Myslí to ministerstva s ochranou lesů proti kůrovci zodpovědně?

V tisku i v televizi se uvádějí popisy současné kůrovcové kalamity a velké škody, ke kterým nynější stav vede jak na produkci dříví, tak zejména jaký vliv má současný stav na krajinu, celkovou přírodu, hospodaření s vodou, zhoršování ovzduší a bezpečnost proti požárům, zvyšování teploty, stav půdy, odplavování humusu jako nejúrodnější půdní složky, zhoršení prostředí pro ptactvo a jiné organismy. K tomu, aby se konečně po mnoha letech začalo něco dělat alespoň nyní v r. 2019, však současné kroky ústředních orgánů nevedou.

Ani teď, když už je velká část lesů zdevastována, nenašli úředníci centrálních orgánů odvahu přiznat, že nejen sucho, změna klimatu a zastoupení smrku měly na nynější špatný stav lesů vliv. Na nynějším kalamitním stavu se ve značné míře podílelo i chybné hospodaření a řízení. K zakrývání dosavadních chyb přispívá i nesprávný postoj části vědecké fronty, jak ukázalo nedávné zasedání v Akademii věd v Praze, jehož řízením byl pověřen prof.Josef Fanta jako jeden z těch, kteří již 20 let rozhlašují, že se dříve v lesích hospodařilo špatně a že „staré lesnické pravdy přestávají platit“. Současný hrozivý stav našich lesů však vznikl právě v posledních 20 letech, kdy se začaly zdůvodňovat takové „vědecké“ téze o špatném vlivu smrku, o hustotě porostů, o kůrovci jako brouku, který prý nemůže lesu uškodit, že kůrovec do lesa patří, že na horách mu smrky odolají, že kůrovec napadá jen stromy nemocné, že si příroda poradí sama s likvidací kůrovce i se zalesněním holých ploch, že se lesy dříve zakládaly nevhodným cizím semenem, že se má ponechávat nezpracované dřevo v lese ležet a že se tím půda pohnojí, že má kůrovec řadu přirozených nepřátel, kteří zabrání jeho rozmnožení, že smíšené lesy kůrovci odolají, že příčinou rozmnožení je přebytek dusíku v ovzduší, že je nejlepší stromy vůbec nekácet a řada dalších. Je neuvěřitelné, že Akademie věd ČR takové konference pořádá, když již celá příroda ukazuje, jak je těmito „teoriemi“ devastována. Taková hrozivá devastace lesů, krajiny a celého přírodního prostředí jako nyní nikdy nevznikla. I stávající lesní zákon nejen umožňuje uplatnění potřebných opatření, ale taková opatření ukládá. Proto příprava nového lesního zákona nemůže vyvést nynější zubožený stav našich lesů z krize.

Pro rok 2019 a další roky musejí být vytvořeny takové zpracovatelské kapacity, aby po jarním výletu všechny napadené stromy mohly být do konce července zpracovány. To se týká jak harvestorových a ručních kapacit, tak i způsobů odkorňování, asanací a kácení napadených stromů v místech, která jsou pro harvestorovou techniku nepřístupná. Aktivní přístup operátorů je třeba podpořit výraznými odměnami za záchranu každého zdravého stromu a zabránit tak kácení stromů jen „podezřelých z napadení“, i když jsou v sousedství stromů kůrovcem již napadených. Je čas zhodnotit, jakou škodlivou roli v šíření kalamity mají bezzásahová území v národních parcích i mimo ně, jak škodí divočina, klidová území a ponechávání dřeva k zetlení. Dosud vydaná opatření ke zvýšení dotací na 1,15 miliardy korun jsou jen malým přínosem. Svoji úlohu nesplnily soukromé zpracovatelské organizace, které zakoupené atraktivní a kůrovcem napadené dřevo ponechávaly v lese nebo ho rozvážely do nejrůznějších vzdálených míst.

Chybí postupy, jak se mají zalesňovat rozsáhlé holiny. Chybí opatření k vypěstování potřebného počtu sazenic podle druhů a jakostí a dále k rozmístění sazenic na velkých plochách, jak se vytvoří přístupové cesty do budoucích porostů a zda budou sazenice dobře rozmístěny buď na porostních okrajích, nebo jednotlivě. Neměly by nově vznikat porosty větší než 5 ha. Bylo připuštěno velkoplošné proředění lesů a tím se zhoršilo jeho ohrožení větrem, sněhem i námrazou. Neustále se odkládají závazné pokyny k hospodaření se zvěří.

Naše lesy a příroda potřebují rychlejší a účinnější pomoc.

Autor je lesník a soudní znalec