Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KŮROVEC: Mlčeti zlato…
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Krátký 22.1.2019 15:15Jsem amatérský - poučený soused smrkového lesa a tak celý problém vidím ve změně -l politického zásahu do transformace lesního hospodářství po roce 1990.Dříve se to v českých lesích hemžilo tisícovkami místních pracovníků, kteří se o lesy starali a nikdo je nevodil za ručičku. Jakmile se někde objevil kůrovcem napadený smrk ( nebo 2-3 smrky ) ihned přijeli s koněm, smrk pokáceli, oloupali a kůru s tou havětí na místě spálili, později jsme tuto funkci zastávali i částečně my chataři v místě se stejným okamžitým účinkem ( za 2 -3 stovky kčs ). Nyní se k vůli jednomu smrku nikdo nepřetrhne, vypíše se tendr na 1-3 smrky v Posázaví a ten tendr se "řeší" v Pardubicích a mezi tím je těch napadených smrků 10-30 a teprve pak přijede těžká technika - rozvoře 3 km 2 lesa a vytěžené, kůrovcem napadené dřevo tam leží i půl roku, brouk se hezky rozmnoží a jeto !!! A k tomu ještě sucho a stovky pomatených ekoteroristů, kteří se k tomu všemu pode mnou k tomu "fundovaně" vyjadřují - čest jejich práci !!! |
|
P. Rada 22.1.2019 17:38Re: Jsem amatérský - poučený soused smrkového lesa Pane Krátký změna politického uspořádání vedla opravdu ke změně hospodaření s momentálním uměle konkurenčně navozeným nárůstemzisku jen pro někoho s lesního hospodaření. Tedy v úzce ekonomických situacích kdy další funkce lesa lidé pominuli. Na značné části státních lesů vedou nyní tendry k daleko menší operativnosti a vztahovému odcizení a proto navíc i ztrátám s neodbornosti. Zřejmě jste ale pominul, že na značných rozlohách tendrové schema platit nemusí protože jsou v soukromých rukou. I soukromě obhospodařované lesy ale kalamitní situace nezvládají. Narážejí např na problém, že cena dřeva je tak nízká, že se nevyplatí vlbec těžit a zdravotní těžbu by bylo nutné nutné dotovat. Ale s čeho?! "Pomatení ekoteroristé" si totiž např. myslí, že kůrovec se za situace dlouhodobého sucha kombinovaného s překyselením a dalšími vlivy bude chovat stejně dynamicky jak v minulosti a proto k jeho efektivnímu tlumení postačí jak dříve pravidelně procházet revít s konmi... A za den/dva je hotovo - že?. Operativnost totiž selhává pokud zjistíte, že náhle onemocněl celý mnohahektarový revír najednou. Navíc k tomu dochází celoplošně na území prakticky všech krajů a dokonce mírného pásma planety. Cena dřeva i na světovém trhu proto zásadně poklesla. Konkrétněji proto "pomateně" až "ekoteroristicky" příznačně autor článku i Vy zřejmě předpokládáte, že sucho posledních pěti let, kdy v úhrnu chybí leckde i více jak celoroční srážky, nedopadne na zdravotní stav lesů celoplošně a že se klimatická změna nedotkne i dalších oborů a nepodlomí časem celou ekonomiku. Asi si myslíte, že jen posunutá ekonomická pravidla uvnitř oboru lesního hospodářství, dokáží zpětně změnit podnební situaci která lesům jen s principu poklesu výtěžnosti dřevní hmoty nad nákladovostí už nepřeje. Přebujelou chtivostí maximalizace momentálních zisků až terorem hnaným vůči biosféře viditelným nejvíce na lesích v ČR takto člověk začíná podřezávat i svou vlastní větev. |
|
M. Prokop 22.1.2019 21:34Re: Jsem amatérský - poučený soused smrkového lesa Tradičně jste nepochopil článek i glosu. |
|
|
P. Grigar 22.1.2019 21:41Re: Jsem amatérský - poučený soused smrkového lesa .. řekl bych, že p.Rada je virtuální reprezentant ekologických dobrodějů, digitalizovná óbrpříručka jejich největších majstrštyků, stále otevřený soubor - a kdo jde okolo, něco tam vybere a odešle do diskuse. |
|
|
J. Jurax 22.1.2019 23:27"náhle onemocněl celý mnohahektarový revír najednou." Náhle? Zcela nečekaně? Co to je - v řádu hodin nebo měsíců? A nikdo si toho nevšimne? |
|
|
