou praktickou kvalifikaci pro další život, aby byli schopni se uživit. Proto by pro studenty takzvaně humanitních oborů mělo být povinné vyučení nějakému praktickému řemeslu. Těmi blbostmi, které na těch školách studují, se skoro žádný z nich neuživí. Tedy kromě těch, co se jim podaří upíchnout v politice nebo ve státních službách. Studenti technických oborů by zase měli mít povinnou praxi ve svém oboru, aby vůbec věděli, co se učí.

V. Šťastný 8.7.2020 8:10

...Pro děkana jde o otrockou práci a „je nemyslitelné, že by studenti bez potřebného profesního osvědčení pracovali při těžebních pracích“....Pan děkan by si možná mohl v Slovníku cizích slov vyhledat termín "otrok" a zopakovat si jeho význam neb opakování je matka moudrosti. Neříkal by potom takové pitomosti o otrocké práci. Jednak by za svou práci studenti dostali zaplaceno, což otrok rozhodně ne, druhak, pokud naše firmy zaměstnávají, dle pana děkana, otroky, pak je na našem systému zaměstnávání, potažmo Zákoníku práce něco špatně.

Ale úplně nejhůře je to asi ve školství...

P. Rada 8.7.2020 8:42

Podotýkám, že pojem "otrok" byl ve staroslovanštině výrazem pro dítě. Tedy pro tvorečka o kterého je sice v základním trochu postaráno ale výměnou jak za jeho manuální práci i za možnost se vzdělávat a takto osamostatnovat.

Povinná školní docházka byla později v rozvinutější společnosti pravidelně celospolečensky prospěšnějším řešením.

Nevylučuji tím, že se nyní blíží doba regresivně zaměřená. Některé aspekty už jsou popsány.

(https://www.clovekvtisni.cz/otrocka-prace-existuje-i-v-cesku-vetsinu-obeti-tvori-migranti-4101gp)

R. Langer 8.7.2020 10:27

Tak o tom silně pochybuji, že by výraz "otrok" byl staroslovanským výrazem pro dítě. To je naprostý nesmysl, Zelený bolševiku, kde jsi tu blbost zase vyčetl? ;-D

M. Krátký 8.7.2020 11:03

zeptej se Slovinců milý vole !!!!!!

J. Jurax 8.7.2020 11:13

No, dobře se pamatuju, že nám to otrok = dítě vysvětloval náš pán profesor češtiny na SVVŠ; pravda, je to už dýl jak půlstoletí ...

V. Petr 8.7.2020 10:28

NESMYSL! Každý musí pracovat a NIKDO, snad kromě fyzicky a mentálně handicapovaných, nemá právo na to, aby ho ostatní živili!

J. Uzel 8.7.2020 16:01

Tak proč sem ti migranti lezou, když tu musí otročit?

S. Novák 8.7.2020 12:26

V. Šťastný .....perfektně vyjádřeno ! R^R^R^

P. Martan 9.7.2020 21:36

Vážený pane Šťastný, oceňuji Vaši výstižnou odpověď. Máte-li zájem, napište mi na email: martanckyne@seznam.cz svou adresu a já Vám zašlu zdarma svou knihu "Lesy českého státu", která je o historii práce v lesnictví i v[>-] současnosti. Součástí knihy je také "Národní památník zemřelých v lesnictví, 1918-2018".

J. Nevrkla 8.7.2020 8:02

Přivydělával jsem si manuální prací celá studia a nic nedustojneho jsem v tom neshledaval. Člověk poznal, jak se živí dospělí a měl třeba motivaci pro studium.

P. Rada 8.7.2020 8:27

V článku ale nejde o ... "přivydělávání manuální prací"... (Také si doposud ještě v 70letech manuálně přivydělávám a považuji to za otužování).

