29.3.2024 | Svátek má Taťána


LESNICTVÍ: Růst cen v dřevozpracujícím průmyslu

28.6.2021

Neuplyne den bez článku či reportáže o zvýšení cen, v nichž je za příčinu zdražení čehokoliv označen koronavirus. To je však jen zkratkovité novinářské vyjádření, protože rozhodujícím důvodem zdražování je inflace způsobená obrovskými (nezbytnými, ale i zcela zbytečnými) státními výdaji v průběhu pandemie. K tomu přistupuje dlouhodobé snížení výroby, omezení dopravy, narušení rovnováhy nabídky a poptávky, i spekulace. Obtížně vysvětlitelný je růst cen surového dříví, protože k němu dochází v době mimořádně vysoké nabídky dříví na trhu. Výše únosných těžeb je v ČR dlouhodobě překračována (za posledních třicet let o objem devíti ročních těžeb) a v roce 2020 přesáhly těžby dříví povolený etát třikrát. Neviditelná ruka trhu by tedy měla zajistit další pokles cen.

Tvorba cen dříví byla a nadále bude ovlivňována jak trhem, tak mimoekonomickými nástroji. Dříví je produktem přírodního zdroje – lesa, což v důsledcích znamená, že jeho produkci není možné libovolně zvyšovat podle poptávky, ale výše těžeb musí být omezena objemem dříví, který je schopen lesní ekosystém produkovat trvale. V plánovitém hospodářství proto existovala bilanční gesce Ministerstva lesního hospodářství neumožňující vyšší dodávky dříví než roční plánovaná těžba. Ceny sortimentů dříví byly sice stanoveny subjektivně, ale se značnou mírou objektivity co se týká cenových rozdílů mezi dřevinami a sortimenty. Poslední Ceník velkoobchodních cen Výrobky těžby dřeva, obor 052, evidenční číslo VC-19/1-1989, MLVH ČSR Praha a MLVH SSR Bratislava, platný od 1. ledna 1989 přiznal funkce cenové základny nejvíce obchodovanému sortimentu – pilařským výřezům SM/JD III.A/III.B., které měly cenovou hladinu 100 %, a od ní byly podle technologických (užitkových) vlastností dříví odstupňovány ceny ostatních sortimentů. Cena palivového dříví jehličnatého byla např. stanovena na 19 %, naopak dýhárenské výřezy měly cenu téměř dvakrát vyšší a rezonanční výřezy třikrát vyšší. U smrku bylo rozpětí cen mezi nejlevnějším a nejdražším sortimentem 122–1800 Kč, tzn., že nejkvalitnější sortiment byl patnáctkrát dražší než palivové dříví.

Hlavním argumentem reformních lesníků pro zrušení ceníků bylo, že „v direktivní ekonomice jsou ceny dříví nastaveny nepřiměřeně nízko, což umožňuje zpracovatelům udržet přijatelné maloobchodní ceny finálních výrobků i při nevelké produktivitě práce ve zpracovatelských oborech, a tržním nastavením cen dříví bude ukončeno drancování surovinové základny ve prospěch zpracovatelů dříví.“

Od 1. ledna 1991 bylo působení trhu obnoveno zrušením bilanční gesce surového dříví a zavedením smluvních cen pro většinu sortimentů dříví (pro jehličnaté i listnaté pilařské výřezy jakosti III. A/B byly stanoveny ceny do 31. března 1991). Vývoj nominálních cen smrkových a bukových výřezů jakosti III.A/B a paliva v letech 1989–2020 zachycuje graf doplněný o míru roční inflace. Vnímání roční a kumulativní inflace je nutné k pochopení, že porovnáním nominálních cen na počátku transformace s cenami v roce 2021 srovnáváme nesrovnatelné, neboť vlivem kumulativní inflace jsou ceny v „jiných měnách“. Z důvodu inflace je dlouhodobé srovnávání nominálních cen ošidné. Nikoho nenapadne srovnávat cenu smrkové kulatiny v roce 1848 (5,15 Kč/m3) s cenou v roce 2014 (2286 Kč/m3), ale mezi lety 1988–2021 to považuje za normální, přestože za toto období dosáhla kumulativní inflace cca 621 %. Vhodnější je proto srovnávání ve stálých cenách, tj. v teoreticky vypočítaných cenách očištěných o vliv inflace.