P. Lenc 22.1.2019 10:54To je těžké, chtít po tolika úřednících bojovat proti kůrovci když musí při tom množství úředníků udržet chod úřadu a "bojovat za oprávněné finanční ohodnocení", to by občan chtěl opravdu moc.Nakonec, ekologičtí aktivisté přece ví, že za stopadesát nebo dvěstě let bude les zase jako nový.No neberte to. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 11:34Re: To je těžké, Nevím odkud čerpáte tvrzení své poslední věty? Možná to ale souvisí s vývojem vysokohorského lesa na Šumavě - kde ale kůrovcová kalamita zkončila bez usilovného lidského boje s kůrovcem a kde se krajina zas začíná v důsledku vývoje vlhčí povětrnostní situace rychleji regenerovat. Tak k tomu přidávám komentář zainteresovaných: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987?dop-ab-variant=2&seq-no=2&source=hp |
|
|
P. Lenc 22.1.2019 13:57Re: To je těžké, Vy a vaši "zaiteresovaní" můžete lhát co chcete.A šplecht o "důsledku vývoje vlhčí povětrnostní situace" je při katastrofálním nedostatku vláhy obvzlášť povedený. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 14:33Re: To je těžké, To, že horské oblasti mají dlouhodobě vyšší průměrnou srážkovost není "šplecht" ale fakt který Vám kdo ví proč zřejmě doposud uniká. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-charakteristik-klimatu# |
|
|
P. Zinga 22.1.2019 10:35To samé platí o tzv. odborných institucích, bojujících proti klimatické změně. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Mají úspěch, protože lidstvo ztrácí zdravý selský rozum. Tudle bylo zjištěno, že čím jsou aktivisté aktivnější, tím méně mají o cílech aktivismu ponětí. |
|
|
P. Zinga 22.1.2019 10:37Re: To samé platí https://sciencefiles.org/2019/01/20/zumeist-inkompetente-fudamentalisten-aktivisten-gegen-gentechnisch-veranderte-nahrungsmittel/ Sice se v článku jedná o genové technice, ale závěry jsou všeobecné. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 11:27Re: To samé platí Pane Zngo genetické modifikace a sucho v našich lesích jsou sotva prokazatelně vázané pojmy. Souhlasím ale s tím, že fundamentalismus je v obou případech na škodu. Problém článku ale tkví v tom, že zde sotva kdo konkrétní názory fundamentalistů zná a takto označení se v diskusi hájit nemohou. Co takhle spíše prodiskutovat konkrétně Váš fundamentální názor, že skleníkový efekt a jeho vliv na GW není dostatečně prokázán? |
|
|
P. Rada 22.1.2019 12:14Re: To samé platí http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg |
|
|
M. Valenta 22.1.2019 9:23Příklad z praxe. Máme dům na okraji malého města, soused nalevo - lesník, soused ob dům napravo - lesník. Před vánoci. "Přivezeš mi na vánoce zase smrček", říkám tomu co bydlí ob dům. "Letos snad ještě jo, ale příště už asi ne. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 10:01Re: Příklad z praxe. Vánoční smrčky, jedličky... půjde pěstovat zřejmě ještě relativně velmi dlouho. To proto, že malou plochu lze jak zavlažovat tak malým jedincům prakticky nehrozí kůrovcové napadení formou kalamity ve školkách. Kůrovec totiž ke svému množení potřebuje korku silnou tak jak asi u čtyřicetiletého stromu aby vůbec měl kam klást larvy. Takto vzrostlé si půjde ještě tu a tam jako stromy "repuhliky" jednotlivě dovést odněkud s hor... kde se pro vlhčí a chladnější klima smrk přeci jen může do konce století udržet a odkud lze brát semenný materiál. Viz statě k rozšíření smrkových porostů: http://www.klimatickazmena.cz/cs/ |
|
|
M. Valenta 22.1.2019 11:46Re: Příklad z praxe. Tyhle naše smrčky nepocházejí z plantáží, ale z běžného průřezu. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 12:09Re: Příklad z praxe. Pokud jsou smrčky s běžného průřezu (bývají ale hoší kvality a tak se z nich častěji jako dekorace Vánoc hodí jen špičky) a Vy máte své okolí v nadmořské výšce do cca 500m kde se navíc nevyskytují stinné chladné a vlhké svahy otočené k severu - tak pak Vám zřejmě dotyčný lesník říkal něco blízské pravdě. Smrky se už totiž konečně po tragické kalamitní situaci vysazují méně a méně. https://www.novinky.cz/domaci/485821-lesy-ceka-promena-listnacu-se-sazi-dvakrat-vic-nez-smrku.html S hlediska obecné vitality lesů ale háček tkví v tom, zdali rychlost obměny porostu bude schopna vykompenzovat dopady gradujícího sucha. masivní perioda sucha přitom může nastat prakticky jen jednou za život stromu a je konec. Teplota sice v globálním i místním průměru dalších desetiletí poroste zhruba jen lineárně. Nelineárně k ní ale podle zákonů fyziky vzroste odpar, zimní odtávání které se přehoupne nad nulu daleko dříve a hlavně se zásadněji promění směr a typ větrů. V celoročním důsledku čehož dál poklesnou zásoby spodních vod které donedávna ještě s teplotou toik ovlivněny nebyly. Stromy které dostatečně hluboko po delší dobu nedosáhnou pak ztratí naději na vitální růst a zklátí je nějaký typ patogenů či dokonce požár. |