Martan úvodem navrhuje ..."Vyslat studenty středních a vysokých škol na práci v lese a zemědělství ...." - Tedy změnu rytmu i typu učebních osnov podle aktuálního průběhu lesní či zemědělské převážně lidskou hloupostí navozené kalamity za kterou by přeci měl nést někdo odpovědnost.

Také jsem kdysi jezdil na chmelové, bramborové či mandelinkové brigády... Tehdá to bylo pravidelně o problematickýckém až chceteli nedůstojném kompenzování nedomyšlenosti plánování či rozhodování jiných.

J. Nevrkla 8.7.2020 9:02

Reagoval jsem na slova prezidenta Svazu průmyslu.

P. Hatina 8.7.2020 3:24

Gratuluji, popsáno naprosto přesně. Dnešní ekologicky a prozeleně zaměřené generace přece v žádném případě nebudou na té ochraně a obnově přírody pracovat. To ať zařídí stát, no né?? ;-D

P. Rada 8.7.2020 5:42

Otírat se o ekologicky vzdělané asi umíte. O něčem jiném vypovídá realita i dnešního našeho lesnictví a tu vnímá pokrouceně i pan Martan. Tak by mě zajímalo co vlastně lesníkům radí?

Problém totiž opravdu leckde je - jak to možná vnímá i děkan fakulty - co by se od dnešních praktik v lesnictví mladí převážně naučili?

Lesníci zodpovědní za dané polesí totiž jen práci na asanacích (naprostá většina zásahů) nevykonávají ale jen zadávají a často jako tendr nějaké firmě. Ta bývá podle "ŠVARC systému" složena s jednoho česky mluvícího co už k lesnictví ve smyslu ekologickém vstah prakticky nemá a pak nájemných dělníků různojazyčného původu a převážně s těmito by nejčastěji byli studenti v kontaktu.

Na takovéto praxi by se studenti mohli sice něco naučit ale je otázkou co a kolik s toho je o popisu vstahů mezi organismy a prostředí?

Třeba to ale v našich lesích chodí jinak. Třeba se někde opravdu svědomitě odstranuje napadené, odkornuje, štěpkuje, třídí .... a tam by se bylo co přiučit.

L. Harvánek 8.7.2020 6:18

Takový student by měl získávat vědomosti nejen teoretické, ale i praktické. Že se v praxi nedělá všechno podle teorie? Třeba je to tím, že ta teorie není správná. Anebo jak říká staré přísloví: chybami se člověk učí.

P. Rada 8.7.2020 6:58

Ano s prvou Vaší větou souhlasím. Plánované praxe považuji za velmi užitečné a jsou přeci běžnou součástí kdejaké plánované výuky a tedy i lesnické.

Něco jiného je neopakovatelný kolaps našich lesů neopakovatelně nekoncepčně urychlený dikcí lesního zákona která teprve v posledním roce doznala alespon nejzákladnějších změn k praktičtějšímu.

Dnešní lesníci v realitě kdy byla před desetiletími prakticky rozpuštěna řada lesních závodů disponujících vlastními zaměstnanci i technikou s cílem navýšení ziskovosti ale ani nejsou schopni účině kontrolovat práci firem které jednorázové asanace provádějí - natož si přibrat na starost studenstvo a odborně je vést.

Chybami se člověk sice může učit ale les roste zhruba století a teprve pak by se snad dalo poučení jak předcházet asanacím či dokonce jak je správně provádět na tom samém místě aplikovat.

Hlavně ale klimatická změna která na kolaps lesů celého mírného pásma spolupůsobí spolu s kyselými dešti nastupuje ojediněle s gradientem který se na planetě nevyskytoval dokonce 65milionů let!

Je tedy otázkou, zda se lze poučit - či jak dalece s dokonce fatálních chyb v řízení českého lesnictví několik desetiletí nadutě jednostranně zaměřeného na zisk za každou cenu - a po nás potopa. Mezinárodní srovnání by zřejmě pomohlo ale o tom článek není.