28.3.2024 | Svátek má Soňa


KORONAVIRUS: Matematika v časech epidemie

13.3.2020

Nemoc si může vyžádat i jiné než lidské oběti. Katastrofy často posilují moc státu

Pokud jste byli někdy v Číně a navštívili libovolnou tržnici s masem a živými zvířaty, asi vás nepřekvapí, že epidemie tak často začínají právě v těchto místech. Otřesné podmínky zde však nemá cenu líčit, stejně jako některé neobvyklé hygienické návyky obyvatel nové světové supervelmoci. Nicméně nemoc Covid-19 způsobená určitou mutací viru s poetickým názvem „corona“ již řadu týdnů není jen čínskou záležitostí.

Vzniká otázka, zda nová nemoc je jen „trochu horší chřipka“, anebo zda půjde o opakování apokalypsy z let 1918 až 1920, kdy španělská chřipka zahubila podle různých odhadů 50 až 100 milionů lidí. Mimochodem Španělsko v tom bylo nevinně, ve skutečnosti totiž španělská chřipka pocházela pravděpodobně rovněž z Číny.

Zde je třeba věnovat pozornost termínu „smrtnost“. Toto malebné slůvko pochází z pojistné matematiky, kde označuje podíl zemřelých z celkového počtu osob, které postihla určitá choroba. Oproti tomu termín „úmrtnost“ označuje podíl zemřelých v přepočtu na celou populaci.

Pokud jde o Covid-19, úmrtnost je doposud velmi nízká, pod úrovní běžné sezonní chřipky. To svádí k nesprávnému závěru o „trochu horší chřipce“. Smrtnost této nové choroby je ovšem podstatně vyšší. Podle čínských údajů smrtnost činí 4,4 procenta, podle údajů z Jižní Koreje pouze 0,7 procenta. Írán hlásí 3,3 procenta, Itálie pět procent. Německo má zatím dvě úmrtí, Francie s podobným počtem případů však již 30 a smrtnost tudíž mnohem vyšší. Pro srovnání, běžná chřipka zabíjí zhruba 0,1 procenta pacientů.

Cena, kterou těžko zaplatíme

Na nové chorobě je kromě vysoké smrtnosti šokující zejména mimořádná nakažlivost. Ta je důvodem exponenciálního růstu počtu nakažených. A nyní konečně pár dobrých zpráv. Zaprvé, exponenciální růst v Číně již patří minulosti, celkový počet případů nyní roste velmi pomalu. Drakonická opatření, včetně uzavření celých oblastí, patrně fungovala. Druhá dobrá zpráva: virus zřejmě nemá rád teplo, o čemž svědčí data z tropických zemí jako Vietnam, Thajsko nebo Indie, ale také z Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie. Nástup jara by tedy měl lidstvu na severní polokouli pomoci.

A nyní k méně příjemným zprávám. Počet případů mimo Čínu stále roste exponenciálním tempem. Matematika šíření epidemií je neúprosná – růstový trend bude ještě nějakou dobu pokračovat, pak se zpomalí a až po nějaké další době se zastaví a začne klesat. Nelze zastavit epidemii najednou, i kdybychom teoreticky zakázali jakoukoli dopravu a styk mezi lidmi.

Takovou cenu lze v moderní společnosti těžko zaplatit. Koneckonců, už dosavadní omezení jsou nákladná. Vyčíslení v dolarech, korunách nebo v procentech HDP vám nikdo neposkytne, ale dvě statistická čísla vypovídají o mnohém: čínský vývoz poklesl během ledna a února 2020 o 17 procent, dovoz poklesl o čtyři procenta. Na statistiky z Evropy a Ameriky je zatím ještě brzy, ovšem již nyní je pravděpodobné, že Evropa se recesi nevyhne (Itálie zaručeně ne) a americká konjunktura je přinejmenším ohrožena.

Počet nakažených a mrtvých tedy ještě nějakou dobu poroste. Zároveň budou chodit další špatné zprávy, zejména nepříznivé ekonomické statistiky. Již nyní se projevila panika na burzách, která je největší od období po pádu Lehman Brothers v září 2008. Index VIX, zvaný též „index strachu“, dosáhl koncem února hodnoty 40 procent, stejně jako 1. října 2008; koncem téhož měsíce byl VIX na dvojnásobné úrovni. (Normální hodnoty se pohybují v rozmezí zhruba 12 až 25 procent.)

Zoufalství na akciových trzích

Pokud jde o pokles cen akcií, svět už dlouho nezažil takovou paniku jako od 24. února 2020. V pondělí 9. března se pak na světových burzách objevily tak šokující poklesy, že komentátorům docházela fantazie při vymýšlení titulků. Například francouzský index CAC 40 poklesl v pondělí ráno o více než deset procent – vskutku nebývalá míra zoufalství!

Prozíravý investor věděl již začátkem února, že trhy jsou nadhodnocené a čekají jen na záminku k poklesu: mohl prodat akcie a čekat na levnější ceny. Ani méně prozíravý investor nemusí úplně zoufat. Každá epidemie jednou skončí, index strachu poklesne a akcie opět porostou. Zde není třeba se tolik obávat. Horší dopady může Covid-19 mít na reálnou ekonomiku. Důsledky narušení obchodních vztahů však zatím nelze vyčíslit.

Ale to ještě není to nejhorší. Zkušenost říká, že katastrofy mívají dlouhodobé dopady na posílení moci státu. První světová válka nadlouho ukončila volný pohyb osob, zboží a kapitálu po Evropě. Důsledkem druhé světové války byly vysoká míra zdanění a inflace. Dopady těchto jevů pociťujeme dodnes. Epidemie může způsobit zvýšení pravomocí státu při sledování populace. Čína údajně vyvinula systém schopný rozeznávat lidské obličeje i pod rouškou. Zůstanou západní státy imunní vůči pokušení špehovat své občany, když je zde záminka? Epidemie zmizí, ale touha státu po moci nikoli.

LN, 11.3.2020

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.

Robot Investment Calculator