|
|
M. Valenta 22.1.2019 14:09Re: Příklad z praxe. Ty naše docela ušly a nebyly to špičky, i když ty z cukrárny mám rád, jinak s Vámi souhlasím. |
|
|
M. Krčmář 22.1.2019 9:16To by naše ministerstva musela mít alespoň nějakou politiku,vize,návrhy širšího řešení,ale ona umí jen rozdělovat dotace. Poslední hit MZe byl program "dešťovka",to je jak od Járy Cimrmana. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 9:51Re: Relktivně včasné návrhy na změnu povinného procenta obsahu suchu a teplu odolnějších listnáčů parlamentem opakkovaně neprošly prostě proto, že se to tehdy dotyčným zdálo málo aktuální. Dodnes jsou mezi námi lidé kteří vlastizrádně o GW pochybují a k problému přistupují jak V.Klaus s bagatelizující vizí vydanou s pozice presidentské dokonce knižně a vícejazyčně: ... "Osobně se domnívám, že k mírnému oteplování dochází. Ale myslím, že oteplování bude daleko menší než predikují současnémodely klimatologů. Mnohem menší. Bude těžko měřitelné."... To se psal rok 2007. Realita trendu oteplování ale byla už v té době známá jak celosvětově tak u nás a dodnes pokračuje: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1546437271 Nejde tedy zdaleka jen o ministerstva ale o širší kulturní problém. |
|
|
M. Krčmář 22.1.2019 10:02O tom není pochyb,na půdě nehospodaří vlastník,v lesích taktéž,a ten problém je samozřejmě širší. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 10:34Re: Lesy jsou sice z větší části státní ale mnohé i soukromé a ani těm se dopady sucha nevyhýbají. https://www.idnes.cz/brno/zpravy/lesy-umiraji-sucho-smrky-monokultura.A181112_438992_brno-zpravy_krut Problém je totiž při tak velké změně klimatu už zásadní v tom smyslu, ža ai státní ani soukromé lesy si nemohou dlouhodobě dovolit těžit více dřevní hmoty než kolik jí přiroste. Deficit je sice zatím nejzřejmější u smrků ale už i u borovic a dalších druhů. Rozhodující se tak stávají mikkroklimatické podmínky. V okolí řek, potoků a obecně na dobře zvodnělém podloží proto lesy přetrvají. Naopak tam kde dlouhodobě poklesne hladina spodních vod může přežít jen taková vegetace která se se shoršenými podmínkami dokáže vypořádat. např křoviny či traviny které mohou znovu a znovu nejen po období sucha ale i po požáru začít růst s pod půdy která je dostatečně ochrání. Lesy v tom smyslu jak jsme je doposd znali je tedy nejspíš mnohde konec. Kdo chce vidět jak bude tato krajina vypadat za pár desetiletí necht se zajede podívat do oblastí už dnes sušších a teplejších jako je balkán či Španělsko. |
|
|
V. Kotas 22.1.2019 7:14Co nám jsou platní stovky odborníků ( teoretiků ) na lesnictví ( z nichž mnozí znají zřejmě les jen z obrázků a televize ), když chybí stovky, možná tisíce lesníků/hajných, kteří jsou každodenně v lese a pěšky procházejí rajón, kterým navíc chybí místní dřevorubci a pily, na zpracování dřeva. Takže se potom kácí " z jedné vody načisto " a dřevo se vozí sem, tam, po celé republice. A navíc do všeho kecají přes média panelákový zelený. Takže systém a peníze v něm, to je špatně. |
|
|