Nominální ceny a inflace

Vývoj nominálních cen smrkových a bukových výřezů jakosti III. A/B a paliva a roční míry inflace v letech 1989–2020 (Simanov, 2021)

Po roce 1990 proběhlo zvýšení nominálních cen jehličnatých i listnatých kulatin v důsledku zrušení bilancí dodávek, zavedení smluvních cen, inflace a výrazného omezení mýtních těžeb (aby nebyli poškozeni případní restituenti lesů) Krátkodobý pokles cen palivového dříví odpovídal tehdejšímu nezájmu o něj. Do roku 2009 byl vývoj cen jehličnaté i listnaté kulatiny podobný. Poté nastal až do roku 2014 prudký růst cen jehličnaté kulatiny při stagnaci cen kulatiny listnaté. Od roku 2014 ceny jehličnaté kulatiny klesaly a listnaté kulatiny rostly. Pokles cen jehličnaté kulatiny se zastavil v roce 2020 a od počátku roku 2021 ceny rostou. Ceny listnaté kulatiny klesly mezi rokem 2020 a 2021, a současný cenový trend je nezřetelný vzhledem k malému objemu dodávek.

Na vývoj cen kulatin existuje více názorů, z nichž nejpravděpodobnější je, že se cena pilařské kulatiny netvoří v ČR, protože se většina kulatiny vyváží, nebo ji řežou na území ČR nadnárodní firmy. Cena kulatin je tak výslednicí obchodní politiky dominantních odběratelů. Cenový růst palivového dříví, trvající do roku 2014, je absurdní, neodráží reálný trh, ale deformaci způsobenou nekritickou podporou energetického využívání dříví. V souvislosti s tím upozorňuji, že používání termínu palivové dříví je matoucí, protože palivové dříví je specifikováno ČSN i Doporučenými pravidly jako dříví nevyužitelné jinak, než energeticky. To, že je nyní tak velké množství dříví páleno, neznamená, že ho nejde technologicky využít! Správné by bylo používat termín dříví pro energetické využití či energetické dříví. Cena jehličnatého paliva se dostala na úroveň jehličnaté kulatiny z počátku 90. let, a u listnatého se vyrovnala s cenou bukové vlákniny! Poměr ceny palivového dříví a kulatiny III.A/B je vyjádřením užitné hodnoty palivového dříví, která byla v řízené ekonomice prostřednictvím velkoobchodní ceny definována jako 19 % hodnoty kulatiny u jehličnatého paliva a 25 % u listnatého paliva. V roce 2014 ale dosáhla 49,6 % u jehličnatého a 73,1 % u listnatého paliva. Pro srovnání, v roce 1848, kdy ještě bylo dříví jediným zdrojem energie, byl cenový poměr u jehličnatého paliva 38 % ceny kulatiny. Podíl paliva získaný druhováním dříví je podle Doporučených pravidel do 5 % u smrku a jedle, do 9 % u borovice, a do 11 % u listnáčů, což při srovnání s podílem palivového dříví na dodávkách v roce 2014 - jehličnaté palivo 8,7 % (ale rok předtím 9,6 %), listnaté palivo 47,2 % dokazuje, že je energeticky využíváno dříví lepší kvality než dříví palivové ve smyslu ČSN a Doporučených pravidel. Tak fatální důsledek má deformace trhu státními a evropskými intervencemi!

Deformace trhu způsobená iracionální podporou pálení dříví je devastační pro lesní hospodářství i zpracovatelský průmysl. Cena je měřítkem hodnot, a pokud byl v roce 2014 u listnatého dříví hodnotový rozdíl mezi spálením a zpracováním na řezivo jen 31 % a u jehličnatého dříví 39 %, vytvořilo to nebezpečnou iluzi, že se konečně našel univerzální sortiment dříví, který lze při téměř stejné prodejní ceně hodit na oheň, nebo z něj vyrobit housle. Důsledkem je zdánlivá zbytečnost druhování dříví, což se velice rychle projevilo tím, že odborníci na druhování dříví vymizeli. Logika zániku této profese spočívá v tom, že člověk může umět jen to, co prakticky vykonává. Projevem všeobecného mentálního úpadku pak je, když nehodláme věnovat 5 minut „drahocenného času“ na důsledné vydruhování suroviny, která rostla 120 i více let!

