27.11.2022 | Svátek má Xenie


JÁDRO: Rakousko jako mistr v pokrytectví

12.10.2022

V pokrytectví v energetickém hospodaření je vlastně Rakousko konzistentní: sice by bez neustálého importu „špinavé“ i jaderné elektřiny z Česka energeticky přežilo jen těžce a určitě nákladněji, ale soudí se proti atomu neustále.

Jako se již opakovaně v minulosti antijaderné Rakousko soudilo, minulý týden podalo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za to, že Evropská komise (EK) a po ní také Evropský parlament zařadily zatím jen dočasně jádro do taxonomie podporovaných a životnímu prostředí přátelských zdrojů. Ani to, že to bylo v tandemu s podporou zemního plynu jako přechodné energetické komodity, rakouské strážce ekologické čistoty (což jim nebrání v masivním využívání zemního plynu) neuchlácholilo. Podle Rakušanů se k žalobě přidá také Lucembursko, sdělila rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová. Tato ministryně za spoluvládní stranu rakouských Zelených si už v létě vysloužila pozornost evropských médií, když v kritice EK uvedla, že příslušný legislativní akt Brusel provedl ve stylu Nacht-und-Nebel. Stejnojmenný rozkaz vydal v roce 1941 vůdce třetí říše Adolf Hitler a na jeho základě bylo uneseno na 7000 oponentů nacistů z okupované Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Norska, kdy stovky z nich skončily na popravišti.

Vládní politička Rakouska, země, v níž se nejmasovější vrah světa Hitler v Braunau u Innu v Horních Rakousích narodil a jejíž další nacističtí hrdlořezi původem z alpské země byli odsouzeni jako váleční zločinci mezinárodním tribunálem v Norimberku, neváhala sáhnout k takovému nechutnému argumentačnímu cynismu, aby zdůvodnila přesvědčení své i celé vlády ve Vídni, že „jaderná energie je technologií minulosti, jejíž nebezpečnost pro člověka a prostředí je jednoznačně zdokumentována“. Zelení se dostali do rakouské vlády, v níž mají šest ministrů, poprvé v historii v roce 2019.

Rakušané chtěli v 70. letech – ostatně jako velká část evropských zemí včetně ČSSR – postavit svou energetiku většinově na jádru, přičemž v plánu měli dokonce šest jaderných elektráren (JE). První z nich byla dokončena v roce 1978 v Zwentendorfu na Dunaji, 60 km severozápadně od Vídně a měla výkonem 700 MW krýt 10 % tehdejší spotřeby elektřiny v zemi. Rakouská vláda ke zprovoznění atomové elektrárny vyhlásila referendum, přičemž kancléř Bruno Kreisky velmi nešťastně spojil všelidové hlasování o atomu se svým setrváním ve funkci. Z odporu Rakušanů proti kabinetu sociální demokracie v čele s Kraiským se stal tak současně protest proti jaderné elektrárně, kde rozhodl nejtěsnější poměr hlasů 50,47 : 49,53 %. Z 2/3 zúčastněných oprávněných voličů rozhodlo proti elektrárně, tedy vlastně proti Kreiskému necelých 20 000 Rakušanů. Kancléř Kreisky přitom zůstal ve funkci dalších pět let, ale z atomové elektrárny Zwentendorf je nefunkční pomník promrhaných miliard. Jak přitom nevzpomenout na vznik referenda o vystoupení Velké Británie z EU, což je jasným ponaučením, že politici v zastupitelských demokraciích by neměli své osobní ambice spojovat s všelidovým hlasováním o klíčových aspektech bezpečnosti své země.

Od té doby se Rakousko v Evropě vyprofilovalo jako stát, který atakuje všechny země, které si chtějí byť jen začít s mírovým využíváním atomu. Proč tedy ve Vídni sídlí klíčová Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která je prestižním světovým dozorem nad bezpečným využíváním atomu pro mírové účely? Neměla by vláda ČR nabídnout jako nové sídlo Prahu? Rakousko žalovalo v minulosti Británii za veřejnou podporu JE Hinkley Point, snažilo se překazit zprovoznění nových bloků JE ve slovenských Mochovcích, bojuje proti stavbě JE v Maďarsku a v neposlední řadě také „sponzoringem“ českých odpůrců kladlo masivní překážky dostavbě JE Temelín. Samozřejmě už začínají v Rakousku zatím na úrovni zemského hejtmanství v Horních Rakousích stupňovat kritiku plánů výstavby dvou nových bloků v JE Dukovany a dalších dvou v JE Temelín a také tam plánované stavby malého modulárního reaktoru. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) kritiku označil za absurdní a připomněl rakouským partnerům, že energetický mix je plně v kompetenci suverénních národních států v EU.