K. Novák 22.1.2019 5:38Smrky usychají. Ale proč vlastně? Kolem sebe vidím mnoho uschlých smrků s odpadávající kůrou, často ještě se zelenou korunou, ale požerky lýkožrouta smrkového na nich nejsou. Okolní jiné druhy stromů, včetně jehličnatých, se zdají být v pořádku. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 1:06Něco na té úvaze o nepřipomínání problému je. Jenom bych ji modifikoval na změny klimatu. I největší lesnické kapacity prostě nemohou udržet v produktivním životě les tam, kde nikdy nebyl a nebo tam kde se podmínky mění natolik, že už tak jak dříve prosperovat nemůže. Stát vždy s lesů těžil a nechce se mu do nich naopak masivně investovat. Na to nemá zavedený ekonomický systém ani politickou kulturu kterou si totiž denokraticky pětiletkově tvoříme tak aby nikdo nenesl dlouhodobou odpovědnost.. Podnební podmínky přesto nutně časem navozují kůrovcovu expanzivitu atd. Autora a dalších nevěřících bych se pro kontrolu zeptal, proč a jak zkončila poslední kůrovcová kalamita na Šumavě? Za dnešní stav neseme potažmo zodpovědnost totiž prakticky všichni. Úroven těch dnešních klima změn které u nás spolu-navozují sucho totiž odpovídá tomu, jak energeticky fosilně náročně jsme budovali "socialismus" a jak moc jsme chtěli být prvý v zbrojních závodech s "kapitalismem" a jak málo jsme tehdá všichni věděli, že vyjma kyselých deštů které působí ihned, zdevastujeme naše lesy navozením podnební změny ktrerá pro setrvačnost systému začne gradovat nebezpečně nevypnutelně ale až za několik desetiletí. Mnohým se dnes už jeví minulá doba překonaná, všem je nám v teple domovů velice komfortně, dovolit si můžeme co nikdy ... - tak proč si připouštět nějakou odpovědnost, připomínat nějakpé ekologické dluhy a dokonce situaci napravovat? Vždyt dnes jiní vypouštějí ještě více, nás dnes už ty lesy tolik neživí .. a příroda si prý vždy nějak pomohla. To, že takto bagatelizací zásadních podmínek pro život lesů asistujeme u ještě dramatičtější zkázy jak jen kůrovcové, raději ani nepojmenovávat - že autore?!. Vždyt se to bude týkat až dalších generací - a tak raději po nás potopa. |
|
|
R. Langer 22.1.2019 6:17Re: Něco na té úvaze o nepřipomínání problému je. Nelži zase, Zelený sedmilháři! :-P |
|
|
P. Kremla 22.1.2019 6:54Jsem zvědavý, zda vyjma vseobecnych agitacnich pindu přinesete nekdy i vecny a stručný prehled navrhovanych řešení. Čistě pro úplnost. |
|
|
P. Rada 22.1.2019 9:39Re: Pane Kremlo pokud by jste byl opravdu zvědavý, pak by jste si mohl pročíst i mé dřívější příspěvky v nich by jste i jednotlivé navržrné kroky k postupnému "řešení" mohl najít. Předesílám ale, že "řešení" ve smyslu úplného odstranění enviromentálních dopadů nejspíše neexistuje. To co je reálné je zmírnování škod a příprava na jevy budoucí. To co je také reálné je snižování osobní spotřeby a potažmo zátěže životního prostředí. V obecnosti lidé totiž už porušili přírodní toky dokonce všech biogenních prvků tak významným způsobem, jaký za dobu existence biosféry na planetě takto rychle nenastal. Konkrétněji atmosféru lidé během století obohatili už o 40% uhlíku, Celou biosféru a hlavně oceány o 100% biologicky vázaného dusíku. Naopak zásoby fosilního fosforu na dohnojení půd zejména pro intenzivní zemědělskou činnost dojdou lidem už za několik desetiletí a zemědělství tak ztratí dokonce cca 90% živin nezbytných pro udržení doposud nebývale intenzivní výnosnosti a tak by se dalo pokračovat i v prvcích jako je měd kterých máme vcelé evropě vyčerpány a ve světových ložiscích jen na 30let.... Praktická řešení s principu tkví v komplexnosti která vede přes recyklace zdrojů k poklesu entropie systému - jen za cenu dodávek energie zvenčí. Lidé ale na planetě dominantně entropii zvyšují a tak už s principu definujícího život předurčují pokles biologické aktivity které jsou ale jen součástí. Smiřme se pro začátek smysluplného přístupu k situace alespon s popisem který je takto obecný a říká, že jednduché řešení komplexních problémů neexistuje a že jen zmírnění dopadů bude velmi obtížné. Dosavadní život našeho druhu na surovinový a enviromentální dluh byl naopak reativně veelmi snadný. Trvalá udržitelnost je o opaku a proto je život ve vesmíru tak vzácný. |
|
|
P. Grigar 22.1.2019 21:51Re: Něco na té úvaze o nepřipomínání problému je. .. z čehož vyplývá, že kapitalistických zemí se klimatické změny, spolu-navozující sucho, týkat nemohou, neb výše jmenovaný bojoval proti budování socialismu a to byla vlastně jen taková legrace, žádná energeticky fosilně náročná činnost bez vlivu na kyselost deštů. Pochopil jsme správně ekologicky? |