Vytvoření fiktivního sortimentu „univerzální dříví“ podpořilo prodej dříví nastojato, u kterého se zcela vytratila vazba mezi pěstební péčí o porost a kvantitou a kvalitou produkce. To je faktická degenerace lesnictví, protože kvantitu a kvalitu produkce dříví není třeba ovlivňovat lesnickými zásahy, ale nutné je zvládnout spekulativní prodej na pni! Na to netřeba lesníka, ale šejdíře. Následkem je zvýhodnění překupníků před přímými spotřebiteli s důsledkem nedostatku specifikovaných sortimentů a dřevařských polotovarů na domácím trhu. To vede k protisměrným vývozům a dovozům, při nichž se (lacino) vyváží netříděné dříví a netříděné řezivo, a tuzemští výrobci (draze) dováží zpět totéž dříví ve formě specifikovaných výřezů a řeziva.

Bez ovlivňování trhu podporou energetického využívání dříví ceny palivového dříví klesaly, ale zejména po roce 2002 začal jejich prudký růst, což kontrastuje s poklesem cen kulatiny jehličnaté a listnaté. Rozevření nůžek mezi uvedenými sortimenty vyvolalo „ekonomicky zdůvodněnou“ obnovu pařezin, protože palivo je jediným sortimentem, u kterého probíhá růst cen. Na základě deformovaného trhu tak byla ekonomicky zdůvodněna degenerace celého lesnictví.

V tržním hospodářství by mělo platit, že „když je něčeho málo – cena roste, a když je toho hodně – cena klesá“. V zájmu odběratelů dříví tedy je, aby na trhu bylo dříví co nejvíc, ale horní hranice nabídky dříví by měla být omezena výší přípustné těžby – etátu. A nad dodržováním přípustné výše těžby by měly bdít orgány Státní správy lesů. Dosáhnout snížení cen dříví uměle lze překračováním povolené výše těžby, nad kterým „stát“ zavře oči. Od roku 1997 bylo překračování ročních povolených těžeb zcela zjevné, ale na snižování cen dříví to ještě nestačilo. To se podařilo až od roku 2014, ve kterém roční přetěžby dosáhly téměř 3 mil. m3. Aby bylo možné vysokými těžbami nadále snižovat ceny dříví, bylo nutné „najít zdůvodnění přetěžeb“. Tím se stala kůrovcová kalamita, za jejíž příčinu se označilo sucho a teplo. To je ovšem stejně věrohodné, jako středověký poznatek, že blechy se líhnou ze špíny. Jinak řečeno, sucho a teplo jistě přispěly ke gradaci kůrovce, ale rozhodující příčinou kůrovcové kalamity bylo fatální zanedbání ochrany lesů a důsledná záměrná nečinnost státní správy lesů. Že byla nečinnost státní správy záměrná a nikoliv náhodná odvozuji z faktů, že v období transformace lesního hospodářství dokázala omezit výši těžeb ve prospěch restituentů (i když to likvidačně postihlo tuzemské zpracovatele dříví), ale nikdy neomezila úmyslné těžby ve prospěch zpracování kalamitních těžeb! Kůrovec je tak faktorem, na který se dobře vymlouvá, a i proto bude zpracování kůrovcové kalamity dlouhodobé. (Hymnou zpracovatelů dříví budiž „God Save the Bark Beetle“ – Bože ochraňuj kůrovce). Podařilo se totiž vytvořit (pro odběratele dříví) ideální začarovaný kruh: lesník se musí dříví „zbavit za každou cenu“, protože možnosti jeho dlouhodobého skladování jsou omezené, a státní správa lesů výši těžeb nereguluje, protože by tím vzniklo nebezpečí, že dříví na trhu bude méně a jeho ceny vzrostou. Státní správa lesů tak nerespektuje lesní zákon, aby zablokovala působení trhu.

Současný růst cen kulatin se dá vyložit tak, že dominantní odběratelé tuší, že v budoucnosti musí nabídka klesnout, a proto si upevňují své pozice. Ekonomicky je to zatím neničí, neboť ve stálých cenách roku 1988/1989 platili v roce 2020 za jehličnatou kulatinu 44,95 % a za listnatou 40,52 %. Během letošního roku pak vzrostla cena jehličnaté kulatiny na 52,77 % stálých cen roku 1988/1989. Kupodivu se dosud neobjevil žádný novodobý reformní lesník, který by se domáhal „ukončení drancování surovinové základny ve prospěch zpracovatelů dříví.“

Vývoj cen smrkových a bukových výřezů

Vývoj cen smrkových a bukových výřezů jakosti III. A/B a paliva ve stálých cenách roku 1988/1989 (Simanov, 2021)