Česká politická reprezentace by měla rakouským partnerům připomenout zcela zásadní věc: Rakousko se totiž bez stálého dovozu elektřiny z českých uhelných a také jaderných elektráren neobejde. Proč? Díky hornatému povrchu Rakouska s dostatkem vody Rakousko 75 procent elektrické energie vyrábí z obnovitelných zdrojů, hlavně v běžných a přečerpávacích vodních elektrárnách. Na rozdíl například od Němců si Rakušané nenechali turistická atraktivní panoramata Alp znetvořit obřími větrnými elektrárnami, nichž jen některé provozuje trochu nelogicky v rovině směrem k hranicím Maďarska. Velmi významnou část ovšem Rakušané musejí produkovat v paroplynových elektrárnách (PPE - 11. října ve 13:00 hodin přehled na portále Electricitymap ukázal, že zemním plynem kryli 27 % spotřeby elektřiny), takže mají i navzdory ruské agresi na Ukrajině stále „nadstandardní“ vztahy s diktátorským režimem Vladimíra Putina. Rakousko tak svou posedlostí bojem s emisemi podobně jako Německo samo vlezlo do Putinovy smyčky energetického vydírání.

Ovšem přečerpávací elektrárny pracují na principu využití přebytků elektřiny hlavně v noci pro naplnění nádrží postavených výše, z nichž voda pak v klasických turbínách vyrábí elektřinu v době poptávky. Jak vyplývá z bilance výroby, spotřeby a exportu elektřiny např. v 1. čtvrtletí 2022 na webu www.eru.cz, z České republiky Rakušané od ledna do konce března dovezli 3 TWh, tedy tři miliardy kilowatthodin elektřiny. I když zase část své elektřiny Rakušané prodávají někdy Maďarsku či Slovinsku (viz aktuální přehled na portále Electricitymap), dominance importu z Česka je jasná. Jejich antijaderný pokřik je tak čirým pokrytectvím, nemluvě o tom, že Rakušané se v energetice rádi deklarují jako „zelená“ země. To ostatně platí pro všechny pokrytecké statistiky produkce emisí v zemích EU, jež by měly být korigovány ohledně SPOTŘEBY emisí v podobě dovážených produktů do bohatých zemí EU z celého světa, kde na bilancí emisní výroby v Číně, Indii, Jižní Americe atd. v EU jaksi rádi zapomínají, S tím, jak drahá energie spolehlivě vyvede energeticky náročný průmysl za hranice EU, tento problém bude eskalovat a stále více bude dokazovat absurditu dekarbonizační zelené ideologie Green Deal for Europe, tedy Zelená dohoda pro Evropu a emisní špína za její hranice.

Nepochybně v diskusi k tomuto článku zazní výzvy, abychom s vývozem elektřiny do Rakouska skoncovali, když se tamním politikům nelíbí zdroje, z nichž se v ČR elektřina vyrábí (celoroční průměr znamená 43 % z uhlí a 37 % z jádra, pro srovnání 2,75 % ze solárů). Dokonce se v Rakousku prodávají za tisíce eur speciální krabičky, které při zapojení do sítě bytu či domu prý spolehlivě odkloní elektřinu z atomu. Jak vidno, na ideologické zaslepenosti, alarmismu a neznalosti fyziky se v Rakousku dá vydělat podvodně majlant. Takhle ale Česko vůči jižnímu sousedovi jako spolehlivý partner v EU jednat nemůže. Ovšem pro Rakušany by měla sdělit zásadní zprávu společnost ČEZ. V důsledku své zelené politiky totiž bude ČEZ odstavovat stabilní, nicméně emisní uhelné zdroje a nahrazovat je novými solárními elektrárnami. Takže z tohoto plánu vyplývá, že už v roce 2025 bude muset Česká republika dovážet vedle plynu a ropy také elektřinu a celková bilance exportu a importu (nyní až 12 % produkce vyvážíme) se změní v deficitní. Jak známo, například pro noční (ale i zimní) zásobování rakouských přečerpávacích zdrojů, ale také českého průmyslu, nebudou české solární zdroje funkční.

Dle analýzy firmy ČEPS bude mít ve střední Evropě v roce 2030 exportní kapacitu jen Slovensko díky jaderným zdrojům. Všechny ostatní státy včetně Česka budou muset i elektřinu masivně dovážet. Odkud a za kolik? Fungování trhu v jeho klíčové podstatě nabídky a poptávky, jak dokazují nynější ceny deficitních energetických komodit, si právě několik měsíců zkoušíme na živo, spíše až na krev. Jde o to, zda slepou sázkou na občasné zdroje energie, ideologicky podmíněným vypínáním stabilních zdrojů z uhlí a strašně dlouhého časového horizontu složité výstavby nových jaderných zdrojů mezitím organismus energetiky, ekonomiky a celé sociální soudružnosti nevykrvácí.



P. Diviš I na Německo. 20:53 12.10.2022
P. Brich 15:09 12.10.2022
V. Petr 15:57 12.10.2022